Ceny paměti národa míří do postkomunistických zemí

foto Vnuk Dalmy Špitzerové ze Slovenska (vlevo) přebírá za svou babičku 17. listopadu 2019 v Národním divadle v Praze Cenu Paměti národa u příležitosti 30. výročí sametové revoluce. Ceny uděluje obecně prospěšná společnost Post Bellum.

Praha - Ceny Paměti národa, kterými obecně prospěšná společnost Post Bellum oceňuje účastníky zlomových momentů minulého století, letos putují většinou do sousedních postkomunistických zemí. Stříbrnou medaili se lvem získali v den výročí sametové revoluce maďarský politický vězeň László Regéczy-Nagy, lídr polské Solidarity Wladyslaw Frasyniuk, německý politický vězeň Dietrich Koch, účastnice Slovenského národního povstání herečka Dalma Špitzerová a také Miroslav Hampl, jenž pomáhal vězňům v uranových dolech.

Na pódiu Národního divadla v přímém přenosu českých a slovenských médií převzal ocenění řidič kamionů a pozdější polský odborový předák a vězeň Frasyniuk. Ve svobodném Polsku Frasyniuk založil přepravní firmu, angažoval se v komunální politice ve Vratislavi a byl poslancem. Účastník protestů proti současné politické garnituře v Polsku varoval před populisty a návratem komunistů.

Symbol sametové revoluce, píseň Modlitbu pro Martu si nechal zahrát sedmaosmdesátiletý Hampl. Zdůraznil, že nikdy nelitoval rozhodnutí pomoct k útěku politickým vězňům, ačkoli za to sám skončil na tři roky v lágru Ležnice v Horním Slavkově. ČTK a Českému rozhlasu před předáním medaile řekl, že nelituje pomoci svým spoluvězňům v 50. letech. "Jak jsem byl spokojený s tím, co jsem udělal v životě, a hlavně, že jsem pomohl politickým vězňům a jejich rodinám, tak to pro mne znamená moc," uvedl k dnešnímu ocenění. Lidem, kteří dnes a v sobotu přišli do centra Prahy oslavit 30. výročí sametové revoluce drží palce. "Držím jim palce, aby se to podařilo tak, jak se to podařilo před třiceti lety," řekl.

Cenu pro maďarského politického vězně László Regéczy-Nagye převzala jeho dcera. Německého vědce a politického vězně Dietricha Kocha, který se začal angažovat v roce 1968 při demonstracích proti demolici gotického chrámu sv. Pavla v Lipsku, zastoupil v Národním divadle bratr. Ocenění pro Špitzerovou, která přežila holokaust, účastnila se Slovenského národního povstání a po srpnu 1968 nemohla vystupovat, převzal její vnuk.

Post Bellum předává ocenění od roku 2010. Kandidáty na ocenění vybírají historici a badatelé z příběhů uložených ve veřejně přístupné internetové sbírce Paměť národa, kterou založilo Post Bellum v roce 2001. Letos poprvé laureáty vybíral mezinárodní výbor složený z historiků. Mezi laureáty jsou váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holokaustu, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti, příslušníci církví a mnozí další.

Dosud Post Bellum shromáždilo příběhy 10.000 lidí, vedle hrdinů i těch z druhé strany, uvedl ředitel společnosti Mikuláš Kroupa. Příští rok chce společnost otevřít pět poboček v krajích, aby mohla být blíž příběhům tam žijících pamětníků.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je neděle 15. prosince 2019

Očekáváme v 11:00 7°C

Celá předpověď