Praha - Opoziční hnutí ANO předloží návrh ústavního zákona o referendu ke korespondenční volbě pro Čechy žijící v zahraničí, k přijetí eura, k evropskému migračnímu paktu a k právu veta v Evropské unii. Přichystá také petiční akci po České republice ke stejným tématům. Na dnešní tiskové konferenci to řekli stínový premiér Karel Havlíček a stínový ministr spravedlnosti Radek Vondráček.
Korespondenční volbu ze zahraničí by podle koaličního návrhu mohli využít Češi, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Poprvé by Češi v cizině mohli hlasovat dopisem v řádných volbách do Sněmovny v roce 2025. Proti novele je vedle ANO i další opoziční hnutí SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
"Máme podaný už téměř dva roky návrh zákona o celostátním referendu, ale neměl šanci dostat se na projednání. Přicházíme tedy se speciálním zákonem, který položí čtyři otázky," uvedl Vondráček. "Zda si přejí občané korespondenční volbu ze zahraničí, zda si přejí zavedení eura nebo zachování koruny, zda souhlasí s tím, aby bylo omezeno právo veta v rámci hlasování a rozhodování v EU a čtvrtá otázka se týká migračního paktu," poznamenal. Všechno jsou podle něj zásadní otázky, u nichž se vláda Petra Fialy (ODS) snaží prosazovat své postoje navzdory většinovému názoru společnosti.
K úvodní debatě o koaličním návrhu se Sněmovna mimořádně sejde ve středu 17. ledna. Stínová ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že chce jednat se šéfem klubu vládní ODS Markem Bendou a apelovat na jednání s opozicí. Změna volebního systému by podle Schillerové měla být dohodnuta ústavní většinou.
"Česká republika má robustní volební systém, který za celou dobu, za celých dlouhých 33 let v novodobé historii nebyl nikdy zásadním způsobem zpochybněn," uvedla.
Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích. Zastánci zavedení korespondenční volby poukazují na to, že je to časově i finančně nákladné pro ty voliče, kteří žijí daleko od jejich sídel. Poštu by podle nich mohlo využít k hlasování několik set tisíc Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem. Opoziční zástupci tvrdí, že koalice prosazuje korespondenční volbu jako součást kroků, aby se u moci udržela trvale.
Schillerová: Dva roky Fialovy vlády časem největšího zdražování a ztráty úspor
Dva roky vlády Petra Fialy (ODS) byly obdobím, které si velká část české společnosti bude pamatovat jako čas největšího zdražování a ztráty úspor v jejich životě. Na dnešní tiskové konferenci stínové vlády hnutí ANO to řekla stínová ministryně financí a bývalá šéfka státní kasy Alena Schillerová. Za loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta.
Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta. Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR.
"Společně s předloňskou inflací, která byla 15,1 procenta, tak musíme konstatovat, že za dva roky Fialovy vlády došlo ke zdražení všeho o více než jednu čtvrtinu," řekla Schillerová. Inflace byla podle ní od počátku vládou aktivně podporována, a to tím, že nezastropovala ceny energií u výrobců či že loni v létě vrátila spotřební daň na naftu na původní úroveň. Letos podle Schillerové k vyšší inflaci přispěje zdražení vody, tepla, hromadné dopravy či energií.
Analytici v letošním roce očekávají výrazné zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen. Průměrná inflace za celý rok se podle nich sníží mezi 2,6 a 3,5 procenta. "To, že to bude klesat, je přirozený jev, který musel nastat s ohledem na to, že byla inflace v minulém roce extrémně vysoká," řekl stínový premiér Karel Havlíček.
ANO chce svolat mimořádnou schůzi poslanců k navýšení příspěvků na péči
Opoziční hnutí ANO podá v pátek návrh na svolání mimořádné schůze Sněmovny, na které by poslanci probrali navýšení příspěvku na péči. Oznámila to předsedkyně poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová na tiskové konferenci. Uvedla, že příspěvek se nezvýšil od roku 2018 a její hnutí už předložilo návrh na jeho změnu. V pátek podle Schillerové hnutí odevzdá potřebný počet podpisů nutných pro svolání mimořádné schůze, svolat jednání pak předsedkyně Sněmovny bude muset do pěti až deseti dnů. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce příspěvek upravit k polovině roku.
V říjnu příspěvek dostalo 372.000 lidí, před rokem o 8600 méně. Vyplácí se od roku 2007. Postižení a senioři si za něj mají zaplatit opatrování v zařízení či doma. Dospělí dostávají podle své závislosti na pomoci měsíčně teď 880, 4400, 12.800 a 19.200 korun a děti 3300, 6600, 13.900 a 19.200 korun.
"Chceme ukázat, že tato vláda neřeší problémy obyčejných lidí, těch nejzranitelnějších, " uvedla Schillerová. Dodala, že příspěvky na péči kvůli inflaci posledních let neodpovídají realitě.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zvýšit příspěvky na péči zhruba o čtvrtinu. Nejpozději od července by se podle vyjádření ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) z poloviny prosince mohly zvednout buď všechny čtyři dávky dětem i dospělým, nebo tři nejvyšší částky dospělým a všechny čtyři dětem. Přidání ministr prosazoval už předloni a loni, koalice se na něm neshodla.
O zvýšení příspěvků usiluje Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). Požadovala navýšení dávky od letošního ledna o deset procent. Spolupracovala i na návrhu opozičního ANO.
Podle Jurečkova návrhu by se dospělým zvedly buď všechny čtyři stupně dávky podle závislosti na pomoci, nebo jen tři vyšší. První stupeň by tak buď zůstal na 880 korunách, nebo by měl činit 2000 korun. Další stupně by se pak dostaly na 5500, 15.400 a 23.100 korun. U dětí by se měly upravit všechny částky, a to na 4100, 8200, 16.700 a 23.100 korun. Při zvýšení všech částek by podle ministra výdaje na příspěvky ročně vzrostly o 8,5 miliardy korun. Předloni se na příspěvcích vyplatilo 36,4 miliardy korun. Loni za deset měsíců to bylo bezmála 31 miliard korun, předloni za stejnou dobu téměř o 800 milionů korun méně.
Výši příspěvku stanovuje zákon o sociálních službách. Podle ministra je tak prosazení změn zdlouhavé a nepružné. Navrhuje, aby o částkách rozhodovala vláda. Stanovila by je v nařízení. Mohla by je upravovat, pokud by přírůstek cen překročil pět procent. Podobný postup je teď u životního minima. Umožnit to má novela zákona, kterou ministerstvo práce předloží. Na ni má pak hned navázat zamýšlené vládní nařízení s navrhovaným zvýšením dávek o čtvrtinu.
Ministerstvo práce navrhovalo loni na jaře původně uzákonění pravidelné valorizace dávky tak, aby rostla stejně jako zásluhový díl penzí. Koalice se na tom neshodla, záměr se z návrhu zákona vyškrtl.
