Banky budou odvádět více do rezerv na ochranu úvěrového trhu

foto Česká národní banka (ČNB), pražské sídlo.

Praha - Banky budou od roku 2020 odvádět více peněz do rezerv na ochranu tuzemského úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) totiž zvýšila tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,75 procenta. Sazbu, která platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry, stanovuje pravidelně každé čtvrtletí s účinností za rok. Dnes zveřejněné rozhodnutí je tedy platné od 1. ledna 2020. ČNB zároveň oznámila, že její zátěžové testy opět prokázaly odolnost tuzemských bank a pojišťoven.

"V případě, že by pokračovala vysoká dynamika poskytování úvěrů, zvyšovala se rizika spojená s financováním nákupu realit a dále by narůstala zranitelnost bankovního sektoru, je ČNB připravena sazbu dále zvyšovat. Pokud by naopak došlo k obratu ve finančním cyklu a nadměrnému zhmotňování přijatých rizik, ČNB sazbu bez prodlení sníží nebo úplně rozpustí," uvedla ČNB v dnešní tiskové zprávě.

Zároveň centrální banka uvedla, že současné doporučené limity pro hypoteční úvěry považuje za postačující a nepovažuje za nezbytné je zpřísnit. Celková rizika spojená s poskytováním hypoték se totiž podle ČNB dále nezvýšila.

ČNB proticyklickou kapitálovou rezervu využila poprvé na konci roku 2015, kdy ji s platností od 1. ledna 2017 stanovila na 0,5 procenta. V květnu 2017 pak rozhodla o zvýšení sazby na jedno procento, a to od 1. července 2018. Následně v prosinci 2017 znovu zvýšila sazbu na 1,25 procenta s platností od ledna 2019. K poslední změně sazby přistoupila centrální banka 17. května 2018, kdy bankovní rada sazbu zvýšila na 1,5 procenta s platností od 1. července 2019.

Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.

Momentálně si prostřednictvím této rezervy prostředky stranou odkládají podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy banky jen ve třech dalších zemích Evropské unie, a to ve Švédsku, na Slovensku a ve Velké Británii. "Všechny ostatní státy EU nyní aplikují nulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy. Od přelomu roku a dále v roce 2019 ovšem její kladnou nenulovou úroveň začne uplatňovat Bulharsko, Dánsko, Francie, Irsko a Litva. Česká republika však bude mít příští rok druhou nejvyšší sazbu proticyklické rezervy v EU, po Švédsku," uvedl.

Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření v rámci směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.

ČNB dnes zároveň informovala, že od příštího roku změní načasování zveřejnění Zprávy o finanční stabilitě a dokumentu Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory. Od května 2019 tak centrální banka zveřejní rozhodnutí bankovní rady o nastavení proticyklické rezervy nebo dalších obezřetnostních nástrojů tiskovou zprávou v den projednání bankovní radou a komentovat je bude tentýž den na tiskové konferenci guvernér ČNB. Poprvé se tak tisková konference uskuteční 23. května 2019 a následně 28. listopadu 2019. S odstupem dvou týdnů, tedy 11. června a 13. prosince, pak ČNB vydá celé znění dokumentů a nově také zápis z jednání bankovní rady o otázkách finanční stability.

ČNB: zátěžové testy opět prokázaly odolnost bank a pojišťoven

Dohledové zátěžové testy České národní banky letos opět prokázaly odolnost tuzemských bank a pojišťoven. Testování, které zahrnovalo vybrané bankovní skupiny a pojišťovny a bylo provedeno na datech ke konci roku 2017, prokázalo, že oba sektory jsou dále připraveny odolávat zhoršeným podmínkám ekonomiky. ČTK o tom dnes informovala ČNB.

Kapitálová vybavenost testované části bankovního sektoru by zůstala podle analýzy ČNB, zveřejněné dnes v publikaci "Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory - prosinec 2018," výrazně nad osmiprocentním regulatorním minimem i v případě naplnění zátěžového scénáře, který předpokládal silný pokles ekonomické aktivity v ČR i zahraničí. Testovány byly největší domácí bankovní skupiny, tvořící 76 procent aktiv bankovního sektoru v České republice.

Hlavním zdrojem odolnosti bankovních skupin bylo jejich výchozí kapitálové vybavení, které ke konci roku 2017 dosahovalo 18,2 procenta. Odolnosti napomohla také ziskovost aktiv a kapitálu testovaných bank, která ke konci roku 2017 činila 1,2 procenta, respektive 15,7 procenta. Nejvýznamnější dopad ze sledovaných rizik mělo tradičně úvěrové riziko.

Pro dohledový zátěžový test bank ČNB poprvé využila metodiku Evropského orgánu pro bankovnictví, kterou přizpůsobila podmínkám bankovního sektoru v ČR. Vedle již v minulosti testovaného úvěrového rizika se tak testování nově týkalo také tržního a operačního rizika, úrokových a neúrokových výnosů, nákladů a kapitálu.

Zátěžové testy českých bank od ČNB se liší od těch celoevropských tím, že jsou daleko přísnější, řekl ČTK investiční stratég společnosti Starteepo Dušan Jilčík. Podle něj platí pravidlo, že banky jsou v dané zemi zrcadlem vývoje ekonomiky. "Čili pokud se české ekonomice daří, banky jsou na tom dvakrát lépe. Když ekonomika stagnuje či klesá, banky jsou na tom dvakrát hůře. Nyní jsme na vrchní části ekonomického cyklu a ostražitost ČNB je tady pochopitelná," uvedl.  

Pojišťovací sektor byl ke konci roku 2017 dostatečně kapitálově vybavený a byl schopný absorbovat relativně významné změny rizikových faktorů. Celkový tzv. solventnostní poměr za testované pojišťovny činil i v případě aplikace šoků pro tržní i pojistná rizika 177 procent, a nacházel se tak relativně vysoko nad úrovní regulatorního minima 100 procent. Nejvýznamnější dopad ze sledovaných rizik mělo riziko spojené s investicemi do akcií a riziko poklesu cen státních dluhopisů.

Dohledových zátěžových testů pojišťoven se v letošním roce zúčastnilo 18 tuzemských pojišťoven, jejichž tržní podíl podle hrubého předepsaného pojistného činil 93 procent trhu. V zátěžovém testu byl vyhodnocován dopad šoků u jednotlivých rizik na solventnostní poměr každé pojišťovny (tj. poměr jejího použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku). Zátěžový test byl zaměřen na testování dopadu investičních rizik, rizika přírodních katastrof a u neživotního pojištění i rizika poklesu pojistného.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je středa 20. března 2019

Očekáváme v 1:00 1°C

Celá předpověď