Hana Zagorová patří již řadu let na špičku domácí populární hudby. Na rozdíl od kolegyně z oboru Heleny Vondráčkové však není její image tolik výrazná. Zagorovou je na veřejnosti vidět méně, společenského života se spíše straní.

V šedesátých letech si byly styly Zagorové s Vondráčkovou velmi podobné. Dlouhé lokny, přiléhavé oblečení, boty na vysokém podpadku. V následujících dvou desetiletích se Zagorová od své pěvecké kolegyně začala odlišovat. V době, kdy se na pódiu objevovala po boku Petra Kotvalda a Stanislava Hložka, už vypadala "plnější" a starší než Helena. Především příjemnou povahou a neutuchajícím úsměvem si Zagorová vydobyla přízeň převážně starší generace. Vzhledem k tomu, že se poněkud straní veřejného života (tedy až na spolumoderování pořadu Hogo Fogo, ve kterém si svou image trochu pošramotila), se během devadesátých let nestala oblíbenkyní současné mladé a střední generace. Nikomu ale nevadí, když se objeví v televizním pořadu nebo se o ní píše v časopisech.¨ Po svatbě s operním pěvcem Štefanem Margitou se Zagorová sice začala častěji objevovat na veřejnosti, ale popularita jejího chotě ji samotnou poněkud zastiňovala. Vizáž obličeje Hany Zagorové vždy nebyla v úplném pořádku. S přibývajícím věkem se Zagorové zvýrazňovaly lícní kosti (za což pochopitelně nemůže) a bledla pleť. S tím už ale zpěvačka něco dělat mohla - návštěvou solária nebo sluněním. Párkrát se v médiích objevila zpráva, že Hana Zagorová trpí vážnou nemocí, což by mohlo její bledou pleť vysvětlovat. Rtěnku si umělkyně ale zřejmě mohla vybírat dle libosti. V mnoha případech však volila příliš červenou barvu, která jí neslušela. Sytou červeň by bylo dobré vyměnit za decentní odstín směřující spíše k hnědé. Rovněž kštice často nebyla a není upravena podle aktuálních trendů (opět to mohlo být zapříčiněno chorobou). Sestřih byl a je nemoderní, nesnadno udržovatelný. Na některých fotografiích je zřetelná absence vlasů, jejich řídkost by ale měl umět zamaskovat zpěvaččin kadeřník. Podíváme-li se na její oblečení, zjistíme, že i v této oblasti má značné nedostatky. Umělkyně je z dob své největší slávy zvyklá nechat si oblečení šít. Tedy především kostýmy pro svá vystoupení. Vyhledává služby českých módních návrhářů, kteří jí zaručují jedinečnost kostýmu a dobrou formu. Co se týče kvality materiálu, barev a střihů, styl domácích designérů značně zaostává. Zagorovou můžeme občas vidět v šatech od Versaceho nebo kostýmku od Wolfganga Joopa. Jak se ale říká, jedna vlaštovka jaro nedělá. To platí i pro image, jež by mohla být podstatně lepší.

Hodnocení:

Reklama