Živnostenský zákon rozděluje živnosti z několika hledisek. Základní rozdělení je na ohlašovací a koncesované, a to podle toho, zda k provozování živnosti postačí při splnění zákonných podmínek ohlášení živnostenskému úřadu nebo zda je nutné požádat o vydání koncese. Provozování některých živností, jejichž úplný výčet tvoří přílohu živnostenského zákona, totiž vyžaduje z důvodů veřejného zájmu státní povolení - koncesi.

Ohlašovací živnosti vznikají, jak již napovídá jejich označení, dnem ohlášení živnostenskému úřadu, samozřejmě pouze za předpokladu, že jsou splněny všechny zákonné podmínky a požadavky. Živnostenský úřad vydá na základě ohlášení živnostenský list, ve kterém vyznačí jako den vzniku živnostenského oprávnění právě datum doručení ohlášení, tedy vlastně zpětně. U koncesovaných živností je procedura složitější. Po podání žádosti o koncesi rozhodne živnostenský úřad ve správním řízení zpravidla do 60 dnů o jejím udělení nebo neudělení. K provozování některých koncesovaných živností je vyžadováno oprávnění, souhlas, povolení nebo vyjádření orgánu státní správy. To obstará živnostenský úřad, což představuje pro žadatele určité ulehčení a možná i urychlení celého procesu rozhodování o koncesi. Seznam živností, k jejichž provozování je nutné získání koncese, je uveden v příloze živnostenského zákona, a to včetně požadavků na odbornou způsobilost. Podle toho, zda a popřípadě jaká je vyžadována odborná způsobilost, dělí zákon ohlašovací živnosti na řemeslné, vázané a volné. Seznam všech živností včetně požadavků na odbornou způsobilost (jedná se většinou o určitý typ vzdělání nebo praxi) je uveden buďto v přílohách živnostenského zákona, nebo ve zvláštním nařízení vlády. S účinností od 1. ledna tohoto roku je tak přesně stanoven i seznam oborů živností volných, což je rozdíl oproti dřívějšímu stavu, kdy volnou živností mohla být každá soustavná činnost prováděná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem, pokud není živností vázanou, řemeslnou, koncesovanou nebo není z působnosti živnostenského zákona vyloučena. Z hlediska předmětu podnikání se živnosti dělí na obchodní, výrobní a poskytující služby. V rámci živnostenského oprávnění mohou podnikatelé poskytovat některé doplňkové služby, aniž by k tomu potřebovali zvláštní živnostenské oprávnění. Podnikatelé provozující obchodní živnost (např. koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy) tak mohou pronajímat zboží, zprostředkovávat koupi a prodej zboží v jednotlivých případech, provádět na zboží drobné změny, provádět montáž zboží dodaného zákazníkovi, výměnu vadných součástí či servis dodaného zboží. U výrobních živností má podnikatel v rámci živnostenského oprávnění výrobky vyrábět, prodávat a opravovat. Dále má právo nakupovat za účelem prodeje a prodávat výrobky i jiných výrobců a příslušenství, pokud jsou stejného druhu jako výrobky vlastní výroby; vyrábět a potiskovat obaly a jiné prostředky umožňující prodej výrobků, které vyrábí; pronajímat výrobky vlastní výroby i jiných výrobců, jsou-li stejného druhu; a provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků. Právě dělením živností podle požadavků na odbornou způsobilost se zákon snaží, aby příslušné živnosti provozovaly řádně kvalifikované a k tomu způsobilé osoby.

Reklama