Praha - České gripeny budou hlídat vzdušný prostor Pobaltí o dva měsíce déle až do konce září. Důvodem je žádost Litvy. Vládu o tom dnes informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). ČTK to řekl Jiří Táborský z tiskového oddělení ministerstva obrany. Čeští stíhači měli v Litvě skončit na konci července.
Protože Litva, Lotyšsko a Estonsko nemají vlastní stíhací letectvo, ochranu vzdušného prostoru zajišťují členské země NATO. "Od srpna však neměl Českou republiku kdo vystřídat, litevský ministr obrany proto požádal, zda by bylo možné prodloužit působení české armády o dva měsíce, do konce září 2022," uvedl Táborský. Od října převezme dohled nad pobaltským vzdušným prostorem Dánsko.
"Pokračování v plnění tohoto úkolu potvrzuje, že Česká republika patří ke spolehlivým partnerům v NATO, což je právě v době ruské agrese na Ukrajině dvojnásob důležité," uvedla Černochová.
Prodloužení působení podle Táborského nemusí schvalovat vláda a Parlament, lze jej uskutečnit na základě už dříve schváleného mandátu. Ten platí od začátku dubna právě do konce září. Podle ministerstva tak stačí rozhodnutí ministryně. O svém záměru informovala vládu a parlamentní výbory.
Táborský dodal, že zvýšené náklady zhruba 14 milionů korun budou uhradí "v maximální možné míře" Litva.
Pětice českých gripenů do Pobaltí odletěla na konci března, dohled nad pobaltským nebem převzaly na začátku dubna. V té době v Pobaltí působily společně se španělským a francouzským letectvem. Létají z letiště v litevském Šiauliai. Jde o sedmé nasazení českých gripenů k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, v Pobaltí jsou počtvrté.
