LEDEN

1. - Ve Velké Británii přestaly oficiálně existovat tradiční míry i váhy a začala definitivně platit metrická soustava. 3. - V parlamentních volbách v Chorvatsku zvítězil opoziční blok levého středu vedený Sociálnědemokratickou stranou. 4. - Itálie jako první ze skupiny nejvyspělejších států navázala diplomatické styky s KLDR na úrovni velvyslanců. 7. - Čínská vláda oznámila, že 15letý Ugjen Thinlä Dordže, v pořadí 17. "živý Buddha" karmapa, třetí nejvyšší představitel tibetského buddhismu, tajně opustil Tibet; 5. ledna přišel do indické Dharamsály, sídla tibetské exilové vlády a dalajlámy. 10. - Předseda německé Křesťanskodemokratické unie Wolfgang Schäuble poprvé přiznal, že v roce 1994 přijal od německého obchodníka se zbraněmi Karlheinze Schreibera 100.000 marek v hotovosti, jež nebyly vyúčtovány. 12. - Turecká vláda rozhodla, že odloží výkon trestu smrti nad kurdským vůdcem Abdullahem Ocalanem, jak ji o to žádal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. 15. - Bývalý velitel srbských polovojenských gard Željko Ražnatović "Arkan" byl zastřelen v Bělehradu. 17. - V prezidentských volbách v Guineji-Bissau zvítězil opozičník Kumba Yala. Inaugurován 17. února. 21. - Po nepokojích vyvolaných indiány v Ekvádoru svržen prezident Jamil Mahuad; úřad převzal dosavadní viceprezident Gustavo Noboa. 25. - Společenství nezávislých států zvolilo na summitu do svého čela úřadujícího ruského prezidenta Vladimira Putina. ÚNOR 3. - Útok protitankovou raketou na autobus vezoucí Srby a jedoucí pod záštitou úřadu OSN pro uprchlíky UNHCR u Kosovské Mitrovice znamenal začátek konfrontace mezi Srby a Albánci v Kosovské Mitrovici. Do března zahynulo asi deset osob. 4. - Koaliční vláda stran Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodných (FPÖ) kancléře Wolfganga Schüssela složila přísahu. V platnost vstoupily sankce EU; zrušeny byly 12. září. 6. - Úřadující ruský prezident Vladimir Putin prohlásil válku o hlavní město Čečenska Groznyj za ukončenou. - V prezidentských volbách ve Finsku zvítězila Tarja Halonenová, od 1. března první žena v čele státu. 7. - V prezidentských volbách v Chorvatsku zvítězil Stipe Mesić. Inaugurován 18. února. 8. - Řecký parlament znovu zvolil prezidentem dosavadní hlavu státu Konstantinose Stefanopulose. 11. - Britská vláda pozastavila činnost ulsterských institucí a zavedla přímou vládu Británie nad Severním Irskem. 16. - Kvůli skandálu s nezákonným financováním německé CDU odstoupil z funkcí předseda strany Wolfgang Schäuble. - Úřadující ruský prezident Putin a generální tajemník NATO George Robertson se dohodli na postupném plném obnovení styků mezi Ruskem a NATO. 18. - Volby do íránského parlamentu; absolutní většinu v 290členném parlamentu získali reformisté podporující prezidenta Sajjada Mohammada Chátamího. 28. - Vůdce rakouské strany Svobodných (FPÖ) Jörg Haider odstoupil z funkce předsedy strany; nahradila ho vicekancléřka Susanne Riessová-Passerová. BŘEZEN 3. - Do Chile se po více než šestnáctiměsíčním domácím vězení vrátil z Velké Británie generál Augusto Pinochet; v Británii byl zadržen na žádost Španělska, byl obviněn z mučení, genocidy a potlačování lidských práv za své vlády v letech 1973 až 1990. 12. - V parlamentních volbách ve Španělsku zvítězila konzervativní Lidová strana premiéra Josého Maríi Aznara. - Papež Jan Pavel II. při mši ve Svatopetrském chrámu požádal o odpuštění za hříchy, jichž se katolická církev dopustila za uplynulé dva tisíce let. - V parlamentních a místních volbách v Salvadoru zvítězila bývalá povstalecká Fronta Farabunda Martího pro národní osvobození (FMLN). 18. - Tchajwanským prezidentem zvolen kandidát opoziční Demokratické pokrokové strany Čen Šuej-pien; volby ukončily 51 let vlády Kuomintangu; prezident inaugurován 20. května. 