Česko si v žebříčku svobody médií polepšilo o 20 míst, poslední je KLDR

foto Mikrofony novinářů. Ilustrační foto.

Paříž - Česko si v žebříčku svobody médií výrazně polepšilo, mezi 180 zeměmi je na dvacáté příčce, loni bylo čtyřicáté. Vyplývá to z dnes zveřejněné výroční zprávy organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích Norsku, Dánsku a Švédsku, na chvostu hodnocení jsou naopak státy s autoritářskými režimy - Čína, Barma, Turkmenistán, Írán, Eritrea a Severní Korea.

Podle Reportérů bez hranic nový žebříček dokládá, že na média má katastrofální dopady informační chaos způsobený neregulovaným tokem zpráv v on-line prostoru, který pomáhá bujet dezinformacím a propagandě. V mezinárodním měřítku demokratické země oslabuje asymetrie mezi otevřenými společnostmi a autokratickými režimy, které mají nad médii i on-line platformami plnou kontrolu a zapojují se do dezinformačních útoků, konstatuje zpráva.

V této souvislosti RSF připomíná i konflikt na Ukrajině, kterému předcházelo vzepětí ruské propagandy. Rusko je v žebříčku na 155. místě, loni bylo o pět míst výše. Bělorusko letos skončilo na 153. místě, Ukrajina na 106. místě.

Mezi zeměmi, které zaznamenaly největší propad, je například Hongkong, který bylo loni 80., letos figuruje na 148. příčce. Skoro o 40 míst si pohoršila po vojenském puči z roku 2021 Barma, ze 122. na 156. místo se propadl Afghánistán, kde se loni vrátilo k moci islamistické hnutí Tálibán.

Ze zemí Evropské unie je na tom v oblasti svobody médií podle zprávy nejhůře Řecko, které po loňském 70. místě letos obsadilo 108. příčku. Pohoršilo si také Rakousko - letos 31., loni 17. Na 91. místě skončilo Bulharsko, na 85. Maďarsko a na 66. Polsko. Slovensko si polepšilo o osm míst na 27. příčku.

Řecká vláda hodnocení své země kritizovala a tvrdí, že zpráva využívá pochybnou metodologii. Podle levicové opozice je ale za zhoršení stavu svobody tisku v zemi ve velké míře zodpovědná právě vláda. Za prudkým poklesem Řecka v hodnocení stojí například vražda investigativního novináře Jorgose Karaivaze z loňského dubna, kterou policie zatím nevyšetřila. "Navzdory slibu rychlého vyšetření nebyl učiněn žádný postup pro vykonání spravedlnosti," uvedla zpráva RSF. Ta také poukazuje na příklady, kdy novináři informující o migraci či o zdravotnictví čelili silnému tlaku. Hodnocení Řecka se zhoršilo také kvůli novému zákonu, který trestá až pěti lety vězení šíření dezinformací, či kvůli málo transparentní vládní finanční podpoře tisku.

Novinářská organizace upozornila, že letošní žebříček vychází z dat shromážděných do konce ledna, a nezohledňuje tedy aktuální události včetně ruského vpádu na Ukrajinu. Uvedla také, že letos se hodnocení uskutečnilo na základě pozměněných kritérií, a tak je potřeba výsledky z let 2021 a 2022 srovnávat jen velmi opatrně.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 21:00 0°C

Celá předpověď