Praha - Příštím strategickým šokem může být nutnost Evropy bránit se masivnímu vojenskému střetu, varoval na dnešní bezpečnostní konferenci na Pražském hradě náčelník generálního štábu Aleš Opata. Poukázal na to, že česká armáda v modernizaci stále není tam, kde by měla být. Obrana bude podle něj něco stát a lidé budou muset obětovat část ze svého blahobytu. Doufá, že skončila doba bagatelizace hrozeb. V NATO podle něj skončila fáze odstrašování protivníka a nyní aliance přešla do fáze aktivní ochrany.

Opata poukázal na pořízení nových zbraní pro českou armádu v posledních letech, modernizace se ale podle něj stále nedostala tam, kde by měla být. Zmínil chybějící nová pásová bojová vozidla pěchoty. V bojích na Ukrajině je podle něj vidět, že se armáda bez techniky, jako jsou děla, tanky nebo letadla, neobejde, stejně jako bez vycvičených vojáků.

Zdůraznil, že armáda nemůže být zanedbaná. Zkritizoval, že Česko při její modernizaci nevyužilo dobu ekonomického růstu. Akviziční proces podle něj musí projít revoluční změnou a nákupy se musí zásadně zrychlit. Nákup bojových vozidel a baťohů se podle něj nemůže uskutečnit na základě stejného procesu. Poznamenal, že u hledání dodavatelů strategických produktů se stát musí rozhodovat podle své strategické orientace. "Pojďme si přiznat, že kdo se podílí na akvizičním procesu, musí nést stejné riziko jako vojáci v bojových operacích," dodal. Řekl také, že česká armáda se nemůže soustředit na budování jen speciálních schopností, potřebuje zároveň lehké, střední, těžké i speciální síly.

Opata ocenil, že má Česko v současné době lídry, kteří dokážou analyzovat situaci a rozhodovat se, i to, že je národ schopen se stmelit a podporovat správnou stranu. "Je třeba si na rovinu říct, že příštím strategickým šokem může být skutečnost, že se sami Evropané budou muset bránit v masivním vojenském střetu," podotkl.

Poukázal na to, že NATO v minulosti definovalo jako hrozby terorismus a Rusko. Zatímco terorismus jako hrozbu evropská společnost akceptovala, ohledně Ruska toho schopna nebyla a některé státy preferovaly své obchodní zájmy.

Doufá, že skončila doba, kdy byly bagatelizovány hrozby a výdaje na obranu byly považovány za zbytečné. Upozornil, že již neexistuje varovná doba a čas na reakci je minimální. Poukázal na to, že ještě den před ruským útokem na Ukrajinu v něj polovina světa nevěřila a doufala, že k něčemu takovému nemůže dojít. "Doufat, že nepřítel nezaútočí, je předstupeň porážky," podotkl. Je podle něj nutné se naučit rychle reagovat v řádu hodin.