Dnešní evropský standard poznávacích značek s černými kombinacemi písmen a číslic na bílém podkladě byl v českých zemích běžný už od počátků registrace motorových vozidel. Pouze ve třicátých letech minulého století se používaly černé registrační tabulky s bílými písmeny a číslicemi po vzoru registračních značek francouzských. Český systém registrace motorových vozidel patří v Evropě k těm stabilním, bez zásadnějších změn.

Povinnost označovat motorová vozidla registračními značkami byla zavedena už v roce 1905. Registrační značky byly bílé s černými písmeny a číslicemi a musely být umístěny vepředu a vzadu každého vozidla. Tento systém platil v Předlitavsku, kde bylo každé zemi přiděleno počáteční písmeno registrační značky. Pro Čechy písmeno „O“, pro Moravu písmeno „P“, pro Prahu písmeno „N“ a pro Slezsko písmeno „R“. Za písmenem následovala římská číslice a po ní kombinace číslic arabských. Nové evidenční značky motorových vozidel byly zavedeny v roce 1932 jako černé s bílými kombinacemi číslic, následujících po písmeni, označujícím zemský správní celek, kde bylo vozidlo registrováno: „Č“ = Země česká, „M“ = Země moravskoslezská, „P“ = Velká Praha. Také v době německé okupace vycházel systém protektorátních evidenčních značek z místní příslušnosti motorových vozidel. Pro jednotlivé země Protektorátu byly přiděleny písmenné kódy „PA“ – Země česká, „PB“ – Země moravskoslezská, „PD“ – Velká Praha. Podle německého vzoru nesly bílé registrační tabulky černá písmena a číslice. Po osvobození bylo provedení registračních značek v bílé barvě s černými kombinacemi ponecháno a systém zemské příslušnosti registrace se vrátil k předválečným symbolům. Za písmenem „Č“, nebo „M“ ovšem následovala ještě písmena označující okres. Kupříkladu okres mladoboleslavský „Č – MB“ Pražská vozidla nesla označení písmenem „P“, následovaným kombinací číslic. Registrace vozidel podle místní příslušnosti byla v roce 1953 nahrazena registrací podle příslušnosti typové. Například poznávací značky osobních vozidel začínaly písmenem „O“, později třeba i písmeny „P“ nebo „R“. Reforma registrace motorových vozidel z roku 1960 znamenala návrat k registraci vozidel podle územní příslušnosti k okresům. V tomto systému byly za více než čtyřicet provedeny jen dílčí změny. Například označení města Prahy jako „A“ bylo zavedeno až v roce 1963. Na rozdíl od většiny zemí střední a východní Evropy souvisela v Česku reforma registrace motorových vozidel z roku 2002 se vstupem do EU jen nepřímo jako důsledek změn územního členění státu v rámci příprav na vstup do EU. Formát a provedení registračních značek zůstaly zachovány, změnily se jen kombinace písmen a číslic. Jednotlivé znaky registrační značky jsou provedeny nejméně pěti a nejvíce sedmi velkými písmeny latinské abecedy a arabskými číslicemi. V registrační tabulce musí být vždy umístěno nejméně jedno písmeno a nejméně jedna číslice. První písmeno ve standardní registrační značce vyjadřuje kód kraje, do jehož obvodu náleží registrační místo, které registrační značku přiděluje. Praha si zachovala písmeno „A“, střední Čechy označuje písmeno „S“, Moravskoslezský kraj písmeno „T“, apod. Modrý „evropský“ pruh s okružím dvanácti zlatých hvězdiček v horním díle a s národní poznávací značkou „CZ“ v díle dolním byl na české registrační značky přidán po vstupu země do EU v roce 2004. Prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc. Autor je profesorem na Právnické fakultě University Karlovy.
Registrační značky v Evropské unii:
Belgie
Bulharsko
Česko
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Irsko
Itálie
Kypr
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko

EU doprava automobilová registrace

Reklama