AFP: Robotorostliny - vědci hledají, jak propojit přírodu a robotiku

foto Na snímku z 27. května 2015 je mucholapka podivná, která loví drobné živočichy prudkým zaklapnutím pasti.

Singapur - Masožravé rostliny ovládané na dálku nebo rostliny, které nahlásí, že jsou nemocné: vědci testují nové systémy komunikace s vegetací, píše agentura AFP.

V Singapuru vědci napojili rostliny na elektrody. Ty detekují slabé elektrické signály, které rostliny přirozeně vysílají. Použili tuto technologii, aby přiměli masožravku mucholapku podivnou, ale sklapla své "čelisti" tvořené dvěma okvětními plátky, po signálu vyslaném z chytrého mobilního telefonu. V dalším kroku jeden okvětní plátek připojili na robotickou ruku, která uchopila miniaturní kousek kovu o velikosti jednoho milimetru nebo zachytila drobný padající předmět.

Tato technologie je teprve na začátku, vědci se ale domnívají, že by ji v budoucnu mohli použít k vývoji "robotorostlin". Ty by mohly při manipulaci velmi křehkých předmětů nahradit klasické roboty, jejichž úchopné části jsou příliš tuhé a neohebné.

"Tento druh přírodních robotů by jako rozhraní mohl používat umělé roboty a společně by vytvořili hybridní systémy," uvedl Čchen Siao-tung, autor studie zveřejněné Technologickou univerzitou Nanyang (NTU) v Singapuru.

Zbývá ještě vyřešit mnoho problémů. Vědci například umí stimulovat mucholapku podivnou, aby zavřela čelisti, ale ještě jí neumí poslat signál, aby je zase otevřela. V běžných přírodních podmínkách trvá opětovné otevření rostliny deset hodin nebo i více.

Systém také umí zaznamenat slabé rostlinné signály a zemědělci by se v budoucnu mohli dozvědět o onemocnění plodin přímo od nich již v raném stadiu nákazy.

"Při sledování elektrických signálů rostlin bychom mohli být schopní detekovat tísňové volání vegetace nebo anomálie. Zemědělci by se mohli dozvědět o nákaze nemocí ještě dřív, než by se projevily první příznaky," uvádí Čchen.

Vědci již delší dobu vědí o elektrických signálech vydávaných rostlinami, jejich měkký a nepravidelný povrch ale velmi komplikuje umístění senzorů.

Výzkumníci z NTU vyvinuli elektrody, které mají pružnou texturu plastového filmu a mohou obepnout rostlinu a velmi přesně zaznamenat i její nejjemnější signály. Jsou připevněné termogelem, tekutinou o nízké teplotě, která se při pokojové teplotě přemění v gel.

Podobnou cestou se vydali i další vědci. V roce 2016 tým z Massachusettského technologického institutu (MIT) použil listy špenátu jako detektory, jež uměly poslat vědcům e-mail v případě, že v podzemí zaznamenaly výbušniny. Vědci použili uhlíkové nanotrubice, které vyslaly fluroscentní signál, když kořeny rostlin detekovaly nitrosloučeniny, které jsou častou součástí výbušnin. Signál zaznamenala infračervená kamera, která poslala zprávu vědcům.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je pátek 23. dubna 2021

Očekáváme v 3:00 3°C

Celá předpověď