19. - V prezidentských volbách v Senegalu vyhrál opozičník Abdoulaye Wade, čímž skončila čtyřicetiletá vláda socialistů. Inaugurován 1. dubna. 2O. - 26. - Návštěva papeže Jana Pavla II. v Jordánsku, Izraeli a na palestinských územích; 23. března vyjádřil v jeruzalémském památníku Jad Vašem politování na "strašnou tragédií" holocaustu, nevyslovil ale omluvu za mlčení římskokatolické církve během holocaustu. 21. - Izrael předal Palestincům 6,1 procenta území západního břehu Jordánu; Palestinci kontrolovali 40 procent území. 21. - 25. - Americký prezident Bill Clinton na návštěvě Indie a Pákistánu. 26. - V prezidentských volbách v Rusku zvítězil Vladimir Putin (získal 52,9 procenta hlasů). Inaugurován 7. května. - Neúspěch setkání amerického prezidenta Billa Clintona se syrským prezidentem Háfizem Asadem v Ženevě o obnovení izraelsko- syrských mírových rozhovorů. DUBEN 3. - Mnohonárodní síly SFOR zatkly předáka bosenských Srbů Momčila Krajišnika, obviněného z válečných zločinů. 5. - Japonská Sněmovna reprezentantů zvolila premiérem Joširó Moriho, který vystřídal nemocného Keizó Obučiho. 6. - Parlamentní shromáždění Rady Evropy při jednání o zprávě k Čečensku pozastavilo hlasovací právo ruské delegace. - Svržený pákistánský premiér Naváz Šaríf odsouzen k doživotnímu vězení za terorismus a letecké pirátství. 9. - V prezidentských volbách v Gruzii znovu zvolen Eduard Ševardnadze. - V předčasných parlamentních volbách v Řecku zvítězilo vládnoucí Panhelénské socialistické hnutí (Pasok). 10.- 14. - Summit Skupiny 77 v Havaně; skončil výzvou k "novému, spravedlivému a demokratickému světovému pořádku". 14. - Ruská Státní duma ratifikovala rusko-americkou smlouvu START-2; 19. dubna smlouvu ratifikovala Rada federace. 16. - Na Ukrajině voliči v referendu schválili posílení pravomocí prezidenta na úkor pravomocí parlamentu. 17. - Novým prezidentem Rwandy zvolen dosavadní viceprezident generál Paul Kagame z kmene Tutsi. 19. - Italský premiér Massimo D'Alema podal demisi; 21. dubna se úřadu premiéra ujal Giuliano Amato, jeho 58. poválečná italská vláda složila přísahu 26. dubna. 21. - Ruská Státní duma ratifikovala Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), Rada federace 17. května. KVĚTEN 2. - Povstalci ze sierraleonské Jednotné revoluční fronty (RUF) zajali na 500 členů personálu a příslušníků Mise OSN v Sieře Leone (UNAMSIL); osvobozeni postupně do 28. května. 3. - Americký generál Joseph Ralston vystřídal generála Wesleyho Clarka ve funkci vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR). - V nizozemském Camp Zeistu zahájen soudní proces s dvěma Libyjci obžalovanými z autorství atentátu na letadlo Boeing-747 nad skotským městečkem Lockerbie 21. prosince 1988. 5. - Augusto Pinochet obžalován argentinskou justicí z atentátu na bývalého šéfa chilské armády generála Carlose Pratse, který byl spáchán v roce 1974 v Buenos Aires. - Desátým tureckým prezidentem zvolen Ahmet Necdet Sezer. Do úřadu nastoupil 16. května. 11. - Počet obyvatel Indie oficiálně dosáhl jedné miliardy. 19. - Na Fidži vyhlášen výjimečný stav poté, co se podnikatel George Speight jmenoval premiérem (svrhl Mahendru Chaudryho) a v parlamentu zajal na 50 osob. Speight byl později zatčen a v srpnu obžalován za velezradu. 2O. - Dohoda o jaderném odzbrojení: Čína, USA, Francie, Británie a Rusko se zavázaly zlikvidovat 35.000 jaderných zbraní. 23. - Odvolací soud v Santiagu de Chile rozhodl o zrušení doživotní parlamentní imunity Augusta Pinocheta. 24. - Izrael se definitivně stáhl z jižního Libanonu, který okupoval 22 let. 28. - Ve druhém kole prezidentských voleb v Peru znovu zvolen Alberto Fujimori. 