Ostrava - Astronomovi Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě se podařilo pořídit ojedinělý časosběrný snímek téměř neznámého meteorického roje Kappa-Cygnid. Horálek se jeho focení věnoval téměř každoročně posledních 12 let, a to i ve spolupráci s kolegy Josefem Kujalem z Astronomické společnosti v Hradci Králové a slovenským popularizátorem astronomie Tomášem Slovinským. Výsledný snímek, ukazující na 60 meteorů tohoto roje, zabral přes 386 hodin snímání, sdělil ČTK Horálek.
"Na první pohled se může zdát, že jde o hezký obrázek Perseid. Ale tenhle snímek zobrazuje něco mnohem méně známého a velmi neběžně zachytitelného. A je za tím fakt kus práce a trpělivosti. Jedná se totiž o časosběrný snímek meteorického roje κ-Cygnid, k němuž se data sbírala dlouhých 12 let,“ řekl k projektu Horálek.
Meteory Horálek spolu s kolegy zaznamenal například v Řecku, ale pozoroval je i u Sečské přehrady na Chrudimsku, v Parku tmavé oblohy Poloniny na východě Slovenska nebo na chorvatském Hvaru. "Důvod, proč jsem pozorování situoval na různá místa, je prostý. Musel jsem vždy jezdit do míst, kde předpověď slibovala jasné počasí na několik nocí kolem maxima roje,“ řekl astronom.
Dalším faktorem, který významně ovlivňoval pozorování, byla rovněž fáze Měsíce. V letech, kdy se Měsíc nacházel okolo maxima roje ve fázi blízké úplňku, Horálek ani jeho kolegové nefotili, neboť kvůli jeho jasnému svitu nebylo možné meteory snímat. Konkrétně šlo o roky 2014, 2017, 2019 a 2022. "Další nepříznivý rok je právě ten letošní, proto jsem se namísto dalšího focení rozhodl letos snímek konečně zpracovat,“ řekl Horálek
Meteorický roj Kappa-Cygnid vrcholí každoročně téměř ve stejnou dobu jako Perseidy. Aktivní je mezi 3. a 25. srpnem, s maximem okolo 17. srpna. Název roj nese po hvězdě Kappa (κ) v souhvězdí Labutě, odkud meteory zdánlivě vylétají. Na rozdíl od Perseid mají velmi nízkou frekvenci, v době maxima jsou to asi jen tři meteory za hodinu. "Pokud jste někdy sledovali Perseidy několik nocí v kuse, je vysoce pravděpodobné, že jste spatřili i nějakou tu κ-Cygnidu, aniž byste o tom věděli,“ uvedl autor snímku.
Každých sedm let se ale u roje dá pozorovat vyšší aktivita způsobená vlivem gravitace planety Jupiter na proud roje. "Naposledy se taková vyšší aktivita odehrála v roce 2021, ze kterého také pochází nejvíce zaznamenaných meteorů na snímku. Včetně těch překvapivě opravdu jasných,“ doplnil astronom, který meteorický roj sledoval od roku 2012 během 51 nocí. "Myslím, že meteorický roj κ-Cygnid tímto způsobem nikdo předtím nezachytil, protože to vyžadovalo dlouhé roky snímání. Tento selektivní časosběrný snímek, z něhož jsou odfiltrovány ostatní meteory, letadla a satelity, ukazuje, že 12 let snímání je dostatečně dlouhá doba na to, aby κ-Cygnidy vystoupily ze 'stínu slávy' mnohem aktivnějších Perseid," uvedl Horálek.
