Analýza: Lidi a podniky má dostat z krize masivní finanční injekce

foto Rouška ležící na ulici v německém Frankfurtu nad Mohanem, v pozadí znak eura před sídlem Evropské centrální banky.

Země EU by měly mít na boj s následky koronavirové pandemie 750 miliard eur. Tento plán představila Evropskému parlamentu šéfka Evropské komise loni 27. května. Plán půjde ruku v ruce s rozpočtem EU na období 2021–2027, splácení výpůjček by nemělo zajít za rok 2058.

Politické dohody o dlouhodobém unijním rozpočtu dosáhl EP společně s členskými státy 10. listopadu 2020. Obsahuje na nátlak europoslanců také právně závazný plán pro zavádění nových zdrojů příjmů. Podobu nového dlouhodobého rozpočtu schválili poslanci na závěrečném plenárním zasedání roku 2020, konkrétně 16. prosince.

Plán hospodářské obnovy EU ve výši 750 miliard eur nazvaný Next Generation EU pomůže podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové zacelit šrámy, které pandemie způsobila a ještě způsobí. Unie má díky této podpoře vzejít z koronakrize odolnější, ale také ekologičtější a digitální.

Půjčky na finančních trzích

Peníze si EU půjčí na finančních trzích, pro výpůjčky použije silný úvěrový rating (AAA) Evropské komise. Splácet je bude v budoucích rozpočtech – ne před rokem 2028, nejpozději však do roku 2058. Ve formě grantů bude podle dohody lídrů unie moci členským zemím rozdělit 390 miliard eur. Zbylých 360 miliard připadne na půjčky.

Peníze přiblíží Evropu i k jejím dalším cílům, zejména dosažení uhlíkové neutrality nebo digitalizace. Část půjde na podporu zaměstnanosti – a část na upevnění pozice EU jako silného globálního hráče.

Peníze budou rozdělovány prostřednictvím existujících i nových nástrojů unie. Největší z nich bude takzvaný nástroj pro obnovu a odolnost. Zpřístupní půjčky a granty ve výši 672,5 miliardy eur a podpoří reformy a investice členských států.

O pravidlech, kterými se různé nástroje pro implementaci budou řídit, rozhodnou poslanci společně s členskými státy.

Dohoda z 10. listopadu řeší i dohled nad vypůjčovanými prostředky. Parlament, členské státy (Rada EU) a komise se budou pravidelně scházet, aby vyhodnotily čerpání financí, a parlament společně s radou budou mít za úkol kontrolovat, zda nenastaly případné změny a odchylky oproti původní dohodě.

Podmínka právního státu

Původně komise navrhovala, aby EU mezi lety 2021 a 2027 hospodařila s 1,1 biliony eur. Tento návrh předsedové a premiéři vlád EU na summitu v červenci snížili na 1,074 bilionu eur. Během dalších jednání s radou se poslancům podařilo celkovou částku rozpočtu navýšit o 11 miliard eur. To v kombinaci s dalšími čtyřmi miliardami eur z přerozdělování a využívání rozpočtových rezerv znamená dalších 15 miliard eur, které posílí klíčové programy EU v oblastech jako je zdraví či výzkum.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s europoslanci 20. ledna 2021.Parlament se nicméně obává, že by výpůjčky pro plán obnovy mohly neúměrně dluhově zatížit budoucí generace. Požádal proto o nové zdroje příjmů – na harmonogramu jejich zavedení pro splacení dluhu se posléze dohodl i se státy sedmadvacítky. Součástí tohoto balíčku jsou i daně z finančních transakcí, digitálního odvodu a daně pro společnosti, které znečišťují.

Aby se mohly finanční výpůjčky pro plán obnovy vůbec provést, musí být jednomyslně schváleny v Radě EU a zároveň ratifikovány každým členským státem. Parlament zastává v této situaci pouze konzultativní roli.

Celá záležitost souvisí s vytvořením mechanismu, který umožňuje pozastavit platby z rozpočtu té členské zemi, která porušuje zásady právního státu. Poslanci společně s Radou odsouhlasili podmínku dodržování právního státu v dohodě 5. listopadu 2020. Legislativa byla přijata na plénu 16. prosince 2020.

Chmurné vyhlídky

Situaci komplikuje ekonomická předpověď. Loni na začátku listopadu Evropská komise popsala hospodářskou situaci jako hlubokou a nerovnoměrnou recesi s nejistým oživením, které bylo opětovným šířením pandemie přerušeno. Lidé museli kvůli přísným opatřením zůstat doma, mnohé firmy a podniky musely náhle zavřít. Evropská ekonomika čeká za rok 2020 propad o více než sedm procent, což je výrazně horší než na podzim krizového roku 2009.

K 25. březnu  ratifikovalo rozhodnutí o vlastních zdrojích 13 členských států. Komise by si tak mohla půjčit finance a nasměrovat je na obnovu EU.Postižené jsou všechny oblasti: kvůli obavám ze ztráty práce lidé neutrácejí, firmy se potýkají s nestabilními dodávkami. Vlády už teď zaznamenaly menší příjmy z daní a naopak větší výdaje v sociální oblasti. To může dostat státní rozpočty do hlubokých deficitů, zvyšovat dluhy a půjčky.

Premiérová daň na plasty

Pro reformu příjmové stránky rozpočtu EU a pro zavedení nových zdrojů příjmů učinili europoslanci důležitý krok 25. března 2021, kdy schválili tři důležité související právní předpisy.

Odsouhlasená nařízení obsahují ustanovení o způsobu výpočtu unijních příjmů a o jejich zjednodušení, dále pravidla pro řízení peněžních toků a ustanovení o kontrolních a inspekčních pravomocích. Tato ustanovení jsou potřeba k zajištění toho, aby systém hladce fungoval i po reformě.

Prvním z nových zdrojů příjmů, jež budou zřízeny do roku 2026, je poplatek za plasty. Ten se zavádí jako součást přijatého balíčku. Ten se použije se zpětnou platností od letošního 1. ledna, a to hned poté, jakmile členské státy rozhodnutí o vlastních zdrojích ratifikují.

Do června 2021 mají pak být předloženy legislativní návrhy ohledně mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, digitálního poplatku a systému obchodování s emisemi.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je pátek 23. dubna 2021

Očekáváme v 3:00 3°C

Celá předpověď