30. - V Severním Irsku obnovena samospráva, moci se opět ujala vládní koalice protestantských a katolických politiků. ČERVEN 1. - V německém Hannoveru zahájeno EXPO 2000 na téma "Člověk - Příroda - Technika"; skončilo 31. října. 3.- 5. - Návštěva amerického prezidenta Billa Clintona v Moskvě. 5. - Pokus o státní převrat na Šalomounových ostrovech. Novým premiérem zvolen 30. června vůdce opozice Mannasseh Sogavare. 6. - Novým maďarským prezidentem zvolen profesor mezinárodního práva Ferenc Mádl. Do úřadu nastoupil 4. srpna. 10. - Zemřel syrský prezident Háfiz Asad. 13.- 15. - V severokorejském Pchjongjangu schůzka severokorejské hlavy státu Kim Čong-ila a jihokorejského prezidenta Kim Te-džunga - vůbec první setkání nejvyšších představitelů obou korejských států. 14. - Pachatel neúspěšného atentátu na papeže Jana Pavla II. Mehmet Ali Agça odletěl po omilostnění do Turecka. 18. - Ministři zahraničí Etiopie a Eritreje Sejum Mesfin a Haile Weldetensae podepsali v Alžíru mírovou dohodu, která ukončila dvouletou válku o spornou hranici. 20. - Novým generálním tajemníkem syrské strany Baas zvolen Bašár Asad, syn zesnulého prezidenta Háfize Asada. 23. - Mezi členskými zeměmi EU a 77 státy ACP (Afriky, karibské oblasti a Tichomoří) podepsána dohoda o partnerství na dalších 20 let. 28. - Šestiletý kubánský ztroskotanec Elián González se po sedmiměsíčním pobytu v USA vrátil se svým otcem zpátky na Kubu. ČERVENEC 2. - Vicente Fox, představitel mexické opoziční konzervativní Strany národní akce (PAN), zvítězil v prezidentských volbách. Prezidentskou přísahu složil 1. prosince, čímž po 71 letech skončila vláda Institucionální revoluční strany. - V parlamentních volbách v Mongolsku zvítězila dosud opoziční postkomunistická Mongolská lidová revoluční strana. Parlament zvolil 26. července premiérem Nambaryna Enchbajara. 6. - Ústavní změny zahrnující mimo jiné přímou volbu prezidenta schválil jugoslávský parlament. - Německý Spolkový sněm schválil zákon o zřízení nadace "Připomínka, odpovědnost, budoucnost" pro vyplácení finančních prostředků na odškodnění obětí nucených prací. 7. - Dolní komora rakouského parlamentu schválila zákon o fondu usmíření, který umožnil vyplatit kompenzace asi 150.000 lidem přinuceným pracovat za války na rakouském území. 9. - Z izraelské vládní koalice premiéra Ehuda Baraka vystoupily tři strany včetně ultraortodoxní formace Šas. 10. - Kvůli finančnímu skandálu podal demisi izraelský prezident Ezer Weizman. 31. července zvolen jeho nástupcem kandidát pravice Moše Kacav. - Bašár Asad byl v referendu potvrzen v úřadě syrského prezidenta. 12. Summit Organizace africké jednoty (OAJ) v tožském Lomé rozhodl vytvořit Africkou unii včetně společného parlamentu. 18. - Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Ťiang Ce-min ostře odmítli americký projekt protiraketové obrany (NMD). 23. - V japonské Okinawě skončil summit G7 a Ruska, na kterém se mocnosti mimo jiné zavázaly snížit zadlužení nejchudších zemí. 25. - Neúspěšně skončil izraelsko-palestinský summit v Camp Davidu v USA o konečné mírové dohodě. Obě strany se nebyly schopny domluvit a odmítly uzavřít částečnou dohodu: hlavní překážkou byla otázka Jeruzaléma. 30. - V prezidentských volbách ve Venezuele zvítězila dosavadní hlava státu Hugo Chávez. 31. - V Soulu skončilo první kolo mezivládních jednání mezi Severní a Jižní Koreou po více než osmi letech. SRPEN 2. - Demisi podal izraelský ministr zahraničí David Levy, 10. srpna jej nahradil Šlomo ben Ami. 10. - Odstoupila premiérka Srí Lanky Sirima Bandáranájaková, nahradil ji Ratnasiri Vikramanájaka. 15. - Po padesáti letech se uskutečnilo setkání Severokorejců a Jihokorejců s příbuznými z "druhé" Koreje. 