Praha - Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) nepovažuje marži u potravin za průkaznou hodnotu. Pokud chce ministerstvo zemědělství srovnávací veličinu, mělo by se zaměřit na ziskovost. Novinářům to řekl prezident SOCR Tomáš Prouza. Prezidentka potravinářské komory Dana Večeřová upozornila, že zvláště u vysoce zpracovaných potravin marže činí i 150 procent a je prostor pro její snížení. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležela může sledování marží přimět obchodníky přirážky nezvyšovat, ale seznam sledovaných potravin by měl být mnohem širší.
Ministerstvo zemědělství v minulém týdnu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže začalo sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Zaměřuje se na máslo, pečivo, drůbeží a vepřové maso. Kvůli kontrolám se dnes šéf resortu zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) sešel se zástupci zmíněných profesních organizací.
Obchodníci si u vybraných potravin mohou nyní podle Doležala dát pozor na výši marží, ale je pravděpodobné, že jejich hodnotu budou kompenzovat u jiných. Výčet sledovaných potravin by měl proto zahrnovat alespoň desítky druhů potravin a oddělovat by se mělo zboží prodávané v akci a za běžnou pultovou cenu, řekl Doležal. Doplnil, že i tak může sledování přinést jen výseč informací, ze kterých nelze vyvozovat systémové závěry.
"Kontrola marží je totální nesmysl. Marže je rozdíl mezi tím, za jakou cenu nakoupím danou potravinu a za kolik ji prodám. Z toho rozdílu platím prodavače, energie, pohonné hmoty, nájem v obchodech," uvedl Prouza. Smysl sledovat má podle něj ziskovost, která se v českém maloobchodě pohybuje kolem čtyř procent, u potravinářů je často výrazně vyšší, řekl dále. Ministerstvo by proto mělo zisk sledovat i u zemědělců a výrobců, souhlasí s názorem, že by měl být zahrnut celý sortiment, nejen několik položek.
SOCR vyzval rovněž ministra Nekulu, aby představil metodiku kontrol marží a legislativní rámec, na základě kterého je bude provádět. Nekula dnes uvedl, že se uskutečnily náhodné nákupy, detaily kontrol nechtěl komentovat. Neobjasnil je podle Prouzy ani na dnešním jednání zástupcům profesních organizací. "Bez jasné metodiky jsou to čísla vycucaná z prstu," dodal.
Obchod podle Prouzy brání skokovému nárůstu cen potravin. Tempo zdražování o 11,5 procenta je podle něj dlouhodobě nižší než inflace na úrovni zhruba 13 procent. Ceny zemědělských produktů podle něj vzrostly až o 27,6 procenta. Prouza dále uvedl, že princip ekonomického fungování maloobchodu je založen na nízké průměrné marži při vysokém obratu.
Večeřová řekla, že u základních potravin se průměrná přirážka pohybuje kolem 30 až 35 procent, což je standardní hodnota. Obchodníci si podle ní ale počítají vysoké marže u dalších potravin, většina si jich přitom prodává ve výrazných slevách o 60 až 70 procent. Řešení tak vidí v regulaci slev.
Na to, že marže není to samé, co zisk, upozornil i předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. Kontroly podle něj současnou situaci nijak nezhorší, ale spíše ji ani nezlepší a je to spíše krátkodobé řešení, které přinese další administrativu. "Je potřeba jít cestou co nejpestřejšího trhu. Myslíme si, že chybí střední a menší zpracovatelské kapacity a větší podpora menších zemědělců," řekl. Menší zemědělci by uvítali, kdyby se celý dodavatelský řetězec zkrátil a mohli by například prodávat část své produkce přímo z farmy. V současnosti tomu ale podle Šebka brání hlavně složitá byrokracie.
Asociace: Kontroly marží potravin nepřinesou nic zákazníkům, obchodům ztíží práci
Kontroly marží potravin nebudou mít podle Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) žádný efekt pro zákazníky, prodejcům ale zvyšují administrativu. Český maloobchodní trh je vysoce konkurenční a žádný obchodník si nemůže dovolit prodávat za výrazně vyšší ceny než konkurent. ČTK to sdělil tajemník AČTO Jan Hrdina. Dodal, že politici si populisticky zvolili za terč obchodníky, ale dalšími vlivy zdražování se nezabývají.
Pro zjištění důvodů vysokých cen potravin by bylo podle Hrdiny nutné nejen sledovat širší škálu položek, ale celý řetězec, tedy i náklady a marže zemědělců či výrobců potravin. "Předmětem zájmu by pak neměly být primárně marže, ale především ziskovost. Ta se u nezávislých obchodníků sdružených v AČTO pohybuje standardně kolem jednoho procenta," uvedl.
Nemožnost prodávat potraviny za výrazně vyšší ceny než konkurence platí ještě více podle Hrdiny u nezávislých obchodníků, kteří si musejí svou pozici udržet vůči velkým řetězcům i přesto, že u dodavatelů mají proti nim slabší postavení a často provozují prodejny v menších obcích s nižší nákupní silou.
Hrdina dále upozornil na to, že například stále rostoucí vstupní náklady za energie či pohonné hmoty jsou jedním z hlavních důvodů současného zdražování potravin. "Přitom tato oblast je (vládou) sledována jen omezeně a není nijak regulována," doplnil.
Ceny potravin v České republiky stouply v meziročním srovnání o desítky procent. V polovině dubna si lidé nejvíce podle dat Českého statistického úřadu připlatili za pšeničnou hladkou mouku, která zdražila zhruba o 60 procent. Chléb a bílé pečivo proti loňskému čtvrtému měsíci zdražily zhruba o třetinu, za máslo nebo brambory zaplatili lidé meziročně asi o čtvrtinu více.
AČTO podle svých webových stránek reprezentuje na 7000 prodejen se zhruba 30.000 zaměstnanci, čímž představuje více než 20procentní podíl na trhu s potravinami. Členy AČTO jsou významné české maloobchodní sítě a aliance.
