Praha - Česká vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
"V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky," řekla ministryně. Operovat by měly začít v řádu dnů.
"Mandát je tím mandátem, který už schvalovala Poslanecká sněmovna někdy loni a který máme až do roku 2026. V tuto chvíli je to posílení východního křídla v rámci předsunuté přítomnosti," poznamenala Černochová.
Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. Zatímco americký prezident Donald Trump incident s drony označil za možný omyl, představitelé Polska, ale také Německa, Evropské unie či Ukrajiny hovoří o ruském záměru a NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů nepopřelo, tvrdí ale, že nešlo o úmysl, ani o útok.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v pátek v reakci na incident oznámil vznik operace Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla aliance. Česko se zatím neúčastní, pokud by mělo, muselo by si říct ve Sněmovně a v Senátu o nový mandát, uvedla Černochová. "Pokud se to neintegruje pod stávající misi na východním křídle," podotkla. Operace se podle ní týká zejména zemí, které disponují vyvinutou protivzdušnou obranou.
Polsko s pomocí NATO v sobotu také nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země a uzavřelo vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Operace trvala asi dvě hodiny. Pohotovost mělo také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16, když jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.
Místopředseda sněmovního zahraničního výboru a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček uvedl, že situaci je třeba řešit racionálně a v klidu. Všechna fakta podle něj ukazují, že šlo o ruské drony a Polsku je potřeba pomoci. Podle europoslance a prvního místopředsedy hnutí Stačilo! Ondřeje Dostála je ale původ dronů spekulativní. Přestože spolupracovat a pomáhat Polsku je za něj v pořádku, narušení vzdušného prostoru neznamená válku. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že je jedno, zda drony do Polska pouze uletěly, nebo zda byly úmyslně vyslány. V obou případech se jedná o bezpečnostní riziko.
Černochová bere Trumpovy další požadavky vůči EU a NATO za zdržovací taktiku
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická.
Trump v sobotu uvedl, že je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy NATO a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. Válka na Ukrajině pak podle něj skončí rychle. Ve středu podle médií vyzval Trump EU, aby zavedla vysoká cla na zboží z Indie a Číny jako součást tlaku na Rusko k ukončení války. Podle americké hlavy státu by USA udělaly totéž. Indii a Čínu Trump považuje za zdroje financování války na Ukrajině kvůli nákupům velkých objemů ruské ropy.
Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. "To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér," poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
"Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu," uvedla.
"Jsou to často dlouhodobé kontrakty, které uzavřely nestátní subjekty. Není jednoduché řešení, že se to vypne," řekl místopředseda opozičního ANO Radek Vondráček k Trumpovým výzvám k zastavení nákupů ruských fosilních paliv.
Dostál podotkl, že z pohledu Evropské unie je nerealistické zavést cla ve výši 50 až 100 procent na zboží z Indie a Číny. Znamenalo by to podle něj například, že by Evropa neměla odkud dovézt léky. Trumpovi podle něj tolik nezáleží na Ukrajině, ale na tom, aby Evropu vtáhnul do ekonomického konfliktu s Čínou.
Ani podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) není podobné opatření realistické. "Máme víc jak tři roky konfliktu, kdy výzev k tomu, abychom omezili odběr fosilních paliv z Ruska, bylo nekonečné množství," konstatoval. Trump podle něj vidí aktuálně geopolitický problém jinde než na Ukrajině.
Tisková agentura Belga připomněla, že dosáhnout shody na ukončení nákupu ruské ropy bude uvnitř NATO obtížné. Turecko, významný člen aliance, je jejím třetím největším dovozcem po Číně a Indii. Nadále závislé na ruské ropě jsou také další členské země NATO, konkrétně Slovensko a Maďarsko. Evropská komise chce prosadit postupné zastavení dovozu ruského plynu a ropy do EU, proti se ale staví právě Slovensko či Maďarsko.