26. - Demisi podal alžírský premiér Ahmad Benbitúr. Nový předseda vlády Alí Benflís sestavil 27. srpna vládu. - V džibutském městě Artě zvolen přechodným parlamentem nový somálský prezident Abdoulkassim Salat Hassan. 28. - V tanzanském hlavním městě Arushe podepsána mírová dohoda, která měla ukončit sedmiletou občanskou válku v Burundi. ZÁŘÍ 1. - Prezident USA Bill Clinton oznámil odklad rozhodnutí o národním systému protiraketové obrany (NMD). 3. - V parlamentních volbách v Libanonu 27. srpna a 3. září zvítězili stoupenci opozičního expremiéra Rafíka Harírího. 10. - Palestinské vedení oznámilo odklad vyhlášení samostatného palestinského státu. 11. - V parlamentních volbách na Mauriciu zvítězila opoziční koalice bývalého premiéra sira Anerooda Jugnautha. Jugnauth sestavil novou vládu 17. září. 12. - Evropská unie (EU) zrušila dvoustranné diplomatické sankce proti Rakousku vyhlášené 4. února. 16. - Peruánský prezident Alberto Fujimori oznámil v reakci na korupční skandál, že hodlá vyhlásit v co nejkratší době nové všeobecné volby, ve kterých nebude kandidovat na prezidenta. 24. - Více než 70 procent Francouzů se v referendu vyslovilo pro zkrácení prezidentského mandátu ze sedmi na pět let. - V prezidentských volbách v Jugoslávii zvítězil opozičník Vojislav Koštunica nad Slobodanem Miloševičem. Koštunicovo vítězství uznáno až 6. října, o den později složil přísahu. Uznání Koštunicova vítězství předcházela 2. až 6. října kampaň občanské neposlušnosti, ke které vyzvala srbská opozice (blokády, stávky, potyčky s policií). 27. - O den dříve skončilo původně plánované třídenní 55. výroční zasedání Rad guvernérů Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Skupiny Světové banky (SB) v Praze. 28. - Dánové v referendu odmítli připojení země k Evropské měnové unii (EMU). 29. - Po návštěvě šéfa izraelského opozičního Likudu Ariela Šarona na Chrámové hoře v Jeruzalémě 28. září vypukly krvavé střety mezi Palestinci s izraelskými vojáky na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy: dosud zahynulo přes 300 osob, převážně Palestinců. ŘÍJEN 8. - Dosavadní polský prezident Aleksandr Kwaśniewski zvítězil již v prvním kole prezidentských voleb. - V parlamentních volbách v Litvě zvítězila Sociálnědemokratická koalice v čele s bývalým litevským prezidentem Algirdasem Brazauskasem, jež však nezískala nadpoloviční většinu. 9. - EU zrušila ropné a letecké embargo proti Jugoslávské svazové republice (JSR). 10. - V parlamentních volbách na Srí Lance zvítězila vládní koalice Lidové spojenectví (PA), ale neudržela si nadpoloviční většinu. 12. - USA zrušily hlavní sankce vyhlášené proti Jugoslávii v roce 1998. 15. - V předčasných parlamentních volbách ve Slovinsku získala nejvíce hlasů Liberální demokracie Slovinska (LDS) někdejšího premiéra Janeze Drnovšeka. - V běloruských parlamentních volbách, které opozice bojkotovala a západní země označily za nedemokratické, zvítězily strany věrné prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. 16. - Zahájen dvoudenní izraelsko-palestinský summit v egyptském Šarm aš-Šajchu s cílem vyřešit krizi v mírovém procesu. 19. - Odvolacím soudem OSN v nizozemském Haagu byl k doživotnímu vězení za účast na genocidě v roce 1994 odsouzen bývalý prozatímní rwandský premiér z kmene Hutu Jean Kambanda. 22. - Prezidentské volby v Pobřeží slonoviny vyhrál socialistický kandidát Laurent Gbagbo. 23. - Americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová zahájila historickou dvoudenní návštěvu KLDR. - Libanonským premiérem byl jmenován Rafík Harírí. 24. - Představitelé USA a pěti států střední a východní Evropy včetně ČR podepsali ve Vídni bilaterální smlouvy s Rakouskem o odškodnění nuceně nasazených za druhé světové války. 26. - Jugoslávie byla přijata do Paktu stability pro jihovýchodní Evropu, mezinárodního programu pro rozvoj Balkánu. 