Česká mincovna: Zlatá horečka na severu Čech

foto Český lev jsou představuje úplně první ryze investiční mince ražené v tuzemsku. Na snímku je řada pro rok 2021.

Enormní zájem o investiční jistotu a prostředek pro uchování hodnoty v podobě mincí z drahých kovů vyhnal loňské tržby podniku Česká mincovna v Jablonci nad Nisou nad 1,7 miliardy korun. Meziroční nárůst přesáhl v tomto ukazateli 50 procent. V závěru tohoto roku by se měla úspěšná mincovna představit v Dubaji na odložené Všeobecné světové výstavě EXPO 2020.

Fotogalerie

Soukromá společnost Česká mincovna z Jablonce nad Nisou, která začala razit mince 1. července 1993, má za sebou výjimečný rok. Může za to celková situace, způsobená pandemií covid-19. Nejistoty, které s sebou toto bezprecedentní dění přineslo, vyústily v mimořádný zájem trhu o spolehlivé investice. Vezmeme-li v potaz, že za šampiona mezi takovými jistotami je považováno zlato, je logické, že se poptávka výrazně posunula k produktům právě mincovny, která nabízí investičních možností celou řadu.

„Situace na trhu v roce 2020 ukázala, že se lidé v době krize čím dál více uchylují k investování s cílem uchování hodnoty. Česká mincovna i přes velmi složitou situaci na trhu s drahými kovy – například slévárny nebyly schopné uspokojit zvýšenou poptávku z důvodu omezení výroby – zachovala výrobu a dodávky podle původního emisního plánu a uspokojila jak poptávku zákazníků o vlastní produkty, tak i jejich zvýšený zájem o slitky či cihly,” zdůrazňuje obchodní ředitel Aleš Brix.

Zájem klientů umožnil podniku nejen zachovat pracovní místa, ale dokonce ho přiměl k navýšení výrobní kapacity a rozšíření počtu zaměstnanců. "Také jsme museli investovat do moderních strojních zařízení, která nám umožní nabídnout vysokohmotnostní produkty, jako jsou mince a medaile o velikosti tří a více kilogramů,” doplňuje Brix.

V čerstvých nekonsolidovaných hospodářských výsledcích zní pak loňská čísla o počínání mincovny následovně: tržby skočily oproti předloňsku o 50,9 procenta na více než 1,7 miliardy korun (1,2 v roce 2019). Mezi nabízenými produkty nejvíce zabodovaly tzv. bullion coins, tedy mince z drahého kovu určené především pro investiční záměry. Prodalo se jich za 341 milionů korun (meziroční nárůst o 138,5 procenta ze 143 milionů). „Pravdou je, že jsme původní výhled na rok 2020 splnili už polovině července,” netají se Aleš Brix.

Zlato je fenomén

Emisní plán České mincovny nabízí více než 200 vydání za rok. Podnik reaguje na zájem investorů, na přání numizmatiků a drobných střadatelů. Cílem je, aby každý našel, co hledá.

„Při přípravě emisního plánu na další rok pokračujeme v započatých víceletých cyklech a ve sběratelských sériích. V naší nabídce jsou různé směry od historických událostí přes významné osobnosti, architekturu a kulturu. V neposlední řadě sem patří i nabídka pro nejmenší sběratele třeba ve formě vzdělávacího komiksu – Vznik mincí v českých zemích. Návrhy na témata sbíráme během roku jak od odborníků z oboru mincovnictví, tak i od laické veřejnosti,” vysvětluje marketingový manažer Jaroslav Černý.

Pestrá paleta produktu zahrnuje mince s motivy českého lva, orla, investiční zlato a stříbro, platinu i palladium, případně stříbrné mince s broušenými kameny. Hlad po zlatě vede.

„Zlato je fenomén, který výrazně ovlivňuje lidstvo zhruba 4000 let. Za tu dobu se nikdy nestalo bezcenným, proto je považováno za dobrého držitele hodnoty. Letos navíc patří opět mezi nejvýnosnější aktiva, protože jeho dolarová hodnota od začátku roku stoupla o více než 16 procent. To je v době, kdy se hodnota amerického akciového indexu S&P 500 snížila o více než dvě procenta, velmi dobrý výsledek,” připomíná obchodní ředitel Brix.

