Zajímalo by mne, co se považuje za "obvyklá darování" za života zůstavitele, která se při výpočtu dědického podílu neodečítají. Konkrétně jde o každoroční vánoční dary ve formě hotovosti. Do jaké výše se takové dary považují za "obvyklá darování"? Děkuji, Kateřina

Předmětem započtení na dědický podíl (kolace) je to, co dědic obdržel bezúplatně od zůstavitele za jeho života, nad rámec obvyklého darování. Nelze tedy započíst např. to, co zůstavitel byl sám povinen plnit (např. výživné). Hodnota daru pro započtení se posuzuje podle okamžiku, v němž byl poskytnut. Při zápočtu se postupuje tak, že se hodnota daru připočítá k čisté hodnotě dědictví, tento součet se vezme za základ pro vypočtení podílů jednotlivých dědiců; od dosaženého podílu se odečte obdarovanému dědici to, co od zůstavitele dostal darem. Přesáhne-li hodnota daru dědický podíl obdarovaného dědice, nemusí tento do dědictví nic vracet, ovšem na dědění se již nepodílí. Předmětem započtení je to, co dědic obdržel bezúplatně od zůstavitele za jeho života nad rámec obvyklého darování, tj. např. mimo rámec příležitostných darů (obvyklé dary k narozeninám, jmeninám, vánocům, rodinným výročím, ukončení studia, svatbě, narození dítěte apod.). Při dědění ze zákona přichází v úvahu započtení na dědický podíl u všech dědiců bez rozdílu. V případě darování jako předmětu zápočtu má zákon na zřeteli věnování bez odpovídajícího případného protiplnění ze strany pozdějšího dědice, přičemž takovéto darování svou povahou a výší překračuje obvyklá darování odpovídající výdělkovým a majetkovým poměrům dárce. Konečně z možnosti započtení jsou dále vyloučena plnění, k nimž byl zůstavitel ze zákona povinen (např. poskytovat výživné apod.). Darování, jež je předmětem započtení na dědický podíl, může zahrnovat i smlouvy označené jinak než darovací, které ve své podstatě darování obsahují (jde o skryté darování). Tak např. darováním je smlouva, podle které nabyl dědic od zůstavitele za jeho života majetek, i když byla označena jako smlouva kupní, je-li prokázáno, že ve skutečnosti zůstavitel od nabyvatele žádné plnění nepožadoval - tedy uzavřel s ním skrytou darovací smlouvu nebo mu zaplacení kupní ceny prominul. Dále např. odstupní smlouva, podle níž došlo k převodu vlastnického práva k nemovitostem a v níž byla mezi účastníky dohodnuta odstupní cena 37.000 Kč s tím, že zbytek odstupní ceny v částce 17.200 Kč výslovně odstupitelé nastupitelům darovali a tito od nich dar smluvně přijali, nepředstavuje čistě kupní smlouvu, ale došlo k poskytnutí daru, přičemž se nejedná o běžné darování.

ČR právo rodina paragrafy

Reklama