Berlín - V Berlíně dnes začalo jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, americkou delegací za účasti zmocněnce prezidenta Donalda Trumpa Steva Witkoffa a Trumpova zetě Jareda Kushnera a také německým kancléřem Friedrichem Merzem. Zelenskyj to uvedl na sociálních sítích. Diskutovat podle tiskových agentur zřejmě budou o americkém návrhu na ukončení války na Ukrajině, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady.
Fotogalerie
"Schůzka začala," napsal Zelenskyj na Telegramu v příspěvku, k němuž připojil snímky vítání účastníků před jednáním. Na jedné z fotografií je vidět v jedné řadě Zelenskyj, Merz a ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a proti nim americká delegace.
Ukrajinský prezident, který dnes přiletěl do německé metropole, v chatovací skupině s novináři na WhatsAppu podle Reuters připustil, že právně závazné bezpečnostní záruky od spojenců by pro Ukrajinu mohly být náhradou za členství v NATO a představovaly by kompromis v mírových jednáních.
"Od samého začátku byla ukrajinská snaha vstoupit do NATO motivována touhou po skutečných bezpečnostních zárukách. Někteří partneři z USA a Evropy tento směr nepodporovali," uvedl Zelenskyj v odpovědi na otázky novinářů.
"Dnes tedy dvoustranné bezpečnostní záruky mezi Ukrajinou a USA, garance podobné článku 5 (smlouvy NATO, týkajícího se kolektivní obrany zemí aliance, pozn. ČTK) od USA pro nás, bezpečnostní záruky od evropských partnerů i dalších zemí, například Kanady a Japonska, představují šanci, jak zabránit další ruské invazi," dodal. "To už je z naší strany kompromis," upozornil ukrajinský prezident s tím, že záruky musí být právně závazné. Podle agentury AP Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by měly mít podporu amerického Kongresu, a dodal, že ho bude informovat o průběhu jednání s americkými vojenskými představiteli ve Stuttgartu.
Na svém instagramovém účtu ukrajinský prezident také poznamenal, že cílem nynějším jednání je zajistit, aby se "už nikdy neopakovala zkušenost s budapešťským memorandem a ruskou invazí".
Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla jaderných zbraní rozmístěných na jejím území výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu z roku 1994, jehož signatářem byla kromě Kyjeva, Washingtonu a Londýna také Moskva. Rusko ale pod vedením prezidenta Vladimira Putina závazky nedodrželo, v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.
Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem podél současných frontových linií by podle Zelenského bylo spravedlivou možností, píše Reuters. Rusko však požaduje, aby Kyjev stáhl své jednotky z částí východoukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, které Ukrajina stále kontroluje. V odpovědi na otázky novinářů v chatu na WhatsAppu Zelenskyj zopakoval, že tato možnost by byla nespravedlivá, a dodal, že otázka území zůstává nevyřešená a velmi citlivá. Postavení Donbasu, tedy průmyslového regionu na východě Ukrajiny tvořeného Doněckou a Luhanskou oblastí, tak zřejmě zůstává jedním z hlavních sporných bodů při jednání o možnosti ukončení rusko-ukrajinské války.
Americký prezident Trump naléhá na rychlý konec ruské války a čím dál více ho frustrují prodlevy, píše agentura AP. Hledání možných kompromisů naráží na zásadní překážky, včetně otázky kontroly nad ukrajinským Donbasem, který z většiny okupují ruské invazní síly, a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
