V domě, kde ze zákona vzniklo SVJ (společenství vlastníků jednotek), došlo k následujícímu: vlastník bytu a spoluvlastník společných částí domu požádal o zahájení stavebního řízení (instalace plyn ET, odbourání tzv.nenosných příček, změna způsobu užívání původní koupelny na komoru, výstavba nové koupelny v prostoru obývací místnosti). Zprvu žádal ostatní vlastníky bytů o souhlas ke stavební činnosti, která nebyla zcela jasně vyjádřena, ledacos bylo i zamlčeno, při námitkách k výše uvedenému od požadovaného souhlasu ustoupil.

Stavební řízení bylo zahájeno, zřejmě vydáno i stavební povolení, stavba započala. Jako vlastník sousedního bytu a zároveň zástupce SVJ, jsem písemně sdělil stavebnímu úřadu, že se cítím být (jakož i ostatní vlastníci)účastníkem řízení, a to proto, že se domnívám, že stavební činností souseda mohou být dotčena práva vlastnická nejen k bytu ale i práva vlastnická ke společným částem objektu (např.při havarijní poruše vody či kanalizace atd.). Stavební úřad tuto moji námitku k účastenství odmítl písemně, myslím, že nikoliv však odpovídajícím způsobem. Připomínám, že při téměř souběžně vedeném stavebním řízení (pouze plyn.ET a oprava elektroinstalace) dalšího vlastníka bytu a člena téhož SVJ, byli ostatní vlastníci bytů zahrnuti v řízení jako účastníci řízení. Byl postup stavebního úřadu v pořádku? Jsme a nebo nejsme, a kdy, účastníky stavebního řízení? Existuje údajně výklad min.pro místní rozvoj, že vlastníci bytů a spoluvlastníci spol.částí, jsou k sobě ve vztahu sousedském de facto i de jure. Tak jako vlastníci staveb na sousedních pozemcích. Je to tak, nebo je to jinak? Okruh účastníků stavebního řízení jasně definuje ustanovení § 59 stavebního zákona. Ze zákona jsou jimi stavebník a osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena (nezmiňujeme zvláštní případy dané zvláštními zákony). Účastníky stavebního řízení ze zákona nejsou nájemci bytů a nebytových prostor. Jiné osoby než je stavebník, spadají tedy do dvou kategorií: buď jde přímo o osoby, jež jsou výlučnými či společnými vlastníky nebo jinak oprávněnými osobami (tedy svědčí jim právo věcné povahy, nikoli závazkové jako je nájem - jde o osoby oprávněné z odpovídajících věcných břemen) - patří mezi ně nepochybně i spoluvlastníci společných částí domu, v němž jsou jednotlivé bytové jednotky ve výlučném vlastnictví - tito spoluvlastníci mohou být účastníky řízení v případě, že se stavební povolení má týkat společných částí domu. Další kategorii osob tvoří tzv. sousedé, tedy sousední výluční či společní vlastníci či osoby jinak oprávněné ve vztahu k pozemkům či stavbám, na nichž má být uskutečněna stavební činnost, pro kterou je vyžadováno stavební povolení. Pro obě výše uvedené kategorie osob je pak společné, zda splňují poslední podmínku, a to tu, že stavebním povolením (respektive jím povolenou stavební činností stavebníka) mohou být přímo dotčena jejich práva (tedy práva vlastnická či jiná věcná práva). Stavební úřad musí na základě jemu z úřední činnosti nebo z podnětů různých zúčastněných subjektů vyhodnotit podle povahy navrhované stavební činnosti, jak se různé složky této činnosti přímo dotknou práv osob z uvedených dvou kategorií. Musí zjistit, zda takové osoby existují, zda jsou jejich práva přímo dotčena navrhovanou stavební činností (např. zda chce spoluvlastník stavět na společném pozemku, zda nebude omezen druhý spoluvlastník ve výkonu svých práv, zda nebude navrhovanou činností omezen např. ten, kdo má právo doživotního užívání k bytu v rámci věcného břemene - je-li např. navrhováno zboření části domu, v němž byt má apod.), zda se jedná o přímý vliv na jejich právo (jde o přímý vliv např. zhoršení odtokových poměrů ve vztahu na sousední pozemek, kdy má soused nepochybně přímý zájem na tom, aby se z jeho pozemku nestalo povodňové koryto usměrněním vody způsobené stavbou souseda na sousedním pozemku apod.). V případě stavební činnosti v domě s bytovými jednotkami ve výlučném vlastnictví je pak třeba posuzovat, kdo ze spoluvlastníků společných částí domu, jež jsou přímo dotčeny, může (a musí) být zařazen mezi účastníky. V tomto směru je třeba vycházet z toho, že za společné části se podle zákona o vlastnictví bytů pokládají části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny). Jestliže se stavební činnost přímo týká některé z uvedených společných částí domu, jsou přímo dotčení ostatní spoluvlastníci účastníky stavebního řízení.

ČR právo bydlení paragrafy

Reklama