Praha - Princip jedné autority pro vydávání výstrah chrání podle zástupců Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) uživatele výstrah ve státní správně a samosprávě, například starosty. Princip podle nich neomezuje informování o nebezpečných hydrometeorologických jevech. Informovali o tom v tiskové zprávě. Jedinečná pozice ČHMÚ vyplývá z návrhu zákona o hydrometeorologické službě, který připravilo ministerstvo životního prostředí. Z připomínek k návrhu vyplývá, že se odborníci obávají monopolizace informací o počasí a výstrah.
"Tento princip nijak neomezuje informace o nebezpečných hydrometeorologických jevech produkované jinými subjekty, než je ČHMÚ, a to ani pro veřejnost. Naopak očekáváme, že uvedených informací bude po rozsáhlém zpřístupnění hydrometeorologických údajů a produktů podle návrhu zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby o mnoho více, protože informace budou dostupnější. Takové informace se však nesmí jevit jako výstrahy ČHMÚ, aby nedocházelo k matení uživatelů," řekl ředitel pro meteorologii a klimatologii ČHMÚ Libor Černikovský.
Podle návrhu zákona o hydrometeorologické službě by ČHMÚ měl být jedinou autoritou oprávněnou vydávat výstrahy. Pokud by někdo jiný vydal výstrahu, i pravdivou, jednalo by se o přestupek, za který hrozí pokuta až 100.000 korun.
"Co se týče informovanosti o hrozících nebezpečích, při extenzivním chápání návrhu je bráněno jakýmkoliv výstrahám spojeným s hydrometeorologickými jevy. I těm, které ČHMÚ vůbec nevydává, a také těm, které poskytují mnohem přesnější a podrobnější informace. Z hlediska řešení záměny těchto specializovaných veřejně prospěšných výstražných informací za výstrahy ČHMÚ je zákon zcela nadbytečný. Podvodné dezinformační weby jsou a musí být řešeny obecně, nikoli v zákonu o jedné instituci," řekl ČTK Dalibor Janouš z Czechglobe.
Mluvčí ČHMÚ Monika Hrubalová dnes ČTK řekla, že jednotné vydávání výstrah je nezbytné pro koordinaci hasičů, policistů, záchranářů, obcí a krajů i obyvatelstva při živelních katastrofách, jako jsou záplavy, vichřice či požáry. Společným zájmem meteorologů a záchranářů je zveřejňování takových výstrah v co nejširším počtu.
"Jednotný postup při vydávání výstrah na jevy, které mohou způsobit mimořádné události cestou ČHMÚ je bezesporu jediný logický a nejefektivnější způsob, jak dostat co nejrychleji kvalifikované informace, se kterými dál pracujeme v rámci organizačního i operačního řízení. Hasičský záchranný sbor může na výstrahy ČHMÚ dále navázat další kroky, které v případě nebezpečí působení meteorologických jevů podniká," řekl náměstek generálního ředitele hasičského záchranného sboru Petr Ošlejšek.
Zveřejňování různých výstrah může podle ČHMÚ působit problémy v krizových situacích. Jako příklad uvedl ředitel pro klimatologii Jan Daňhelka tragické povodně v roce 1997. "Rozdílné informace vyvolaly na místě řadu konfliktů a vedly k jednomu ze závěrů a poučení z povodně o nutnosti sjednocení toku meteorologických informací pro veřejnou správu. To bylo realizováno v rámci spolupráce ČHMÚ a Armády ČR na vytvoření a provozu dnešního Systému Integrované výstražné služby. Bylo by smutné zapomenout jednou těžce nabytou zkušenost," řekl. Při záplavách v létě 1997 zahynulo 50 lidí, což z nich činí nejtragičtější záplavy v Česku ve 20. století.
Přestupkem by mělo být nejen zveřejňování výstrah ale i narušování nebo zpochybňování výlučnosti ČHMÚ. To by podle odborníků mohlo omezit interpretování dat a jevů.
"Nejzávažnější je, že návrh zákona sankčně omezuje interpretace těchto jevů odborníky, kteří mají větší znalost a informace o určitých specifických dopadech, než mají a mohou mít pracovníci ČHMÚ závislí pouze na standardní hydrometeorologické měřící síti. To jasně dokládají odborné mezinárodně recenzované publikace. Tímto kritizovaným dopadem zákona se argumentace jeho podporovatelů vůbec nezabývá," řekl Janouš.
