Bývalý děkan brněnských práv Jan Svatoň bude novým ústavním soudcem

foto Bývalý děkan brněnské právnické fakulty Jan Svatoň (na snímku z 12. prosince 2017) bude novým ústavním soudcem. Senát 25. ledna 2023 v tajných volbách schválil jeho nominaci, kterou předložil prezident Miloš Zeman.

Praha/Brno - Bývalý děkan brněnské právnické fakulty Jan Svatoň bude novým ústavním soudcem. Senát dnes v tajných volbách schválil jeho nominaci, kterou předložil prezident Miloš Zeman. Svatoň působí na katedře ústavního práva brněnské Masarykovy univerzity, jejímž byl prorektorem. Ústavní soud podle generálního sekretáře Vlastimila Göttingera příchod Svatoně a tím i konec personálního oslabení soudu vítá.

Sedmdesátiletý Svatoň by měl v týmu ústavních soudců obsadit místo po Kateřině Šimáčkové, která předloni přešla k Evropskému soudu pro lidská práva. Svatoňovu nominaci jednomyslně doporučily senátní výbory ústavně-právní a pro lidská práva. Rovněž předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský již dříve označil Svatoně, který byl asistentem tří ústavních soudců, za velmi kvalitního kandidáta.

Zeman původně na místo po Šimáčkové navrhoval advokáta Petra Poledníka, ten ale loni v Senátu potřebnou podporu nezískal. Svatoň získal v tajné volbě 57 ze 68 odevzdaných senátorských hlasů. "Jednoznačný výsledek hlasování v Senátu je tak důkazem, že si kvalit pana docenta Svatoně neváží jen kolegové z Masarykovy univerzity a Ústavního soudu, ale také členové horní komory Parlamentu," uvedl Göttinger.

Svatoň v kandidátské řeči senátorům řekl, že si je vědom reálného významu Ústavního soudu, ale také jeho odpovědnosti před společností a obyvatelstvem. Chtěl by dbát nejen na kontrolu ústavnosti, ale také na důsledný respekt k právům a svobodám jednotlivců a skupin, nediskriminaci a sociální solidaritu. Odmítl zkratkovitý a formalistický přístup při rozhodování soudu.

Za jedno z nejpodstatnějších rozhodnutí Ústavního soudu označil Svatoň verdikt, podle něhož ústava není založena na hodnotové neutralitě, ale vyjadřuje základní hodnoty demokratického státu, a že právo a spravedlnost není předmětem volné dispozice zákonodárce.

Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) se Svatoně dotázala, jak by se jako ústavní soudce vypořádal s návrhem na protiústavnost zákona špatně koncipovaného nebo špatně přijatého. Svatoň uvedl, že by přihlédl k hodnotové akceptovatelnosti zákona, jeho společenské potřebě a k závažnosti chyb při jeho přijetí.

Děkanem Právnické fakulty Masarykovy univerzity byl Svatoň v letech 2001 až 2007. Později též zastával pozici prorektora pro sociální záležitosti a další vzdělávání. Je odborníkem na ústavní právo a státovědu. V minulosti byl asistentem ústavních soudců Jiřího Malenovského a Vojena Güttlera, nyní působí ve stejné pozici u soudce Vladimíra Sládečka. Vztah k ústavnímu soudnictví proto Svatoň označil za 'osudovou přitažlivost'. Byl také přísedícím kárného senátu Nejvyššího správního soudu.

"Svojí erudicí, zkušenostmi i osobnostním založením jistě přispěje k tomu, aby Ústavní soud mohl nadále vykonávat poslání, které mu bylo svěřeno Ústavou. Jeho jmenováním navíc skončí dlouhé personální oslabení, které na Ústavním soudu trvá již od prosince 2021 a které představovalo zvýšenou zátěž pro zbývajících čtrnáct soudců," řekl Göttinger.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je pondělí 6. února 2023

Očekáváme v 9:00 -2°C

Celá předpověď