Zlato navíc patří mezi méně volatilní aktiva. „Přesto jsou známy případy, kdy se investoři obchodující se zlatem nestačili divit. Například v druhé polovině 70. let vzrostla cena zlata za pouhé čtyři roky z úrovně lehce nad 100 dolarů za troyskou unci až k 800 dolarům za troyskou unci. V té době zažívalo světové hospodářství stagflaci. Ropné šoky vyvolaly vysoký růst inflace, který byl doprovázen ekonomickou stagnací. Na této situaci se ukázalo, že hodnota zlata dokáže výrazně růst, když se jiným typům aktiv příliš nedaří,” líčí Brix.

Stále bezpečný přístav

Tuto přednost potvrdil vývoj po propuknutí finanční krize v roce 2008. Tehdy hodnota zlata nejprve klesla, aby následně zažila silný růst, který vyvrcholil v roce 2011.

"Investoři v té době hledali bezpečný nástroj pro své investice kvůli obavám z dluhové krize v eurozóně. Cena zlata v reakci na tuto situaci dosáhla svého historického maxima, když na krátkou dobu překonala úroveň 1900 dolarů za troyskou unci,” podtrhuje ředitel obchodu Brix.

Následovalo období přibližně do poloviny roku 2018, kdy cena zlata klesala nebo stagnovala. V tomto období zažívala globální ekonomika mimořádný růst a investoři se přesouvali do rizikovějších aktiv. To se ve druhé polovině roku 2018 začalo měnit. Cena zlata se tou dobou pohybovala pod úrovní 1200 dolarů za troyskou unci. Během loňského roku se zlato prodávalo dokonce i za více než 2000 dolarů, v současnosti se obchoduje za 1767 dolarů za troyskou unci.

Růst cen zlata v časem boje s koronavirem tak opětovně ukázal, že zlato je velice likvidním aktivem a dá se ho bez problémů směňovat.

„Je pravda, že v době razantního poklesu na trzích potřebovali investoři peníze, aby mohli vypořádat ztrátové pozice a udržet klíčové finanční toky. Z tohoto důvodu začali prodávat téměř všechno včetně zlata, čímž snížili jeho cenu. Vzniklou situaci můžeme pojmenovat známým souslovím „Cash is King“, které nám říká, že v některých případech je nejvýhodnější směnit všechna aktiva na peníze,” upřesňuje obchodní ředitel.

Po této epizodě se cena zlata opět vrátila k růstu.

Žlutá versus bílá

Jestliže vydělíme dnešní cenu troyské unce zlata cenou troyské unce stříbra, dostaneme podíl blížící se hodnotě 100. To je historicky výjimečně vysoká úroveň. Ve starověku bylo zlato jen 15krát cennější než stříbro.

„Dokonce i v novodobé historii nepamatujeme takový rozdíl mezi cenou obou vzácných kovů. Třeba když v roce 1971 padl Brettonwoodský měnový systém a byl zrušen zlatý standard, cena zlata předčila cenu stříbra pouze 20krát,” vypočítává Aleš Brix.

O několik let poté, v roce 1980, vytvořili bratři Huntové bublinu na trhu se stříbrem. Cena stříbra v jeden okamžik pokořila hranici 50 dolarů za troyskou unci. Cena zlata se v té době pohybovala pod úrovní 700 dolarů za troyskou unci. Poměr mezi cenou zlata a stříbra byl tehdy ještě nižší než ve starověku.

„Od té doby bylo zlato povětšinou 40krát až 80krát dražší než stříbro. Současná úroveň, kdy cena žlutého kovu předčí 100krát cenu bílého kovu, je opravdu mimořádná,” konstatuje obchodní ředitel.

Přesto je na místě upozornění, že ani rekordní hodnoty poměru mezi cenou zlata a stříbra nenapovídají nic o tom, do kterého z těchto vzácných kovů je lépe investovat. „Charakteristiky zlata a stříbra jsou značně odlišné. U zlata platí, že pouze desetina světové poptávky je tvořena průmyslem. Pro cenu zlata je tudíž podstatně důležitější poptávka investorů. To neplatí u stříbra, kde poptávka průmyslu tvoří přibližně polovinu celkového zájmu. U stříbra z těchto důvodů se proto nedá čekat výrazné zvýšení ceny, dokud se nezotaví globální ekonomika a s ní i průmyslová odvětví,” porovnává Aleš Brix.

U fyzického investičního zlata je v České republice odpuštěna platba daně z přidané hodnoty. U stříbra tomu tak není. Investice do fyzického stříbra se takto hned na začátku sníží o 21 procento.

„Tím jeho nevýhody nekončí. Pro uchování stejné hodnoty je zapotřebí podstatně více stříbra než zlata, takže bílý kov je méně skladný, a tím pádem se i hůře přenáší. V neposlední řadě platí, že zlato je v myslích investorů na prvním místě mezi vzácnými kovy,” shrnuje Brix.