28. - V Kosovu se konaly místní volby, v nichž zvítězil Demokratický svaz Kosova (DSK) umírněného Ibrahima Rugovy (58 procent hlasů). Kosovští Srbové s poukazem, že nemají zaručenou bezpečnost, volby bojkotovali, JSR a srbská vláda je označily za nepřijatelné. 29. - V prezidentských volbách v Kyrgyzstánu zvítězil dosavadní prezident Askar Akajev. Inaugurován 9. prosince. LISTOPAD 1. - Jugoslávie přijata do Organizace spojených národů (OSN). 7. - Prezidentské, kongresové, místní a v některých státech i guvernérské volby v USA. Po volbách do obou komor Kongresu si republikáni udrželi většinu. Po přepočítávání hlasů a soudních tahanicích nakonec demokrat Al Gore přiznal 14. prosince porážku a 43. prezidentem USA se stal republikán George Bush mladší. 9. - Bezpečnostní rada Ruské federace schválila snížení stavu ruských ozbrojených sil o 600.000 mužů. 11. - Referendum o předčasných parlamentních volbách na Slovensku kvůli malé účasti voličů ztroskotalo. - V parlamentních volbách v Bosně a Hercegovině dosáhly největších úspěchů nacionalistické strany. V prezidentských volbách v Republice srbské byl zvolen kandidát nacionalistické Srbské demokratické strany (SDS) Mirko Šarović. 12. - Na summitu Organizace islámské konference (OIC) v katarském Dauhá zazněly výzvy k přerušení diplomatických styků a zahájení džihádu (svaté války) proti státu Izrael. 13. - Filipínský parlament přijal návrh na zahájení procedury, která má vést k sesazení prezidenta Josepha Estrady. 19. - Americký prezident Bill Clinton ukončil historickou třídenní návštěvu Vietnamu. 20. - Peruánský prezident Alberto Fujimori podal demisi. 21. - U administrativní hranice mezi Srbskem a Kosovem propukly ozbrojené srážky mezi albánskými separatisty, příslušníky Osvobozenecké armády Preševa, Medvedje a Bujanovace (UÇPMB), a srbskými policisty. 22. - Peruánský Kongres jmenoval prozatímním prezidentem předsedu parlamentu Valentina Paniaguu. 25. - Skončila haagská konference OSN o klimatických změnách, jejíž účastníci nedokázali dospět ke konečné dohodě o kontrolních opatřeních proti globálnímu oteplování planety. 26. - Parlamentní volby v Rumunsku, v nichž zvítězili opoziční sociální demokraté a první kolo prezidentských voleb, v jejichž druhém kole, které se konalo 10. prosince, zvítězil šéf sociální demokracie a bývalý prezident Ion Iliescu. Inaugurován 18. prosince. - Bývalý prezident Jean-Bertrand Aristide jednoznačně vyhrál prezidentské volby na Haiti. 27. - V předčasných parlamentních volbách v Kanadě zvítězila vládní Liberální strana. 28. - Nizozemský parlament jako první na světě schválil zákon legalizující v zemi eutanazii. PROSINEC 1. - Chilský soudce Juan Guzmán vydal zatykač na bývalého diktátora Augusta Pinocheta a nařídil mu domácí vězení. 5. - Japonský premiér Joširó Mori vytvořil v pořadí již třetí vládu během svého osmiměsíčního působení v úřadu premiéra. 6. - Ruský soud uznal Američana Edmonda Popea vinným ze špionáže a odsoudil ho k dvaceti letům vězení. Ruský prezident Vladimir Putin Popea 14. prosince omilostnil a ten ihned odletěl do Spojených států. 8. - Dánský ministr obrany Hans Häkkerup byl jmenován šéfem civilní správy OSN v Kosovu (UNMIK) a nástupcem Francouze Bernarda Kouchnera. - Izraelský premiér Ehud Barak podal demisi, ale ve funkci zůstane až do předčasných voleb. 11. - Skončil summit Evropské unie (EU) ve francouzském Nice, jenž byl zahájen 7. prosince a který přijal revidovanou Smlouvu o EU. 15. - Definitivně uzavřena Černobylská jaderná elektrárna. 16. - Nastávající americký prezident George Bush oznámil nominaci bývalého generála Colina Powella do úřadu ministra zahraničí. O den později jmenoval Condoleezzu Riceovou svou poradkyní pro otázky národní bezpečnosti.

Reklama