Praha - Biologické hodiny v části mozku zvané choroidní plexus, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku, se přizpůsobují nejen podle světla, ale také podle doby příjmu potravy. Ukázal to nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR), který o tom informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejněné v časopise Cellular and Molecular Life Sciences naznačují, že nesoulad mezi světelným režimem a načasováním jídla může ovlivnit vnitřní prostředí mozku a zvyšovat riziko metabolických i neurodegenerativních onemocnění.
Výzkumný tým zjistil, že biologické hodiny v choroidním plexu lze rychle přeprogramovat změnou doby krmení. To kontrastuje s jinými mozkovými oblastmi, jejichž rytmus se i při změně stravovacích návyků dál řídí světelným cyklem. "Zásadní je, že hodiny v tomto případě následují čas jídla, nikoli světelný cyklus," uvedla Alena Sumová, vedoucí oddělení biologických rytmů Fyziologického ústavu AV ČR.
Vědci pracovali s myšími modely a molekulárně-biologickými metodami. Myším, které byly krmeny během denní fáze, kdy by běžně spaly, se rytmus v choroidním plexu přizpůsobil této změně rychleji než rytmus v jiných částech mozku. Tento proces podle odborníků souvisí se zvýšením hladin inzulinu, glukózy a tělesné teploty vyvolaným příjmem potravy, což přímo ovlivňuje molekulární hodiny.
"Výsledky naší studie ukazují, že choroidní plexus je unikátní mozkovou strukturou, která dokáže přímo reagovat jak na světelný režim, tak na změny v načasování potravy – a tím upravovat produkci mozkomíšního moku a další klíčové procesy spojené s ochranou a výživou mozku," popsala Sumová.
Odborníci upozorňují, že v moderní společnosti je běžné jíst ve večerních hodinách, kdy jsou vnitřní hodiny již nastavené na spánek. Podle studie může tento nesoulad narušit přirozené rytmy mozku, a tedy i jeho správné fungování.
