Řezno (Německo) - Česká škola v bavorském Řezně, která nabízí výuku českého jazyka pro děti od batolat až do konce druhého stupně základního vzdělání, slaví deset let od svého založení. U vzniku stála touha maminek učit své děti dvojjazyčně. Vyučování se postupně z kavárny přesunulo do tříd a škola také získala smlouvu s českým ministerstvem školství, což jí poskytlo finanční svobodu. I tak ale škola funguje především díky nadšení členů, jak v rozhovoru s ČTK řekla Radka Bonacková, která je jednou ze zakladatelek.
"Bylo to obtížné a je to obtížné do dneška," řekla Bonacková o založení a provozování školy. "Je to něco jako zakládat a provozovat firmu, pro kterou nemáte ani prostor a ani zaměstnance a ani de facto ten čas, protože to dělají maminky večer, když děti usnou. To je takový standardní časoprostor, kdy lze schůzovat, domlouvat se a podobně," uvedla.
Ještě před oficiálním založením spolku se v Řezně začalo scházet několik Češek se svými dětmi. "Zjistily jsme, že našim dětem budou brzy tři roky a že češtinu musíme rozvíjet cíleně, že samo od sebe to nepůjde, protože dvojjazyčnost není samozřejmá," řekla. K původní skupince tří maminek se postupně přidávaly další. "Na počátku nás bylo něco kolem deseti, scházely jsme se jen tak. To bylo okolo roku 2011," řekla Bonacková. Když děti dosáhly školního věku, rozhodly se Češky založit vlastní spolek nazvaný Česká škola v Řezně, protože chtěly s češtinou dále pokračovat.
"Patříme k malým školám," řekla Bonacková s tím, že výuku nyní navštěvuje šest desítek dětí. Lucie Klárová-Memminger, která je rovněž spoluzakladatelkou, školu vnímá jako živý organismus. "Neustále se totiž vyvíjí podle toho, jak přicházejí noví lidé, kteří se sem stěhují, přivdávají, chodí studovat," řekla Klárová-Memminger.
Mezi novější členy školy patří Michaela Kosařová. Tu do města přivedlo studium, po kterém se zde rozhodla zůstat. Také podle ní je fungování školy organizačně i rozpočtově náročné. Škola má sice smlouvu s českým ministerstvem školství, bez dobrovolnické práce a nadšení se ale ani tak neobejde. "Lektoři dostávají honorář. Ale mnozí by jistě řekli, že pracují vlastně z velké části dobrovolně, protože honorář je jen za výukovou jednotku. Lektor se ale na výuku musí samozřejmě připravit. A ta příprava trvá nejméně tak dlouho jako sama výuka," řekla.
Náročné je fungování školy také pro rodiče a děti. Děti totiž vedle povinností ze své německé školy musí zvládat i českou výuku. Ta trvá dvě hodiny týdně a zhruba každou třetí sobotu mají ještě 240minutový blok vyučování. "Udržet si zájem rodičů a dětí, aby tomu i s úkoly společně dokázali věnovat čtyři hodiny týdně, to není jednoduché," řekla Bonacková.
Důležitá je proto podle Bonackové podpora dětí nejen od rodičů, ale i z německých škol. "Někteří učitelé pro to mají pochopení, někteří ne," uvedla. Bonacková poznamenala, že v Bavorsku, které hraničí s Českou republikou, vnímá podporu češtiny jako nízkou. "Dobrý den tady nikdo téměř nerozumí," řekla.
Česká škola v Řezně nabízí kurzy pro děti od batolecího věku přes předškoláky po první a druhý stupeň základního vzdělání. "Máme jednoho školáka, který to zatím dochodil do deváté třídy. Ten je ve stavu, že umí oba jazyky aktivně ve všech jazykových kategoriích od mluvení přes poslech, čtení, psaní, aktivní produkci, překlad a tak dále," řekla Bonacková.
Úroveň znalosti češtiny se u dětí při nástupu do školy liší podle toho, jak se český jazyk v dané rodině používá a zda dítě nehovoří spíše německy. To pak podle Bonackové trvá třeba dva roky, než se dítě dobře rozmluví. "Ale naše výhoda je, že máme malé skupiny, takže vše můžeme individuálně nastavovat podle potřeb dětí," uvedla.
Škola se podle Bonackové snaží rozvíjet celý jazyk. "Například nejde jen o to, naučit se vyjmenovaná slova, potřeba je také rozpoznat slova příbuzná. Nebo se naučit správně intonovat," řekla. Cílem zároveň je, aby to děti bavilo a aby z vyučování odcházely s úsměvem.
"Třeba s diktáty musíme opatrně," řekla Klárová-Memminger. "Děti ale píšou například dopisy. Byly u babičky, tak o tom mají napsat. Nebo připravit prezentaci třeba o Karlovarském kraji," poznamenala Bonacková.
Vedle českého jazyka se děti učí i o Česku a jeho historii. "Jmenuje se to Můj český svět. Je to nabídka pro čtvrtou a pátou třídu základní školy. Momentálně máme vlastivědu a témata jako znaky České republiky, příběhy o dvouocasém lvu, jaká je vlajka, hymna, měli jsme kraje a přesouváme se do role Česka a Evropské unie," vysvětlila Kosařová.
Vlastní prostory česká škola nemá, může ale využívat třídu jedné z řezenských škol a také městský vícegenerační dům. I to je podle Bonackové pro výuku náročné, protože děti se v německojazyčném prostředí musí o to více soustředit na češtinu.
I přes náročnou organizaci je Bonacková s českou školou a uplynulými lety spokojená. "Cítím obrovskou radost, že se nám podařilo z malinké skupiny rodičů vytvořit spolek, který funguje už přes deset let, že děti se každý týden učí nové věci v českém jazyce, že rodiče je v tom podporují a že máme lidi, kteří jsou schopni se zapojit jako lektoři. A úplně největší div je, že máme lidi, kteří jsou po večerech ochotni být členy předsednictva a po večerech organizovat, aby škola fungovala. A taky, že máme podporu z Česka, bez ní bychom tady nebyli," dodala.
