Čeští vědci budou zkoumat existenci blesků na Marsu

foto Z Bajkonuru odstartovala raketa k Marsu, má zkoumat stopy života. Grafický profil se základními údaji.

Praha - Vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV ČR) budou měřit elektromagnetické pole a zkoumat existenci blesků na Marsu. Modul, který pro tento výzkum navrhli, je součástí evropské sondy ExoMars 2020, která příští rok v červenci poletí na rudou planetu. Paměť modulu bude sloužit k ukládání naměřených dat, které budou přijímány na Zemi. K testování zasílání dat poslouží projekt Telefonát z Marsu, do kterého zájemci z celého světa mohou mezi 20. březnem a 20. dubnem posílat návrhy na první hlasový vzkaz z Marsu. V tiskové zprávě o tom dnes informovala AV ČR. Vědci už dříve zaznamenali blesky na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu.

Zvukové nahrávky získané v projektu ověří, zda přístroj na přistávací platformě správně funguje a odesílá data v měřeném pásmu. Vědci po jejich přijetí na Zemi porovnají přijaté nahrávky s jejich podobou před uložením do paměti.

"Při tak organizačně a technicky komplikovaných experimentech, jako je měření na povrchu Marsu, se může například narušit funkčnost součásti, třeba paměti. Naše zařízení bude během své devítiměsíční cesty na Mars vystaveno velkým vibracím při startu a přistání, velkým teplotním šokům, radiaci a kosmickému vzduchoprázdnu," uvedl na dotaz ČTK Ondřej Santolík z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Zájemci se mohou zapojit pomocí formuláře, který je v několika jazycích. Zvukový vzkaz vhodný k odvysílání z Marsu nesmí přesahovat 30 vteřin. Může jít o jakoukoliv zvukovou nahrávku od hudby přes mluvené slovo, verše, poselství až po prosté zvuky. Jedenáct nejoriginálnějších vzkazů vybere mezinárodní porota. Vybrané nahrávky překonají vzdálenost asi 590 milionů kilometrů.

Santolíkův tým zjistil existenci blesků i na dalších planetách postavených po Zemi dále od Slunce. Podobný projekt, v němž mohli lidé posílat vzkaz z vesmíru, byl použit při zkoumání blesků na Jupiteru.

K projektu výzkumné platformy ExoMars se připojili v roce 2015. "Odpověděli jsme na výzvu Evropské vesmírné agentury k podávání návrhů na evropské vědecké přístroje na přistávací platformě sondy ExoMars. Napsali jsme poměrně důkladný návrh přístroje na měření elektromagnetických vln, který byl přijat," doplnil Santolík.

Evropská sonda ExoMars byla vyvinuta Evropskou vesmírnou agenturou ESA ve spolupráci s ruskou agenturou Roskosmos. Sondu vynese do vesmíru ruská raketa Proton-M. Přistání na Marsu je plánováno na duben 2021. Na povrch rudé planety dopraví první evropské robotické vozítko pojmenované po významné anglické vědkyni Rosalind Franklinové, která popsala strukturu DNA.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je pátek 23. srpna 2019

Očekáváme v 5:00 13°C

Celá předpověď