Během březnového plenárního zasedání diskutovali europoslanci o situaci na Ukrajině, budoucí bezpečnosti EU a navrhli kroky pro boj proti zahraničnímu vměšování. Připomněli si Mezinárodní den žen, varovali před zahraničním vměšováním a odsoudili kupčení s občanstvím a vízy do EU.
V úterní debatě o tom, jak pomoci milionům lidí prchajících před válkou na Ukrajině, členové Evropského parlamentu zdůraznili dramatický dopad ruské invaze na tamní obyvatele a podotkli, že bude zapotřebí trvalá solidarita napříč celou EU. Před válkou uprchly více než dva miliony obyvatel, většinou do EU. Členské státy budou proto muset i nadále projevovat solidaritu, uvedli poslanci. Ruskou agresi jednomyslně odsoudili a ocenili mimořádné nasazení států na hranici. Komisařka Ylva Johanssonová zdůraznila v této souvislosti mimořádný tlak na členské státy, které s Ukrajinou sousedí: Polsko, Maďarsko, Slovensko a Rumunsko, jakož i Moldavská republika. EU se k této výzvě postavila čelem, když Rada EU jednomyslně aktivovala mechanismus dočasné ochrany a poskytla solidaritu napříč EU, a to prostřednictvím podpory Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Červeného kříže ve výši 500 milionů eur. Europoslanci tuto reakci uvítali a vyzvali k poskytnutí dostatečné finanční pomoci na udržení podpory ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Někteří řečníci rovněž požadovali konkrétní pokrok v reformě migračních a azylových pravidel EU. Jiní zdůrazňovali, že všichni uprchlíci bez ohledu na svůj etnický původ potřebují stejnou ochranu.
V souvislosti s ruskou invazí se k poslancům během středeční debaty připojila estonská premiérka Kaja Kallasová. Parlament vyzvala k jednotným krokům v oblasti evropské obrany, ke snížení energetické závislosti na Rusku a také k větší solidaritě s Ukrajinou.
Mezinárodní den žen 2022
Mezinárodní den žen si poslanci 8. března připomněli projevem ukrajinské autorky Oksany Zabužkové, která hovořila o strádání svých spoluobčanů. Parlament v odezvě na její projev vyzdvihl odvahu Ukrajinců při obraně své země i hodnot, které s nimi EU sdílí. Související tématy jsou duševní zdraví žen v kontextu stále ještě doléhající pandemie covid-19 a rovnováha mezi jejich pracovním a soukromým životem.
Vyšší flexibilita a autonomie spojená s prací na dálku často vede k vyšší pracovní intenzitě a delší pracovní době. To má negativní dopady na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a představuje mnoho výzev spojených s organizací pracovní doby a času stráveného s rodinou.
Nejnovější údaje ukazují, že ženy postihla koronavirová krize a její důsledky více než muže. Podle dat z února a března 2021 bylo až pro 7,4 procenta žen a 5,7 procenta mužů obtížné soustředit se na práci kvůli rodinným povinnostem. Tato čísla jsou ještě vyšší u lidí, kteří pracují na dálku na plný úvazek a mají doma malé děti (27 % žen, 19 % mužů). Není to jen práce ovlivňující rodinné povinnosti – rodina často zasahuje také do času věnovaného práci. Přibližně 31 procento žen a 22 procenta mužů, kteří pracují na plný úvazek na dálku s malými dětmi, uvedlo, že jejich práce má vliv na rodinný život.
Zahraniční vměšování
Parlament ve středu schválil zprávu parlamentního výboru zabývajícího se vyšetřováním zahraničního vměšování (INGE). Ten požaduje zavedení sankcí za zahraniční vměšování a dezinformační kampaně. Zpráva uvádí, že obecné povědomí o závažnosti 
zahraničního vměšování a manipulací s informacemi, často ze strany Ruska a Číny, je nedostatečné. Zahraniční aktéři tak využívají mezery v legislativě a nedostačující koordinaci mezi zeměmi EU.
Šetření EP zaměřené na zmapování toho, jak nepřátelské zahraniční mocnosti manipulují s informacemi a zasahují do dění v EU s cílem podkopat demokratické procesy, potvrdilo, že tito hráči jsou schopni ovlivňovat volby, provádět kybernetické útoky, najímat bývalé vysoce postavené politiky z EU a polarizovat veřejnou diskusi zcela bez obav z následků.
