Ázerbájdžán je podnikatelským skokanem roku

foto Věže v Baku. Kulisu ropné rafinerie, pojmenované po bývalém prezidentovi Hejdaru Alijevovi, tvoří jeden ze supermoderních mrakodrapů v hlavním městě.

Ropná velmoc, oceněná v indexu Doing Business, je pro Českou republiku strategickým partnerem. Dovoz jejího fosilního paliva představuje téměř třetinu českého importu.

Ázerbájdžán je ekonomicky nejsilnějším státem na jižním Kavkaze s podílem 60 procent na celkovém HDP a suverénně nejvyšším exportem. Základ jeho ekonomiky tvoří ropa a zemní plyn, které představují kolem 90 procent veškerého vývozu země. Česká republika patří v této oblasti k nejvýznamnějším zahraničním obchodním partnerům. Od roku 2014 tvoří ázerbájdžánská ropa přes 30 procent celkového dovozu ropy do Česka (v roce 2017 to bylo 2,4 milionu tun). Ázerbájdžán je z toho důvodu pro republiku strategickým obchodním partnerem, což potvrzuje Dohoda o strategickém partnerství podepsaná prezidenty obou zemí v roce 2015.

Riziko jednostranné závislosti

Většina průmyslových podniků Ázerbájdžánu se nachází v Baku, Sumgaitu a Ganji. Těžký průmysl se skládá z těžby a rafinace ropy, hutnictví, těžby a zpracování hliníku, petrochemie a chemické výroby. Lehký průmysl sestává z potravinářského a textilního průmyslu a výroby vína. V Baku jsou soustředěna průmyslová odvětví zpracování ropy a zemního plynu a lehký průmysl. V Sumgaitu se vyrábí chemické a petrochemické výrobky a textilie. V Ganji sídlí zpracovatelské závody hliníku, dále společnosti zaměřené na textilní a strojírenský průmysl a metalurgii.

Přílišná závislost ázerbájdžánského hospodářství na petrochemickém průmyslu a následný prudký pád cen ropy na světových trzích v roce 2015 dostaly ekonomiku země do recese. Výpadek v exportních příjmech vedl k následnému snížení státních výdajů, prudkému znehodnocení domácí měny manatu a k citelnému oslabení kupní síly obyvatel. Krize byla umocněná dlouhodobým posilováním amerického dolaru a souběžnou devalvací měn řady sousedních států. S následky tehdejšího zpomalení výkonu ekonomiky se země dosud plně nevyrovnala.

V důsledku krize si ázerbájdžánské vedení vytyčilo coby prioritu rozvoj neropných odvětví ekonomiky jako je zemědělství, výstavba dopravní infrastruktury, farmacie, turistika, informační technologie a zpracovatelský průmysl. Tříletý plán diverzifikace hospodářství na období 2017–2020 s výhledem do roku 2025 byl připraven ve spolupráci s konzultantskou společností McKinsey. Snaha země vymanit se ze silné závislosti na vývozu paliv a vybudovat pestrou strukturu hospodářství skýtá velké šance i pro české vývozce.

Během desetiletého období předcházejícího ekonomické krizi (1998−2007) ázerbájdžánské hospodářství dynamicky rostlo v průměru o 14,1 procenta, šlo o jeden z nejlepších ukazatelů na světě.

V roce 2016 poklesl HDP o 3,1 procenta. Následující rok začala ekonomika země opatrně

oživovat. V letošním roce má tempo růstu meziročně stoupnout o 2,3 procenta. Obnovu

ekonomiky má zajistit zahájení těžby plynu v novém nalezišti Šah Deniz-2 a dokončení Jižního plynového koridoru, který zabezpečí dodávky do Evropy.

Silná vazba na Itálii

Ázerbájdžán je poměrně otevřenou zemí, třebaže dosud nevstoupil do WTO. Celkový objem zahraničního obchodu v roce 2017 představoval hodnotu 22,5 miliard dolarů (meziročně plus 16 procent).

Ázerbájdžánský vývoz stoupl o 51 procento a dosáhl téměř 14 miliard dolarů. Dovoz se zvýšil o 2,9 procenta a přesáhl 8,5 miliard dolarů. Přebytek obchodní bilance za rok 2017 činil více než pět miliard dolarů, což převyšuje ukazatel roku 2016 více než osmkrát.

Hlavními vývozními komoditami byla v roce 2017 (77,52 procenta celkového vývozu), zemní plyn (8,64 procenta), ovoce a zelenina (3,64 procenta). Mezi hlavní obchodní partnery Ázerbájdžánu patřila Itálie (20,91 procenta), následují Turecko (11,68 procenta) a Rusko (9,48 procenta).

Největším obchodním partnerem Ázerbájdžánu zůstává EU, za posledních pět let na ni připadlo 46,5 procenta obchodního obratu. EU je současně největším exportním a importním trhem (52,4 procenta, respektive 31,2). Země EU dovážejí z Ázerbájdžánu hlavně ropu a ropné produkty, vyvážejí stroje, dopravní prostředky, potraviny a spotřební zboží.

Čeští podnikatelé jsou v Ázerbájdžánu aktivní řadu let. Úspěšným příkladem je výstavba železničního koridoru Baku–Tbilisi–Kars, na němž se podílí společnost Moravia Steel. Celou investici v hodnotě okolo jedné miliardy dolarů zaštiťuje konsorcium českých bank. Po úplném uvedení do provozu tohoto železničního koridoru bude Ázerbájdžán spojen přes Turecko s evropskou železniční sítí, tento projekt výrazně usnadní přeprava zboží v opačném směru přes Střední Asii dále do Číny. České firmy tak budou mít možnost uplatnit v Ázerbájdžánu i širším regionu nové zboží, jehož doprava by dříve byla příliš nákladná. Jsou to například výrobky ze dřeva a kovů, stavební materiály či objemné strojírenské celky.

V indexu Doing Business, který mapuje podnikatelské prostředí pro firmy ve 190 státech planety, byl Ázerbájdžán zvolen pro rok 2019 do TOP 10 světových ekonomik, které prošly největším zlepšením v uplynulých dvou letech. V žebříčku se posunul z 57. místa na 25.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je sobota 20. července 2019

Očekáváme v 5:00 17°C

Celá předpověď