Praha - Potomci meziválečného průmyslníka Johanna Blocha, který přišel o svůj majetek za druhé světové války, dnes v Praze převzali umělecké předměty navrácené po 84 letech českým státem. Vrátil jim je v rámci snahy zmírňovat křivdy holokaustu a po dvou letech příprav a spolupráce organizací z ČR a USA. Čtyři obrazy potomkům brněnského podnikatele vydala Národní galerie Praha a deset liturgických oděvů vrátilo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
Fotogalerie
Johann Bloch byl tak jako mnozí další přinucen část své sbírky deponovat ve veřejných institucích při plánované emigraci před nacisty a v naději, že si je v budoucnu bude moci vyzvednout. Za rodinu Blochových dnes převzaly umělecké předměty pravnučky Johanna Blocha Anne Claire von Hueneová a Cheryl Bernsteinová, jež je dcerou Blochovy vnučky Elizabeth Scholtzové, která se předávání nemohla zúčastnit.
"Česko pomáhá vést cestu ke globální toleranci, porozumění a laskavosti. Musíme všichni společně pracovat na posílení lidstva a péči o něj, protože v tom je naděje pro budoucnost, pro děti našich dětí a pro zachování světa," řekla na slavnostním předání uměleckých děl von Hueneová.
"Restituce není o vracení věcí, je to hmatatelné uznání toho, že se členům naší rodiny stala křivda, a také připomínka toho, že bychom všichni měli i nadále pracovat na tom, aby se tyto tragické události už nikdy neopakovaly," zdůraznila Bernsteinová.
Johann Bloch se narodil 7. června 1869 v Brně, od roku 1900 vedl po svém otci továrnu na zpracování kůží a výrobu koženého zboží. Byl také sběratelem umění a shromáždil velkou sbírku obrazů, soch, nábytku, textilu a starožitností. Po okupaci Československa byla firma E. Bloch a synové arizována. Johann Bloch plánoval s manželkou Ernou emigrovat, v takovém případě museli Židé hodnotnější majetek deponovat u některé z určených bank. Teprve pak bylo možné, nikoli však jisté, obdržet povolení k vycestování.
Na jaře 1940 zažádali Bloch spolu s manželkou o povolení emigrovat do Švýcarska. Chtěli odcestovat společně s Johannovým bratrem Felixem a jeho ženou Luisou. Johann a Erna Blochovi ale povolení vycestovat nedostali. Nepovedlo se to ani jeho bratrovi a jeho ženě. Felix Bloch zahynul v roce 1942 ve vyhlazovacím táboře Chelmno, jeho žena Luisa zahynula v tom samém roce v Lodži. Vycestovat se pravděpodobně podařilo jejich dětem.
Blochův majetek před emigrací posuzovalo několik institucí a Národní galerie doporučila udělení vývozního povolení za podmínky, že Johann Bloch daruje čtyři vybrané obrazy do sbírek galerie. To se také skutečně stalo, teprve dnes Blochovi potomci obrazy dostali zpět. Johann Bloch svoji sbírku vyvézt nestihl, v prosinci 1940 zemřel na anginu pectoris. Jeho manželka Erna byla v roce 1942 deportována do Terezína a později do Rigy, kde v srpnu stejného roku zahynula. Zbytek Blochovy sbírky, který byl určen k vývozu do Anglie, se zatím nepodařilo lokalizovat a je možné, že byla převedena na říši jako odúmrť.
Národní galerie vrací potomkům rodiny Blochových čtyři obrazy z přelomu 18. a 19. století. Jde o dvě díla neznámého severoitalského malíře, která představují dobově velmi oblíbený typ krajin s pohledy na mořskou zátoku. V raném díle Antonína Mánesa Krajina s košatým stromem se propojují motivy holandské malby 17. století a soudobé veduty. Podobizna mladého muže v kožešinové čepici je patrně dílem umělce působícího v první polovině 19. století ve Vídni. Inspirací pro portrét mu byly Rembrandtovy práce.
Liturgické oděvy daroval ze své sbírky Johann Bloch své dceři Hermině Gertrudě Fleischnerové, která se vdala za Roberta Charlese Fleischnera. V roce 1939, před odletem do Anglie, deponoval Fleischner sbírku liturgických oděvů v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Fleischnerovi se přes Anglii dostali do USA. V roce 1942 si změnili příjmení na Fosterovi.
Navracením předmětů zcizených či konfiskovaných za druhé světové války se v ČR zabývá Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války, které roku 2011 založilo ministerstvo kultury. V únoru 2020 se na centrum obrátila zástupkyně newyorského úřadu, která pomáhala dědičkám Johanna Blocha pátrat po jeho majetku. Centrum se pak obrátilo na NGP a UPM, které loni žádosti dědiček o navrácení předmětů vyhověly.
"Chci poděkovat všem, kteří se na rozuzlení příběhu sbírky rodiny Blochových podíleli. Díky mravenčí práci mnoha profesionálů celé řady institucí se artefakty znovu vrací rodině. Tento a mnoho dalších případů, které se postupně daří rozplétat, reprezentují, jak vyvstává z práce badatelů osud mnoha rodin Československa 30. let, protože takzvané spoliace postihly prakticky celé židovské obyvatelstvo, nejen několik desítek jednotlivců, jak to může být někdy mylně vnímáno," uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
