Praha - Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval na tiskové konferenci po dnešním prvním zasedání kabinetu ANO, Motoristů a SPD k jednání o míru na Ukrajině. Přál by si příměří a ukončení konfliktu ke čtvrtému výročí ruské invaze, tedy k 24. únoru příštího roku. Strany mají dostat bezpečnostní záruky. K financování humanitární pomoci Ukrajině Babiš uvedl, že Česko přispívá každoročně 62 miliardami korunami ročně do evropského rozpočtu, ze kterého Ukrajina dostane velké peníze.
Nový ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes uvedl, že kabinet vzniká snad v situaci, kdy válka bude končit. "To je velký rozdíl od vlády, co dnes odešla. Ta zase byla postižena tím, že válka začala prakticky několik týdnů nebo měsíců poté, co byla uvedena," poznamenal. "Obecně říkám k Ukrajině, že doufám, že by bylo dobré, pokud by se podařilo společnými silami konflikt zastavit, nejlépe do 24. února 2026," dodal Macinka.
Babiš zmínil dynamická jednání před blížícím se evropským summitem, který se bude zabývat finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy. Babiš dnes zmínil iniciativu, za kterou stojí italská premiérka Giorgia Meloniová, Belgie a Bulharsko s tím, že o ní zatím není dostatečně informován. V sobotu zveřejnil na síti X video s prohlášením, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit.
Nyní už bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) v sobotu uvedl, že považuje za jedinou realistickou cestu půjčku Ukrajině financovanou z hotovostních výnosů ze zmrazených aktiv ruské centrální banky. Podle exministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) Babišovo vyjádření potvrzuje odklon české zahraniční politiky od prosazování a obrany tradičních hodnot a principů v mezinárodních vztazích.
Na summitu se budou unijní prezidenti a premiéři rozhodovat mezi dvěma navrhovanými možnostmi financování Ukrajiny. První možností je podle komise to, že by EU získala peníze na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU. Pro druhé řešení, reparační půjčku pro Kyjev, by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. S navrhovanou reparační půjčkou zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nesouhlasí Maďarsko a Slovensko. Tyto dva státy také hlasovaly v pátek proti návrhu, aby ruská aktiva v Evropské unii zůstala zmrazená na neurčito.
Hlavní část ruských finančních prostředků je zadržována v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, další jsou v belgických a francouzských bankách. Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Belgie se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění. Belgický premiér proto požaduje po ostatních členských zemích záruky pro případ, že by bylo nutné peníze vrátit. Podíl pro Česko by podle dostupných údajů představoval přibližně 89 miliard Kč.
