Pomocí otoskopie lékař vyšetřuje zevní část ucha a bubínek. Bubínek je vazivová blána, která odděluje zevní ucho tvořené chrupavčitým boltcem a zevním zvukovodem od ucha středního, ve kterém se nacházejí sluchové kůstky - kladívko, kovadlinka a třmínek. Pro úplnost je třeba dodat, že existuje ještě vnitřní ucho složené z blanitého a kostěného hlemýždě.

Jaké lékař používá k vyšetření nástroje? K vyšetření zevního ucha a bubínku se používá přiměřeně širokého ušní zrcátka.Otoskop nebo-li ušní zrcátko je jednoduchý kovový nástroj, jehož jeden konec je směrem k lékaři trychtýřovitě rozšířen a druhý směrem do Vašeho ucha pokračuje jako kovová trubička různého průměru. Díky otoskopu a zdroji světla si může lékař vyšetřované prostory prohlédnout. Kdy Vám lékař vyšetří uši zrcátkem? Zevní zvukovod a bubínek Vám obvykle vyšetří lékař ORL (otorhinolaryngologie - ušní, nosní, krční), popřípadě obvodní lékař disponující příslušným. Často pacienti přicházejí s těmito problémy: ucpání zvukovodu mazovou zátkou, lokální nebo plošný zánět zevního ucha, zánět vnitřního ucha a popřípadě protržení bubínku.K ucpání zvukovodu mazovou zátkou dochází z důvodu nadměrné produkce mazu při některých interních onemocnění. Příčinou můžou být neoptimálních anatomické poměry v zakřivené části zevního zvukovodu. V některých případech je příčina nejasná. Mazovou zátku Vám lékař šetrně odstraní a doporučí další postup. Furunkl je ohraničený zánět zevního zvukovodu. Vzniká obvykle jako důsledek poruchy mazových žlázek v zevním zvukovodu. Furunkl se léčí antibiotiky. Na počátku onemocnění se můžete setkat s vkládáním mulových proužků napuštěných borovou vodou do zvukovodu. Plošný zánět zevního ucha se na rozdíl od furunklu šíří do celého zvukovodu. Může být způsoben plísněni, baktériemi nebo různými dráždidly. Léčí se podle vyvolávající příčiny. Zánět středního ucha vzniká nejčastěji u dětí přestupem infekce z horních dýchacích cest. Provází ho obvykle horečka, zalehnutí ucha a bolestivost. K úlevě dojde po samovolném prasknutí bubínku nebo po tzv. paracentéze - „píchnutí ucha“ (bubínku) lékařem. Mám se vyšetření obávat? Vyšetření zevního zvukovodu je trochu nepříjemné, ale není bolestivé. Trvá jenom chvilku. Jak vypadá vlastní vyšetření? Vyšetření se provádí v sedě. Lékař Vás vyzve ke klidu a pohledu vpřed ve ztrnulé poloze. V první fázi vyšetření Vám lékař vyšetří pohledem boltec a ústí zevního zvukovodu. Poté vyrovná esovité zakřivení zevního zvukovodu tak, že boltec odtáhne dozadu a vzhůru. Tímto manévrem se přirozeně zahnutý zvukovod částečně vyrovná a lékař do něj může zavést ušní zrcátko pomalými krouživými pohyby. Poté vyšetřovaný prostor s pomocí zdroje světla prohlíží. Zdrojem světla může být jednoduchá baterka, lampička nebo má lékař čelní lampu, světlo umístěné na pásovém popruhu na čele. Je nějaké omezení po vyšetření? Vyšetření ušních dutin je bez dalších omezení. Alternativní vyšetření? Pokud lékař usoudí za základě Vaší anamnézy, fyzikálního vyšetření a otoskopického vyšetření uší, že je potřeba provést ještě další vyšetření k tomu, aby mohl správně posoudit příčinu Vašich potíží, předepíše Vám pravděpodobně některé z následujících vyšetření: RTG nosních dutin, počítačovou tomografii nebo magnetickou rezonanci, vyšetření ve zvukové komoře, vyšetření sluchu pomocí ladiček, slovní audiometrii, počítačovou audiometrii případně tympanometrii.

ČR zdraví otoskopie

Reklama