Babiš: Členství ČR v EU nemá alternativu, unie se ale musí změnit

foto Český předseda vlády Andrej Babiš (vlevo) a polský premiér Mateusz Morawiecki pózují pro fotografy při setkání k 15. výročí rozšíření EU o deset zemí včetně ČR, které se konalo 1. května 2019 ve Varšavě.

Varšava - Členství v Evropské unii nemá pro Českou republiku alternativu, přineslo mír, prosperitu a miliardy do rozvoje české ekonomiky. Unii je přesto potřeba změnit. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš. Ten se dnes ve Varšavě zúčastnil zhruba čtyřhodinového jednání se svými protějšky z dalších 12 zemí, které do unie vstoupily v posledních 15 letech.

Fotogalerie

"Blíží se evropské volby a ty rozhodnou, jakým způsobem se Evropa bude vyvíjet," řekl Babiš. "Určitě chceme mít Evropu silnou, chceme k tomu přispět. Nechceme mít ale zpolitizovanou Evropskou komisi, musí to být Evropská rada (tedy jednání zástupců členských zemí), která má (mít) zásadní slovo ohledně budoucnosti Evropy," pokračoval. Babiš dodal, že v tomto duchu také vystoupil na schůzce, kterou uspořádal polský premiér Mateusz Morawiecki.

Region, zastoupený na varšavském jednání, podle Babiše funguje, prosperuje a vykazuje skvělá čísla ohledně hospodářského růstu a nízké zadluženosti. "Tento region může zásadně přispět k tomu, aby Evropa byla silná, protože naše návrhy jsou pro Evropu velice konkrétní a pozitivní," řekl.

Úřad vlády ČR sdílel 1. května 2019 na twitteru fotografii z oficiálního twitterového účtu kanceláře polského premiéra, která zachycuje účastníky varšavského setkání k 15. výročí rozšíření EU o deset zemí včetně ČR. V první řadě uprostřed je polský premiér Mateusz Morawiecki. Český předseda vlády Andrej Babiš stojí ve druhé řadě třetí zprava. Premiér zejména zdůrazňoval myšlenku, že v EU musí dostat hlavní slovo Evropská rada, a ne Evropská komise (EK), která by měla představovat "výkonné zázemí", nikoliv politicky komentovat vnitřní záležitosti členských států.

EK by také měla být strážcem smluv. Babiš považuje za skandál, že navzdory zásadám jednotného unijního trhu se vyskytuje dvojí kvalita potravin, tedy různý obsah ve stejném obalu.

"Nejsme ani občané druhé kategorie, ani členská země druhé kategorie. Naopak my, Česká republika, jsme jedni z nejlepších, jednička v nejmenší nezaměstnanosti. Jsme nejstabilnější ekonomika, a proto máme nárok se k těmto věcem vyjadřovat a máme nárok na to, aby EU fungovala stejně pro všechny členské státy a hlavně pro všechny občany," zdůraznil.

Babiš se na dotaz ČTK ohradil proti vyjádření místopředsedy Evropské komise Jyrkiho Katainena, že Evropská unie není stroj na peníze ani dojná kráva a že by Polsko mělo výrazněji přispět k budoucnosti Evropy.

"Nechápu, jak si to může komisař dovolit. Je to naprosto nevhodné. Ta komise žije z našich daní. Jsou to de facto naši zaměstnanci. Není možné, aby komisař vystoupil a peskoval polského premiéra," komentoval vystoupení místopředsedy EK Babiš. "To jsou převrácené role. Musíme se vrátit k tomu, jak tomu bývalo: prezidenti a premiéři na Evropské radě se domluví a potom zkrátka řeknou Evropské komisi, co má dělat," dodal premiér.

Babiš současně zdůraznil, že na výsledku nadcházejících voleb do Evropského parlamentu (EP) závisí, jaké bude příští postavení a podoba komise, která by podle něj měla být exekutivním nástrojem, a ne politickou institucí zasahující do dění v členských státech.

Podle Babiše není možné, aby o všem rozhodovala Evropská komise. Pozastavil se také nad tím, že za 15 let od vstupu do EU přijala Česká republika "asi 4500 různých direktiv a vyhlášek, ale přitom ještě dnes nejsou dobudovány čtyři hlavní svobody, hlavně jednotný vnitřní trh".

