Češi podle průzkumu věří státu nejméně od začátku epidemie

foto Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví za ANO Jan Blatný (vpravo) vystoupili 14. ledna 2021 v Praze na tiskové konferenci k představení centrálního rezervačního systému na očkování.

Praha - Důvěra obyvatel Česka ve státní aparát je nejnižší od loňského března, kdy byl v zemi potvrzen první případ nemoci covid-19. Vyplývá to z výsledků únorového výzkumu projektu National Pandemic Alarm (NPA), který téměř rok monitoruje v pěti evropských zemích postoje a nálady společnosti s ohledem na pandemii koronaviru. Z průzkumu plyne, že Čechům chybí politická autorita, které by svěřili rozhodování o protiepidemických opatřeních.

Index důvěry ve státní aparát je podle projektu NPA na 35 bodech ze sta. Od počátku letošního roku klesl o sedm bodů a dostal se na nejnižší úroveň od začátku sledování v polovině loňského března. Tehdy měl hodnotu 65 bodů. "Vládě nyní nejméně důvěřuje věková skupina 25-34 let, obecně také lidé do 54 let a dotazovaní z velkých měst," uvedli autoři výzkumu.

Více než třetina Čechů neví, komu by svěřila rozhodující slovo ohledně protiedemických opatření. S výrazným odstupem následovali lidé, kteří by rozhodování svěřili do rukou hejtmana či hejtmanky svého kraje. Takovou odpověď v průzkumu volilo 13 procent dotázaných. O jeden procentní bod nižší byl podíl respondentů, podle kterých by hlavní slovo měla mít hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová. Sedm procent lidí by rozhodování svěřilo premiérovi Andreji Babišovi (ANO), šest procent jeho nedávno odvolanému poradci, epidemiologovi Romanu Prymulovi, a pět procent předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi. Všichni ostatní politici, včetně ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), získali v průzkumu méně než pět procent.

"Jasně vidíme, že žádného potenciálně důvěryhodného lídra v boji proti pandemii nemáme, a navíc i obecná důvěra ve státní aparát trvale klesá," komentoval zjištění Ondřej Veis z agentury NMS Market Research. V průzkumu se tak podle něj odráží krize politiky a řízení státu, o které se v souvislosti s pandemií stále častěji hovoří.

Autory průzkumu také zajímalo, jak se veřejnost staví k nově vyhlášenému nouzovému stavu, který v Česku platí od 15. února. Ukázalo se, že Češi jsou v této otázce rozděleni na dva přibližně stejně silné tábory. Za dobré řešení epidemické situace považuje nově vyhlášený nouzový stav 46 procent dotázaných. Naopak 44 procent respondentů ho vnímá jako řešení špatné.

Jednoznačnější výsledek přinesla otázka, zda bylo správné uzavřít kvůli epidemii nejvíce postižené okresy Cheb, Sokolov a Trutnov. Rozhodnutí podpořila přibližně polovina respondentů, proti bylo 25 procent účastníků. Vláda okresy uzavřela ve čtvrtek 11. února, zřejmě na tři týdny.

Průzkum zjišťoval i ochotu lidí nechat se případně naočkovat proti novému koronaviru ruskou vakcínou Sputnik V. Čtvrtina Čechů by byla pro její využití, ale pod podmínkou schválení evropskými úřady. Zhruba pětina lidí ruské vakcíně nedůvěřuje a 17 procent respondentů uvedlo, že je pro co nejrychlejší nákup Sputniku bez ohledu na schválení orgány EU. Stejně velký podíl respondentů deklaroval, že odmítá očkování jakoukoliv vakcínou.

Průzkum NPA se konal od 19. do 22. února. Zapojilo se do něj 1780 lidí. Průzkum zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je neděle 7. března 2021

Očekáváme v 17:00 5°C

Celá předpověď