V probíhající agresivní válce proti Ukrajině ruská vláda ukázala, že „i informace mohou být zbraněmi“. Rusko šíří „dezinformace nebývale zlovolně a v nebývalém rozsahu“, aby o válce oklamalo své občany a mezinárodní společenství. Parlament vítá nedávno zavedený zákaz ruských propagandistických stanic, jako jsou televize Sputnik a RT, na úrovni EU.
Ve čtvrtek se pak parlament dohodl na zřízení tří nových dočasných výborů: budou se zabývat spywarem Pegasus, zahraničním vměšováním a koronavirem.
Zlaté pasy a víza
Poslanci ve středu přijali zprávu, která navrhuje zákaz takzvaných „zlatých pasů“, pomocí nichž si státní příslušníci třetích zemí v podstatě kupují občanství. Poslanci chtějí regulovat také režim pobytu na základě investic („zlatá víza“) a požádali Evropskou komisi, aby v příštích dvou letech předložila návrh v této otázce.
Občanství EU by nemělo být na prodej, shodli se europoslanci. Výzva komisi, aby do 
konce konce svého mandátu předložila návrh nařízení, které by tento problém řešilo, byla přijata 592 hlasy (12 bylo proti a 74 se zdrželo hlasování). Na pondělní rozpravě v plénu se poslanci zabývali společným prohlášením Evropské komise, Francie, Německa, Itálie, Spojeného království, Kanady a USA, které se zavázaly omezit přístup k „zlatým pasům“ pro bohaté ruské občany, kteří mají vazby na ruskou vládu. Režim občanství pro státní příslušníky třetích zemí za určitý finanční obnos jdou podle nich proti samé podstatě občanství EU. Tato praxe funguje na Maltě, v Bulharsku a na Kypru a europarlament ji neváhá nazývat parazitováním.
Režimy pobytu pro investory považují europoslanci za obdobně kontroverzní, ale s menšími riziky. Přesto požadují, aby se tyto režimy řídily společnými pravidly EU, která by pomáhala bránit praní peněz, korupci a daňovým únikům.
Právní stát
Parlament ve čtvrtek vyzval Evropskou komisi, aby okamžitě přijala opatření a zahájila řízení na ochranu rozpočtu EU před porušováním zásad právního státu. Tato výzva přichází poté, co Evropský soudní dvůr minulý měsíc potvrdil platnost legislativy, která umožňuje pozastavení finančních prostředků EU těm členským státům, které tyto zásady právního státu porušují. Rezoluce prošla 478 hlasy proti 155 a 29 absencím.
Europoslanci uvítali poslední nález Evropského soudního dvora, který odmítl justiční počiny v Maďarsku a Polsku popírající nadřazenost unijní kondicionality, stejně jako verdikt, že tato legislativa provazující dodržování norem právního státu s přístupem k evropským fondům je v souladu s legislativou EU a má závazný charakter.
Boj proti rasismu v médiích, vzdělávání a sportu
Poslanci vyzvali k odebrání evropských a státních finančních prostředků těm médiím, která prokazatelně propagují nenávistné projevy a xenofobii. Chtějí také revidovat školní osnovy, které by měly být nezaujaté a bez stereotypů. Zároveň požadují odstranění rasové a etnické segregace ve vzdělávání a sportu. Všechny tyto výzvy přijal parlament ve svém úterním usnesení. Rozhodlo 495 hlasů proti 109 a 92 neúčastem s požadavkem, aby nad těmito negativními projevy převážil evropský duch tolerance a inkluze.
Baterie
Parlament ve čtvrtek schválil vyjednávací postoj k nově navrhovaným opatřením EU pro design, výrobu a likvidaci baterií. Baterie by pak měly být více udržitelné a snadněji vyměnitelné a podléhaly by stejným standardům. Europoslanci zdůraznili klíčovou roli baterií jak pro přechod na cirkulární a klimaticky neutrální ekonomiku v EU, tak pro její konkurenceschopnost a strategickou nezávislost. Návrh textu uspěl 584 hlasy pro 67 a 40 zdržením se.
Ve stejný den přijatý akční program EU pro životní prostředí do roku 2030 vidí priority v nulovém znečištění a posunu směrem k prosperující ekonomice. Jedním z cílů je postupné ukončení dotací na fosilní paliva, aby se globální oteplování omezilo na 1,5 °C.
