AFP: Nečekaná setkání britských studentů a francouzských seniorů

foto Ilustrační foto - Vlajky (zleva) Británie, EU a Francie.

Londýn/Paříž - V Británii je 16:30, v Paříži o hodinu víc a dvacetiletý Elliot má naplánovanou schůzku s Jacqueline, které je 97 let. Britský student a francouzská seniorka se na Skypu setkávají pravidelně každé pondělí, aby pocvičili konverzaci ve francouzštině a prolomili samotu.

"Jak se máte?" ptá se student ve francouzštině s britským přízvukem. "Jde to, jako obvykle. A jak se máte vy?" odpovídá Jacqueline Toluová, která bydlí v domově pro seniory poblíž Paříže.

Student francouzštiny, španělštiny a japonštiny vypráví o novinkách ve škole, seniorka zase o 14 letech, které strávila v Africe. Dvojice mluví o všem možném, včetně aktuálního dění. Usměvavá téměř stoletá dáma popisuje své znechucení covidem, o kterém se mluví "každý den". "Plné zuby, znáte výraz mít toho plné zuby? Mít toho dost," vysvětluje Jacqueline.

Jacqueline Toluovou pravidelná týdenní konverzace velmi těší. "Ah, ano, v 17:30 volá malý Elliot, pondělky mám ráda," říká agentuře AFP.

Program od svého vzniku loni na jaře propojil 110 dvojic francouzských seniorů se studenty francouzštiny. Stejně jako Elliot Bellman skoro padesátka z nich studuje na Univerzitě Warwick v britském Coventry.

Je ironií, že student se do programu zapsal loni na podzim právě ve chvíli, kdy byl ve Francii. Jeho jazykový pobyt v Bordeaux však zhatila epidemie. "Řekl jsem si, že by to mohla být dobrá zkušenost," vysvětluje.

Díky konverzacím si je Elliot jistý, že se jeho francouzština nebude zhoršovat. Mladí lidé a senioři jsou "dvě skupiny, na které nejvíce dopadá epidemie a karanténa", vysvětluje student třetího ročníku, nadšený z projektu, který staví most mezi dvěma generacemi.

"Hlavně pro ni, když už nemá rodinu, bude dobře, pokud jí to pomůže. Je příjemné moct s někým mluvit jen tak o čemkoliv," vysvětluje mladík.

Studenti si chtějí osvojit francouzský jazyk a kulturu, ale jde také o "etickou investici", vysvětluje Cathy Hamptonová, profesorka Univerzity Warwick.

Inspirovaný podobnou iniciativou z Brazílie, projekt Share Ami (spojuje anglické slovo sdílet a francouzské přítel) vznikl v březnu 2020 během první celostátní uzávěry ve Francii, vysvětluje jeden z autorů projektu Clément Boxebeld.

Doba velkého rizika sociální izolace byla nejlepším okamžikem spustit "nápad, o kterém jsem už dva roky přemýšlel. Účastníci se cítí opravdu užiteční", vysvětluje Boxebeld, který žije v Paříži.

Nadšení je takové, že uchazeči musí prokázat jistou dávku trpělivosti: sdružení má 480 registrovaných zájemců na straně seniorů a více než 6800 studentů. S vytvořením dvojic, které by měly společné zájmy, pomáhá padesátka dobrovolníků. Někteří z nich si sami programem prošli, jako například Isabel Cartwrightová, které je 20 let a druhým rokem na Warwicku studuje francouzštinu a čínštinu.

"Karanténa byla těžká pro nás všechny, a popravdě i pro mě, přestože jsem obklopená rodinou," vysvětluje studentka, jedna z prvních účastnic projektu. "Je úžasné vytvářet toto mezigenerační přátelství," říká Isabel, pro kterou se francouzština díky těmto výměnám stala přirozenější. Na druhé straně Lamanšského průlivu má dokonce dvě sedmdesátnice, Martine a Mari-Christine, se kterými komunikuje. "Když udělám chybu, tak mě podpoří, mají opravdu velkou trpělivost."

Isabel doufá, že až v srpnu odjede na šest měsíců do Francie, s oběma ženami se osobně setká. Ve Francii byla zatím jen jednou v životě, jako malá holčička v pařížském Disneylandu.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je neděle 17. října 2021

Očekáváme v 23:00 7°C

Celá předpověď