Bez zubu inflace

Na podzim 2017 představila Česká mincovna produkt Zlaté spoření. Od této doby zaznamenává stále rostoucí zájem mezi zákazníky.

„V současné době evidujeme více než 4500 klientů, kteří si Zlaté spoření založili. Nejčastější kombinací je spoření 1000 korun měsíčně na dobu pěti let a jako produkt, na který si zájemci spoří, přesvědčivě vede investiční zlatá mince Český lev,” líčí Jaroslav Černý z marketingu.

Jde o druh postupného střádání, které si může dovolit opravdu každý. Pravidelné měsíční platby, které si zájemce nastaví podle vlastních možností, se na jeho účtu mincovny průběžně mění ve zlaté mince nebo cihly.

„Naspořené zlato, na rozdíl od virtuálních jedniček a nul na bankovním kontě, existuje fyzicky – můžete si na něj sáhnout, odnést si ho domů, uložit v trezoru České mincovny, uchovat pro budoucí generace nebo ho se ziskem odprodat,” vysvětluje obchodní ředitel Aleš Brix.

Výhodou je, že na rozdíl od tradičních peněz zlato odolává znehodnocení úspor vlivem inflace. Nákup investičního zlata i jeho prodej jsou navíc osvobozeny od zdanění.

Zmíněný Český lev je vůbec úplně první ryze investiční mince, kterou mincovna představila. Stalo se tak před čtyřmi lety. Mince se symbolem české státnosti splňují standardy bullion coins, které jsou univerzálně akceptovány na celém světě. Pestrá produktová řada čítá 39 položek v ceně od jednotek po stovky tisíc korun. „Investorům imponuje atraktivní cenou, snadnou obchodovatelností podpořenou zpětným výkupem i silným českým motivem,” podotýká Brix.

Do Dubaje s hologramy

Česká mincovna vyrobí za rok přibližně 100 milionů kusů oběživa. Z tohoto objemu se v úhrnu za 12 měsíců ztratí z oběhu 30 až 40 milionů mincí.

„Největší podíl putuje do zahraničí v kapsách turistů, ať náhodně či cíleně. České koruny jsou významným suvenýrem. Téměř celá Evropa platí eury, to tedy není pro turisty zajímavost,” objasňuje úbytek Aleš Brix.

Tuzemské mince jsou, viděno očima cizinců, navíc krásné a se zajímavými tématy vztahujícími se k národní historii. „Mají hlubší modelaci a výraznější reliéf. I proto se velmi dobře prodávají naše sady oběžných mincí nejen jako sběratelský artikl, ale i jako dárky. Ne nadarmo byla naše bimetalová padesátikoruna v Americe prohlášena za nejkrásnější minci světa,” konstatuje obchodní ředitel Brix.

Jen zlomek mincí se „ztratí“ ve studnách hradů a zámků, malá část dále zůstává u domácích střadatelů v „kasičkách“ na dovolenou.

Raritou je mince o váze 130 kilogramů zlata, největší vyrobená klasickou mincovní technikou. „Je to největší zlatá mince v Evropě a druhá na světě. Česká mincovna ji zhotovila na zakázku ČNB. Měří v průměru 53,5 cm a její nominální hodnota je 100 milionů korun. Vyrobena byla u příležitosti výročí 100 let československé koruny,” vysvětluje Brix.

V závěru tohoto roku, pokud to okolnosti dovolí, se Česká mincovna předvede v národním pavilonu na Všeobecné světové, už jednou odložené výstavě EXPO 2020. Zapojí se do rotační expozice České poklady.

„Připravujeme produkty, které naši výrobu charakterizují a zároveň dokládají zručnost a ruční práci, abychom dostáli příslušnosti k tématu pokladů. Půjde o investiční mince Český lev ve všech velikostech, tedy od 1/25 troyské unce až po tři kilogramy, respektive pět kilogramů ve zlatě a a stříbře. Vysokohmotností mince budou mít vyražený hologram. Díky němu vypadají jako z budoucnosti a nenajdete je nikde jinde na světě,” líčí Aleš Brix. EXPO má začít v říjnu, sbírka České mincovny by měla být k vidění v prosinci.

Kalkulačka zlatého spoření

Varianta

Počet let

Naspořeno

Předpokládané zhodnocení

Celkem

Nejnižší: 500 Kč měsíčně

4 roky

24 000

2483

26 483

Nejvyšší: 7000 Kč měsíčně

4 roky

336 000

34 764

370 764

 

 

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je neděle 25. července 2021

Očekáváme v 15:00 27°C

Celá předpověď