Biden s Putinem hovořili o Navalném, prodlouží smlouvu Nový START

foto Americký prezident Joe Biden

Washington/Moskva - Americký prezident Joe Biden šest dní po nástupu do Bílého domu poprvé telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle Bílého domu Biden vyjádřil znepokojení nad otravou a zatčením ruského opozičníka Alexeje Navalného a dal najevo, že Washington bude podporovat Ukrajinu při ruské "agresi". Kreml uvedl, že Putin podpořil "normalizaci" americko-ruských vztahů.

Podle Bidenovy mluvčí Jen Psakiové se během rozhovoru probírala celá řada citlivých témat. Kromě Navalného a Ukrajiny to údajně byl také loňský masivní hackerský útok, který zasáhl i řadu amerických úřadů a ze kterého mnozí experti podezírají Rusko. Psakiová zmínila také dohodu Nový START o kontrole jaderných zbraní, jejíž prodloužení mezitím ohlásil Kreml, zásahy ruské policie proti pokojným demonstrantům či údajnou ruskou nabídku odměn pro povstalce v Afghánistánu, o které loni v červnu informoval deník The New York Times.

Prohlášení Moskvy zdůrazňovalo zmíněnou dohodu omezující počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích. Biden a Putin byli údajně spokojeni s výměnou nót o prodloužení její platnosti. Ruský prezident také podle Kremlu poznamenal, že normalizace vztahů mezi USA a Ruskem je v zájmu obou zemí i mezinárodního společenství.

Podle agentury AP chtěl Biden dnešním telefonátem ukázat rázný odklon od vřelé rétoriky, kterou směrem k Putinovi často praktikoval bývalý prezident Donald Trump. Už o víkendu nová americká administrativa Rusko vyzvala, aby propustilo vězněného lídra opozice Navalného a s ním i tisíce lidí zatčených při protestech na jeho podporu. Psakiová poté uvedla, že Biden nevylučuje žádný scénář, pokud jde o reakci Washingtonu na zatčení prominentního Putinova kritika.

Kreml: Rusko a USA se dohodly na prodloužení smlouvy Nový START

Rusko a Spojené státy se dnes dohodly na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START. Obě strany si vyměnily příslušné diplomatické příslušné nóty. Uvedl to na svých internetových stránkách úřad ruského prezidenta Vladimira Putina, který na toto téma telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Ruský deník Kommersant dříve s odvoláním na své zdroje uvedl, že úmluva bude prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek.

Smlouva, známá též jako START 3, byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost měla vypršet 5. února. Omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně.

"Prezidenti vyjádřili spokojenost s dnes uskutečněnou výměnou diplomatických nót o dosažení dohody o prodloužení smlouvy o strategických útočných zbraních," uvedl v prohlášení Kreml. "V nejbližších dnech strany dokončí všechny nezbytné procedury a zajistí další fungování (...) vzájemného omezení arzenálů jaderných raket."

Biden dnes s Putinem telefonoval poprvé od svého nástupu do úřadu amerického prezidenta. Podle Bílého domu bylo tématem rozhovoru prodloužení dohody Nový START, hovořili ale také o otravě a zatčení ruského opozičníka Alexeje Navalného, loňském rozsáhlém hackerském útoku na americké úřady či o americké podpoře Ukrajině.

Rusko dlouho navrhovalo prodloužit Nový START bez předběžných podmínek či změn, ale vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa se zahájením jednání čekala až do loňského roku a předložila řadu požadavků. Podle informací deníku The Washington Post americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce neúspěšným přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila.

Moskva zahájila nová jednání s Washingtonem o prodloužení smlouvy 21. ledna, tedy den poté, co se prezidentského úřadu v USA ujal Biden. V pondělí na téma prodloužení dohody telefonicky hovořili tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev s Bidenovým poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem.

Rusko a Spojené státy v roce 2019 odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Začátkem tohoto měsíce Moskva oznámila, že odchází od mnohostranné dohody o otevřeném nebi, která umožňuje účastnickým zemím kontrolní přelety nad územím dalších signatářských států. Své rozhodnutí zdůvodnila zejména tím, že USA od této úmluvy odstoupily loni.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je sobota 6. března 2021

Očekáváme v 19:00 -1°C

Celá předpověď