Historie rodu: Rod Harrachů pochází z česko-rakouského pomezí, z Kaplicka. Podle legend žili rytíři Harrachové už v polovině 12. století. Prokazatelným předkem současných Harrachů byl Bohuněk, který žil na počátku 14. století v Horním Rakousku. Ve 14. století žili Harrachové stále na obou stranách zemské hranice, některé statky získali v Rakousku, jiné v Čechách. V polovině 16. století byl rodu přiznán panský stav. Jeden z potomků rodu Karel (1570-1628) byl povýšen do hraběcího stavu. Dva z jeho synů založili dvě větve rodu, rohravskou, jež vymřela a dodnes žijící jilemnickou.

Rod Harrachů dříve vlastnil rozsáhlé pozemky ve východních Čechách a především část území současného Krkonošského národního parku. Základem rodového majetku bylo jilemnické panství, Harrachům patřily i usedlosti a pozemky v jižních a severních Čechách. Hlavní sídla rodu v Čechách: Jilemnice, Strkov, Hrádek u Nechanic na Moravě: Velké Meziříčí, Janovice u Rýmařova Příslušníci rodu nejvíce spjatí s restitucemi Jan Nepomuk Antonín Harrach (25.9.1904-12.5.1945) Hrabě, poslední soukromý vlastník zámku Hrádek u Nechanic. Stát mu v roce 1945 zkonfiskoval majetek podle Benešových dekretů, ale udělal to až po jeho smrti. Harrach zemřel 12. května 1945, ale majetek mu byl konfiskován až 23. června 1945 jako zemřelému. Podle památkářů byl vlastník zámku členem nacistické strany a pomáhal německým okupantům. List Haló noviny z 10.6.2002 uvedl, že přijal německé státní občanství, sloužil jako důstojník v německé armádě a zemřel v Německu v zajateckém táboře. Ernst Leonhard Harrach * 1920 (1919 ?) Nejbližší žijící příbuzný Jana Nepomuka Harracha, posledního soukromého vlastníka zámku Hrádek u Nechanic a dalších nemovitostí. Rozsáhlý majetek včetně zámku a vzácných sbírek chce získat jako dědic. Žije trvale v Rakousku, podle tisku pochází z vedlejší větve rodu. Majetkové nároky Ernst Harrach se v České republice domáhá majetku v hodnotě několika stovek milionů korun, žádá například o vydání novogotického zámku Hrádek u Nechanic na Královéhradecku. Podal určovací žaloby u řady soudů, mimo jiné v Hradci Králové, Trutnově či Semilech. Jen na Královéhradecku se Harrachovy nároky týkají majetku ve 36 obcích. Památkáři odhadují, že rozsah majetku, který Harrach požaduje, je srovnatelný s rozsahem majetku, o který usiluje František Oldřich Kinský. Žádosti o vrácení jednotlivě: Zámky - Hrádek u Nechanic na Královéhradecku (národní kulturní památka, novogotický zámek je ve státním vlastnictví; k zámku patří park a obora o rozloze 400 hektarů a golfové hřiště o velikosti 15 hektarů) - Jilemnice na Semilsku (v zámku sídlí pobočka Krkonošského muzea; patří k němu řada správních budov, hospodářský dvůr, pivovar a zámecký park) Pozemky: - 300 ha Krkonošského národního parku - další lesní pozemky v okresech Semily, Hradec Králové, Trutnov a Tábor - pozemky v téměř čtyřiceti obcích v Královéhradeckém kraji Další majetek - vzácné historické sbírky - další památné budovy na Jilemnicku: bývalý zájezdní hostinec ve Víchové nad Jizerou, barokně renesanční objekt v Horní Branné Průběh kauzy 1991 - Ernst Harrach požádal o vydání pivovaru a zámku v Jilemnici a dalších nemovitostí, zemědělských a lesních pozemků v severovýchodních Čechách. Semilský pozemkový úřad žádost zamítl, neboť Harrach nesplňoval podmínku českého občanství (MfD/6.9.2003) Podzim 2000 - Krajský soud v Hradci Králové vydal k Harrachově kauze v souvislosti s žádostí o navrácení majetku zamítavé stanovisko. Leden 2001 - Harrach podal stížnost k Ústavnímu soudu. 2002 - Ústavní soud stížnost zamítl a Harrachovi doporučil, aby se svých nároků domáhal jinou právní cestou. Harrach poté podal u Okresního soudu v Hradci Králové řadu majetkových žalob na základě dědického práva.

Reklama