Berlínské školy pasují prvňáčky na žáky, tradicí je kornout

foto Kornouty, kterým Němci říkají školní či cukrové, jsou neodmyslitelným doplňkem prvňáčků, kteří se vydali 15. srpna 2020 poprvé do berlínských základních škol.

Berlín - Do berlínských základních škol se dnes vydali prvňáčci, aby se na slavnostní ceremonii stali opravdovými školáky. Neodmyslitelným doplňkem nových žáků vedle aktovek jsou kornouty, kterým Němci říkají školní či cukrové. Tato více než 200 let stará německá tradice, která má dětem zpříjemnit vstup do školního života, se postupně rozšiřuje i do Česka.

Školní rok v Berlíně sice začal již v pondělí, prvňáčci zde do lavic usednou až s týdenním zpožděním. Stejně jako začátek školy, tak i dnešní pasování výrazně poznamenala pandemie nemoci covid-19. Oproti předchozím letům děti s velkými kornouty v náručí nezaplavily německou metropoli, protože slavnost byla časově rozdělena po jednotlivých třídách, aby se ve školních budovách nepotkávalo velké množství lidí.

Z preventivních důvodů byl omezen i doprovod žáků, například škola v berlínské čtvrti Moabit jako maximum stanovila čtyři rodinné příslušníky. Běžně se přitom slavnosti účastní i širší příbuzenstvo.

"Kornout je znamením předělu v synově životě, je mu šest let a nyní vstupuje do nové etapy," řekl ČTK otec, který se představil jako Thomas a který dopoledne přiváděl syna do moabitské školy.

Kornouty, kterým Němci říkají školní či cukrové, jsou neodmyslitelným doplňkem prvňáčků, kteří se vydali 15. srpna 2020 poprvé do berlínských základních škol. Pohled na některé děti může vyvolávat dojem, že tradice, která vzešla v Sasku a Durynsku, se v posledních letech změnila na souboj o co největší kornout. Na to upozorňují sociologové, podle kterých se kornouty stávají symbolem statusu, když se děti hned na úvod školy porovnáváním velikosti, hmotnosti i obsahu kornoutů dostávají do spirály konzumní sebeprezentace. Ani pořízení kornoutu, natož jeho naplnění, tak nemusí být levnou záležitostí. Některé stojí i desítky eur (stovky korun).

Podle průzkumu zveřejněném na metropolitním portálu utratí Němci v průměru za kornout 60 eur (1565 korun), na samotný Berlín pak vychází 66 eur (1720 korun) a na Durynsko necelých 81 eur (2100 korun). Náplň pak v 88 procentech tvoří sladkosti, v 69 procentech v kornoutech děti najdou potřeby do školy včetně tužek a pastelek, v 52 procentech drobné hračky, v 27 procentech ovoce a 22 procentech peníze. Zhruba desetina rodičů prvňáčkům přibalí oblečení či bižuterii pro dívky a šest procent i mobil, i když podle odborníků vlastní telefon dítě v první třídě nepotřebuje.

Obsah kornoutu je pro děti do poslední chvíle tajemstvím. "Neví, co v něm je, je to překvapení," řekla dnes ČTK jedna z maminek, která vedla do školy dceru. Ta vyslovila obavy, zda tam rodiče nedali kamení. "Ty tam nejsou," odvětila maminka. "Tak sladkosti," poznamenala viditelně potěšená dcera.

Sdružení brojící proti bezuzdnému konzumu a hýření doporučují domácí výrobu a použití ekologických či recyklovaných materiálů. Mnohé děti skutečně do škol přichází s vlastnoručními kornouty, které si připravily doma či ještě ve školkách. Na německém internetu rovněž nechybí řada tipů, jak postupovat a jak kornouty co nejlépe vyzdobit.

Kdo si kornout nechce vyrobit a spoléhá na jeho nákup, má na výběr nepřeberné možnosti délek i barevných provedení. S pořízením ale člověk nesmí otálet, s blížícím se termínem pasování školáků se v obchodech nabídka tenčí. Někdy jsou k dostání i v sadách s takzvanými sourozeneckými kornouty pro mladší sestřičky či brášky školáků, aby jim nebylo líto, že na ten svůj školní si musí ještě pár let počkat.

Dlouholeté rozdělení Německa se podepsalo i na kornoutech. Deník Sächsische Zeitung k tomu uvedl, že zatímco v nových spolkových zemích, tedy v někdejší Německé demokratické republice, jsou obvyklé šestihranné kornouty, v západní části země dostávají přednost ty kulaté.

Kornouty jsou v Německu tak zažité, že se o ně zajímají vedle sociologů a psychologů i historikové. Podle Franze Neugebauera z drážďanského Školního muzea první jednoduchou podobu kornoutu s cukrovím nechala u pekaře připravit pro svého syna na premiérovou cestu do školy před více než 200 lety jedna matka z Durynska, v Drážďanech pak byly kornouty doloženy v roce 1820. Jiné prameny udávají místo vzniku Sasko. Kdy ale spatřil světlo světa první kornout, nikdo podle bývalého hamburského učitele Hanse-Güntera Löweho neví. Löwe, který se sbírání i výzkumu kornoutů věnuje desítky let, uvádí, že z konce 19. století jsou dochovány fotografie dokládající oblibu kornoutů u dětí z vyšších kruhů.

Z Německa se kornouty rozšířily třeba do Rakouska a Švýcarska. Populární jsou také v některých regionech v Česku, především v těch v příhraničí, kde na kornouty vzpomínají i rodiče dnešních prvňáčků. Například na děčínské Tyršově základní škole jsou podle ředitele Jiřího Broučka kornouty běžné a zvyk je zde udržován již velmi dlouho. Monika Chrzová ze Základní školy Slaný odhaduje, že kornouty, které děti nosí v hojném počtu, se do obliby dostaly kolem roku 2000. V Českém Těšíně tomu tak ale není. "V naší škole začíná nový školní rok pro prvňáčky tradičně animačním programem, kornouty s sebou žáci nenosí," sdělil ČTK ředitel tamní Masarykovy základní školy Michal Nešporek.

Do povědomí Čechů se kornouty v minulosti dostaly i díky filmům. Například ve snímku z úvodu 80. letech Lucie, postrach ulice, který vznikl v koprodukci Československa a tehdejšího západního Německa, si jeden takový se sladkostmi nese do první třídy i filmová hrdinka Lucie.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je sobota 19. září 2020

Očekáváme v 9:00 12°C

Celá předpověď