Praha - Dopad sankcí na ruskou ekonomiku se zvyšuje, zvláště například v letectví. Na tamní průmysl mají postihy vliv, který se navíc bude prohlubovat. Na dnešní meziparlamentní konferenci o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice v Praze to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který se připojil přes video.
Debatu o sankcích podle místopředsedy Evropské komise Borrella vedli ministři zahraničí zemí EU na jednání v Praze minulý týden. "Lidé tvrdí, že Rusko má neustále velký příjem finančních prostředků z prodeje plynu a ropy. To je samozřejmě pravda, protože cena stoupá, nicméně náš vliv na ruský průmysl a jeho ovlivnění je velmi zásadní a bude se prohlubovat," uvedl. Trvá podle něj určitou dobu, než se sankce projeví úplně.
Rusko podle Borrella také snížilo těžbu ropy i plynu. "To znamená, že dopad toho, že západní technologie a firmy se stáhly z ruského trhu, je velký," poznamenal.
Státy EU už přijaly šest přímých balíků sankcí, poslední sada postihů pak byla schválena v červenci - o té ale představitelé Evropské komise nehovoří jako o sedmém balíku sankcí, nýbrž jako o zpřesnění do té doby přijatých postihů. Tato sada se týkala zákazu dovozu ruského zlata a omezení vývozu produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšířily se též postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam přibylo i na pět desítek ruských občanů a několik firem.
Při pokračující válce na Ukrajině jde také o test schopností zemí EU, míní. Je zodpovědností EU a států vyřešit problematiku vysokých cen a přerušit energetickou závislost na Rusku. Energetická krize má na občany velký vliv, řekl Borrell. Rusko využívá ceny plynu a ropy jako součást hybridní války, dodal.
Ministři minulý týden diskutovali také o vlivu ruské agrese vůči Ukrajině na africký kontinent. Některé tamní země se potýkají s nedostatkem potravin a ruský narativ hovoří o tom, že za krizi mohou právě západní sankce, uvedl Borrell. Část vlád, médií i společností na tento narativ slyší. "Musíme být velmi opatrní, abychom nedostali naše vztahy s africkými zeměmi do bodu, kdy to nebude možné udržet," dodal.
Borrell také připomněl, že se šéfové diplomacií zemí EU shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Shodu naopak nenašli na plošném pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazném snížení jejich počtu, což požadovaly mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země.
Předseda lotyšského parlamentního zahraničního výboru Rihards Kols dnes opět vyzval EU, aby byla ve vízové politice vůči ruským turistům tvrdší. Argument, že má být EU otevřena pro Rusy, kteří se chtějí inspirovat demokracií, je podle něj lichý, neboť se podle něj Rusové mohli západními demokraciemi inspirovat už od roku 2014 po anexi Krymu a nestalo se tak. Nemyslí si, že na tom něco změní návštěva Karlova mostu či evropských pláží. Milion ruských občanů podle Kolse překročil hranice Estonska a Finska od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Borrell reagoval, že státy mohou uplatňovat národní kapacity na kontrolu přeshraničního provozu. To, že má někdo vízum, podle Borrela neznamená, že může automaticky do nějakého státu vstoupit. Ministři se podle něj dohodli na zavedení prvků, který umožní větší kontrolu a snížení počtu víz. "Chápu, že některé státy čelí přílivu turistů, který neodpovídá válečné situaci. Toto je možné řešit, ale není možné zcela izolovat ruskou populaci od Evropy," dodal.
Evropská komise a další instituce se mají podle závěrů z jednání ministrů snažit hledat cestu k vyřešení problému pobaltských států, které potřebují z bezpečnostních důvodů omezit pohyb statisíců Rusů přes hranice.
