Praha - Premiér Andrej Babiš (ANO) čeká s vložením akcií Agrofertu do svěřenského fondu na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí. V pondělí napsal ministerstvu spravedlnosti dopis popisující situaci. Babiš to dnes řekl novinářům na dotaz ohledně čtvrtečního vypršení termínu, do kterého má podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Akcie do fondu vloží bezprostředně po získání souhlasů, uvedl s tím, že na některé kroky nemá vliv.
"K převodu akcií jsou nezbytné veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, a to jsou věci nezávislé na mé vůli. Návrhy byly podány před Vánoci, přičemž některé státy mají pravidlo, že když významná firma mění vlastnictví, rozhoduje o tom vláda nebo vysoké instance těch zemí," uvedl.
Podle partnera poradenské společnosti PKF Apogeo Pavla Postla se nutnost veřejnoprávního souhlasu týká nejpravděpodobněji zemí s přísnou regulací změn kontroly nad významnými podniky, zejména v zemědělství, potravinářství a chemickém průmyslu. "V případě Agrofertu půjde nejspíše o Německo, kde změny kontroly nad významnými podniky podléhají schválení spolkového ministerstva hospodářství, dále o Francii, která vyžaduje souhlas ministerstva hospodářství u změn ve strategických sektorech, a dále pravděpodobně i o Rakousko, kde se posuzují i nepřímé změny kontroly u některých odvětví," sdělil dnes Postl v reakci pro ČTK.
Babiš počátkem prosince uvedl, že s Agrofertem, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i zahraničí, nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Prezident Petr Pavel podmiňoval veřejným oznámením řešení střetu zájmů jmenování Babiše premiérem. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti. Pavel oznámené řešení akceptoval, předsedou vlády Babiše jmenoval 9. prosince.
Fond založila poradenská společnost Roklen s právní podporou právní kanceláře DBK. Ta o tom před Vánoci informovala ČTK a Babiš následně sdělil, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do 30 dnů od svého jmenování premiérem. Termín vychází na čtvrtek 8. ledna.
Agrofertu patří třeba chemičky Deza, Fatra, Lovochemie a Precheza nebo potravinářské společnosti Kostelecké uzeniny, Krahulík či Penam. Zaměstnává 29.000 lidí, z toho v ČR zhruba 18.000. Patří tak k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku. Zisk holdingu loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun. Důvodem byl prodej mediální skupiny Mafra, firmy Londa provozující rozhlasové stanice a pardubické chemičky Synthesia. Tržby stagnovaly na 212 miliardách Kč.
Opatření se týká podle Babiše jen Agrofertu, nikoli jeho dalších aktivit, například ve zdravotnictví. Přes firmu SynBiol drží Babiš v investiční skupině Hartenberg Holding podíl 87,75 procenta, dalších 9,75 procenta vlastní Jozef Janov a zbývající podíl náleží šéfovi akvizic Agrofertu Liboru Němečkovi. Hartenberg investuje také do reprodukčních klinik, nemovitostí, potravinářství a oděvních značek, ovládá síť květinářství Flamengo či e-shopy Ovečkárna.cz a Sportobchod.cz. Do SynBiolu patří také developerská společnost Imoba, která vlastní například areál Čapí hnízdo.
Postl upozornil, že zákon o střetu zájmů však neukládá premiérovi povinnost zbavovat se majetku nebo podnikatelských aktivit jako takových. Smyslem je omezit čerpání dotací, veřejné podpory a účast na vybraných typech státních zakázek. "Samotné ponechání vlastnictví firem proto není porušením zákona, pokud jsou dodržena zákonná omezení týkající se veřejných prostředků. V tomto kontextu nelze vyloučit, že v budoucnu dojde k další optimalizaci a vnitřním přesunům mezi holdingy či skupinami, jejichž cílem bude oddělit jednotlivá aktiva podle povahy jejich činnosti, regulatorních požadavků a míry střetu zájmů," dodal Postl.