Připomněl, že český hlas má největší váhu při rozhodování na jednáních premiérů a prezidentů o otázkách, kde je vyžadována jednomyslnost: pak má hlas České republiky stejnou váhu jako hlas Německa či Francie. Například šlo podle Babiše o unijní cíle při změnách klimatu, aby nepoškodily český průmysl.

Varšavské schůzky k 15. výročí rozšíření EU o deset zemí se zúčastnili šéfové vlád z Bulharska, Česka, Chorvatska, Estonska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska a Rumunska, předseda jedné z komor kyperského parlamentu, místopředsedové slovenské a slovinské vlády a lotyšský ministr zahraničí.

Místopředseda EK vzkázal Polsku, že EU není strojem na peníze 

Jyrki Katainen, místopředseda Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost. Evropská unie není stroj na peníze ani dojná kráva a Polsko by mělo výrazněji přispět k budoucnosti Evropy. Ve Varšavě to dnes řekl místopředseda Evropské komise (EK) Jyrki Katainen. Český premiér Andrej Babiš Katainenovo vyjádření ostře kritizoval, podle něj není možné, aby komisař peskoval polského premiéra.

"Nechápu, jak si to může dovolit. Je to naprosto nevhodné. Není možné, aby komisař vystoupil a peskoval polského premiéra," komentoval vystoupení místopředsedy EK Babiš. "To jsou převrácené role, musíme se vrátit k tomu, jak tomu bývalo: prezidenti a premiéři na Evropské radě se domluví a řeknou Evropské komisi, co má dělat," dodal premiér.

Babiš současně zdůraznil, že na výsledku nadcházejících voleb do Evropského parlamentu (EP) závisí, jaké bude příští postavení a podoba komise, která by podle něj měla být exekutivním nástrojem a ne politickou institucí zasahující do dění v členských státech.

Katainen také podle agentury Reuters upozornil, že největší hrozbou pro Evropu jsou politici, kteří si myslí, že liberální demokracie je překonaný koncept. Polsku tento finský politik vzkázal, že pokud členská země EU zpochybňuje principy právního státu nebo liberální demokracie, automaticky to vede k oslabení její pozice v evropské osmadvacítce.

V Polsku, které je největším čistým příjemcem evropských dotací, od roku 2015 vládne euroskeptická strana Právo a spravedlnost (PiS). Za poslední roky tato strana ovládla klíčové instituce v zemi, včetně nejdůležitějších justičních orgánů, centrální banky nebo veřejnoprávních médií.

Evropská komise proti Varšavě vede řízení na základě článku 7 Lisabonské smlouvy kvůli možnému ohrožení principů právního státu a podle Katainena to k žádným změnám v Polsku nevedlo. Brusel kritizuje vládu PiS zejména kvůli reformě justice.

Ačkoliv má Polsko stejně jako Česko povinnost přijmout euro, dlouhodobě to odmítá. Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, který je považován za nejmocnějšího politika v Polsku, o minulém víkendu zopakoval, že přijetí jednotné evropské měny by poškodilo polskou ekonomiku a s tím i životní úroveň obyvatel. Katainen dnes ale Polsko pochválil coby "fiskálně rozumnou zemi" a dodal, že z členství v eurozóně by podle něho významně profitovalo.

Právo a spravedlnost se tento měsíc bude ucházet o přízeň lidí ve volbách do Evropského parlamentu (EP), na podzim pak v parlamentních volbách v Polsku. Vláda před časem slíbila výrazné zvýšení veřejných výdajů, které se má soustředit na podporu rodin s dětmi, důchody a dopravní infrastrukturu.

Polsko za 15 let členství v EU získalo téměř 164 miliard eur (4,2 bilionu Kč), samo do Bruselu do společné pokladny za tu dobu odvedlo více než 53 miliard eur (1,4 bilionu Kč), uvedla na svém webu polská televize TVN 24.

Podle vládního webu o unijních fondech se díky příspěvkům z EU podařilo v Polsku vytvořit více než 400.000 nových pracovních míst, vybudovat více než 12.000 kilometrů nových či opravených silnic nebo více než 300 čističek odpadních vod.

Letošní příspěvek Polska do EU činí 3,2 miliardy eur (82 miliard Kč), což je podle TVN 24 zhruba sedmina toho, co odvádí Německo, pětina toho, co odvádí Británie nebo čtvrtina příspěvku Itálie.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je neděle 22. září 2019

Očekáváme v 7:00 7°C

Celá předpověď