Státní znak jako ústřední motiv registrační značky využívá v Evropě třeba Švýcarsko, Lichtenštejnsko nebo Andorra. V Evropské unii není taková praxe běžná. Italské nebo řecké evidenční tabulky jsou sice opatřeny jakýmsi "puncem pravosti" se státním znakem, ale výrazný, barevný státní znak mají v EU na svých značkách jen vozidla ze Slovenska.
Fotogalerie
Registrační značky byly na slovenském území zavedeny v rámci rakousko-uherské monarchie roku 1906. Bílé evidenční tabulky byly opatřeny černou pořadovou číslicí, které předcházelo označení místní příslušnosti vozidla. Například vozidlům policejního obvodu Bratislava bylo přiřazeno písmeno "P", odvozené z maďarského názvu města Pozsony. Písmena označující místní příslušnost vozidel byla v Zalitavsku červená, na rozdíl od Předlitavska, kde byla černá.
Po vzniku československého státu zůstal na Slovensku rakouskouherský systém evidenčních značek nejen zachován, ale pod červené písmeno "P" se tam musela povinně přeregistrovat veškerá vozidla. Dualismus registračních značek byl v Československu odstraněn až při reformě z roku 1932. V celé republice tehdy vstoupily v platnost černé evidenční tabulky "francouzského typu" s bílými kódy. Slovensku bylo přiděleno zemské označení "S".
Návrat Slovenska do československého státu v roce 1945 znamenal také přijetí nové podoby československých poznávacích značek. Tentokráte bílých s černými číslicemi a písmeny. První písmeno označovalo zemskou příslušnost - pro Slovensko opět "S" - a další dvě písmena po pomlčce příslušnost okresní. Například pro Bratislavu "S-BM".
Registrace vozidel podle místní příslušnosti byla v roce 1953 nahrazena registrací podle příslušnosti typové. Kupříkladu poznávací značky osobních vozidel začínaly písmenem "O", "P" nebo "R". Každé krajské správě Sboru národní bezpečnosti byly přiděleny určité kombinace. Například pro Bratislavu kombinace "PI". Po dvoupísmenném kódu následovaly dvě dvojice číslic, to vše odděleno pomlčkami.
V roce 1960 byla v Československu provedena reforma poznávacích značek. Nezměnila se sice jejich podoba, ale způsob označování příslušnosti vozidel. Písmena na začátku registrační tabulky označovala opět místní příslušnost, a to podle okresů, například pro Trnavu písmena "TN".
Československý systém platil na Slovensku i po rozdělení společného státu v roce 1993. Od počátku devadesátých let si někteří slovenští řidiči, nedočkaví znovunabytí státní samostatnosti Slovenska, začali na původní federální poznávací značky nalepovat slovenský státní znak. Ten se dostal oficiálně na nové evidenční značky, které byly zavedeny v roce 1997. Převzaly systém registrace podle okresů, ale změnilo se uspořádání číselných kódů, které jsou od té doby na Slovensku kombinovány s kódy písmennými. Pod slovenský státní znak byla umístěna mezinárodní poznávací značka "SK".
Po vstupu Slovenska do Evropské unie byl státní znak v levém horním rohu registrační tabulky nahrazen okružím dvanácti zlatých hvězdiček na modrém pruhu. Umístění mezinárodní poznávací značky bylo v souladu s evropskou normou zachováno.
Slovenský státní znak se na evidenční tabulky slovenských vozidel znovu vrátil v roce 2007.
Prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc.Autor je profesorem na Právnické fakultě University Karlovy
Reklama
