Analytik: USA se odklánějí od mnohostranného mezinárodního systému

foto Ilustrační foto - Americký prezident Donald Trump na snímku z 18. května 2020.

Praha - Americké odstoupení od dohody, která umožňuje provádět vzájemné kontrolní přelety nad signatářskými státy, je dalším příkladem odklonu Spojených států od mnohostranného mezinárodního systému. Pro Evropu je oslabování tohoto systému riskantní, protože bez jednotného hlasu nebude v nově uspořádaném světě politickým aktérem, ale pouze kolbištěm velmocí. Na dotaz ČTK to dnes uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček.

Odstoupení od smlouvy z roku 1992, jejímiž signatáři jsou například také Rusko, Kanada a Česko, oznámil Bílý dům ve čtvrtek. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa Rusko dohodu nedodržovalo, proto nemá pro USA smysl, aby jí byly nadále vázány.

O ruském porušování dohody hovoří i Boháček. "Stejně jako v případě Dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu i zde docházelo k porušení smlouvy ze strany Ruska, namísto donucení plnění dohody a její záchranu ji ale USA vypověděly. Hlavním důvodem je, že na rozdíl od minulých vlád USA ta současna jako efektivní nástroj pro zajištění mezinárodní bezpečnosti nevnímá mezinárodní dohody o odzbrojení, ale spíše zbrojení a strategii odstrašování," uvedl.

Na základě ujednání o otevřeném nebi mohou zúčastněné státy mezi sebou podnikat kontrolní lety, aby se přesvědčily, že žádná ze smluvních stran nechystá vojenskou agresi. Podle Spojených států Moskva dohodu porušuje, neboť zakazuje přelety nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi, kde se v té době konají vojenské manévry.

Boháček varoval před bezpečnostními dopady amerického kroku na Evropu. "Pro Evropu bez jednotného hlasu či strategických kapacit leží nebezpečí jakéhokoliv oslabování multilateralismu a systému pravidel a norem v tom, že nebude samostatným geopolitickým aktérem, ale zůstane jen kolbištěm světových velmocí," uvedl.

Země EU včetně ČR litují rozhodnutí USA opustit leteckou úmluvu

Česko a devět dalších zemí Evropské unie dnes ve společném prohlášení vyjádřily politování nad rozhodnutím Spojených států vystoupit z dohody umožňující kontrolní přelety nad signatářskými státy včetně Ruska. Zároveň ale evropské státy sdílí americké "obavy kolem implementace" úmluvy ze strany Moskvy. Washington odchod od dohody o "otevřeném nebi" zdůvodnil tvrzením, že Rusko některá ustanovení nedodržovalo. Státy Severoatlantické aliance se dnes shodly, že budou Moskvu přesvědčovat, aby dohodu začala plně respektovat.

Česká vláda na vývoj reagovala společně s vládami Belgie, Finska, Francie, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Španělska a Švédska. USA ve čtvrtek avizovaly, že dnes učiní formální kroky směřující k odstoupení od dohody, k níž se hlásí většina evropských zemí a také Kanada.

"Litujeme oznámení americké vlády o jejím úmyslu odstoupit od dohody o otevřeném nebi, ačkoli sdílíme její obavy ohledně implementace ustanovení dohody Ruskem," uvádí desítka evropských vlád. Úmluvu dojednanou v roce 1992, a která vstoupila v platnost o deset let později, označují za klíčový pilíř "rámce pro budování důvěry" vytvořeného v posledních dekádách.

Podle Washingtonu bylo smyslem paktu podpořit mezinárodní bezpečnost, ale ruský přístup jej "fatálně podkopal". Američané dlouhodobě tvrdí, že Moskva dohodu porušuje, neboť zakazuje přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi, kde se v dané době konají vojenské manévry. Ruská vláda jakékoli porušování úmluvy odmítá a dnes uvedla, že ji hodlá plně dodržovat "dokud bude platit".

To slíbily také evropské země, podle nichž je dohoda nadále "funkční a užitečná". Komuniké potvrzuje, že americké rozhodnutí nabude účinku za šest měsíců.

V souvislosti s přístupem Ruska desítka zemí EU zmiňuje "neurovnané problémy", konkrétně pak "zbytečné" omezování přeletů nad Kaliningradskou oblastí. "Budeme nadále jednat s Ruskem, jak bylo dříve dohodnuto mezi spojenci v NATO a dalšími evropskými partnery... Nadále vyzýváme Ruskou federaci, aby tyto restrikce zrušila," uvádí společné prohlášení.

Zklamání americkým rozhodnutím dali dnes najevo také velvyslanci zemí Severotlantické aliance, kteří o vývoji jednali v Bruselu. Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že spojenci jsou stále pevně odhodláni hájit "efektivní mezinárodní zbraňovou kontrolu". USA jsou podle něj ochotny své rozhodnutí stáhnout, pokud Rusko bude dohodu dodržovat, což podle aliance nečiní.

"Členové NATO jednají s Ruskem, aby jej co nejdříve přesvědčili k opětovnému dodržování dohody," uvedl Stoltenberg.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

8°C

Dnes je sobota 26. září 2020

Očekáváme v 5:00 9°C

Celá předpověď