Červnové plénum: covid certifikáty, právní stát, biologická rozmanitost

foto Plenární zasedání Evropského parlamentu

Na první červnové plénum se poslanci vrátili do Štrasburku. Během něj hlasovali o evropském covid certifikátu, dodržování pravidel právního státu či biodiverzitě. Na pořad jednání se dostaly i patenty na vakcíny, národní plány obnovy či “konec doby klecové”.

Evropský parlament (EP) dal zelenou digitálnímu covid certifikátu EU. Uzákoněn bude tento týden. V rozpravě před hlasováním poslanci vyzvali země EU, aby jej zavedly nejpozději 1. července, tedy do zahájení letní turistické sezóny. Ačkoli je certifikát všeobecně považován za nástroj sloužící k obnovení svobody pohybu, poslanci zdůraznili, že za žádných okolností nesmí být v rozporu s právy občanů.

„Jsem rád, že má nakonec každý občan právo jak na papírovou, tak digitální verzi certifikátu. Podařilo se nám také prosadit, že nebude nikdo diskriminovaný na základě typu certifikátu. Není tedy možné, aby stát nevpustil například člověka s negativním testem, který ještě neměl možnost se naočkovat,“ říká místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja ((Piráti).

Následně europoslanci podpořili dočasné pozastavení platnosti patentů pro vakcíny proti koronaviru. Podle nich by tento krok měl zlepšit globální přístup k cenově dostupným vakcínám a vyřešit nedostatek dodávek. Červnovému hlasování předcházela květnová plenární rozprava.

Národní plány obnovy, které využívají fondy EU určené k zotavení se z pandemie, by se pak měly z pohledu europoslanců zaměřit na podporu zelené transformace a digitální transformace, stejně jako podpořit růst a respektovat hodnoty unie.

Evropský sociální fond plus

Členové Evropského parlamentu se shodli na hlavním nástroji EU pro investice do lidí a řešení nerovností na příštích sedm let. Program Evropský sociální fond plus (či ESF+), považovaný za vylepšený scénář, se zaměřuje na boj proti dětské chudobě a nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě. Rozpočet pro ESF+ ve víceletém finančním rámci 2021–2027 bude dosahovat výše 88 miliard eur. Fond pomůže zemím EU poskytnout přístup dětí k bezplatnému vzdělání, jídlu a důstojnému bydlení. Rovněž podpoří investice do učňovského vzdělávání a odborné přípravy nezaměstnaných mladých lidí..

Mimo to parlament schválil také nový program nazvaný Globální Evropa, který bude do roku 2027 investovat 79,5 miliardy eur do rozvoje a mezinárodní spolupráce v zemích sousedících s EU i mimo ně. EP rovněž posvětil nové žádosti na uvolnění finančních prostředků z už existujícího Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EGF) pro dané země.

Socha bohyně spravedlnosti Themis nebo Justice se zavázanýma očima, na pozadí vlajka EU "EGF je speciální nástroj Evropské unie, který má pomoci lidem najít nové zaměstnání. Důležité je dodat, že prostředky z tohoto fondu nejsou poskytovány přímo podnikům za účelem jejich modernizace nebo restrukturalizace, ale slouží především pro propuštěné zaměstnance za účelem jejich vzdělávání, rekvalifikace, pomoci při hledání práce nebo založení vlastního podnikání,“ zdůrazňuje europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Maďarsko, Polsko, Česko

Zákon, který podmiňuje vyplácení prostředků z rozpočtu EU dodržováním zásad právního státu členskými zeměmi, je platný od 1. ledna tohoto roku. Evropská komise ale dosud nepřijala žádná související opatření a musí dokončit konkrétní pokyny pro jeho implementaci. V přijatém usnesení dali poslanci komisi dva týdny na to, aby splnila v tomto ohledu své povinnosti. Pokud tak neučiní, bude ji EP žalovat za nečinnost. Maďarsko a Polsko, které měly z unijního pohledu se zásadami problém a jejichž neústupný postoj ohrožoval na sklonku loňského roku přijetí finančního plánu EU na rok 2021, podaly žalobu k Soudnímu dvoru EU a požadovaly zrušení nařízení. Na zasedání z 10. – 11. prosince 2020 se lídři států sedmadvacítky nakonec dohodli, že by komise měla připravit pokyny pro implementaci pravidel. Europarlament však trval na tom, aby pravidla již byla v platnosti, a naléhá na komisi, aby tento proces završila.

Iberský rys na skále ve ŠpanělskuV dalším usnesení poslanci požadují, aby unie podnikla náležité kroky v souvislosti s potvrzeným střetem zájmů českého premiéra Andreje Babiše.

Biologická rozmanitost

Parlament přijal postoj ke strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života, která by měla vyřešit krizi pojící se s ubývající biodiverzitou. Poslanci požadují, aby do roku 2030 bylo v EU chráněno nejméně 30 procent suchozemských a mořských oblastí.

„Jako stínový zpravodaj jsem strategii biodiverzity podpořil a při vyjednávání se snažil o to, aby naplnila svůj cíl, tedy. aby zvýšila pestrost naší krajiny, ochránila důležité druhy a zároveň napomohla zvýšit odolnost přírody vůči škůdcům a chorobám. Jednotlivé cíle musí být nastaveny tak, aby byly dosažitelné na úrovni jednotlivých členských států a byly v harmonii se zájmy lidí,“ uvádí europoslanec za ODS Alexandr Vondra.

Na základě evropské občanské iniciativy, nazvané Konec doby klecové, kterou svým podpisem podpořilo 1,4 milionu lidí z celé EU, vyzvali poté poslanci Evropskou komisi, aby připravila návrh zákazu klecového chovu v EU.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je čtvrtek 21. října 2021

Očekáváme v 13:00 16°C

Celá předpověď