Jak je svět barevný, jak se stále proměňuje, jak jsou věci v pohybu, jakou mají barvu, zda se vzdalují či přibližují. To vše nám umožňuje dobré vidění. Až osmdesát procent informací o dění kolem nás získáváme díky zraku. Jeho funkce se však vyvíjejí postupně.

Už když si přineseme miminko domů z porodnice, okamžitě při komunikaci s ním zjistíme, že lépe reaguje na zvuky než na zrakové podněty. Novorozenec je totiž schopen zpočátku rozeznat jen světlo a tmu, výrazné barevné kontrasty nebo jednoduché tvary. Oko nedokáže ani přesně zaměřit obličej rodiče, zvlášť když je jednou daleko, pak se zase přiblíží. Až kolem čtvrtého měsíce začíná náš potomek zaostřovat a už za dva měsíce zapojuje při sledování okolního dění obě oči současně. Jako dospělý člověk vidí dítě až ve věku čtyř let. Co by mělo umět Přesto se mnoho maminek obává, aby jejich děťátko nebylo zaostalé, nemělo nějakou oční vadu. Odborníci doporučují několik jednoduchých testů:

• Protože v prvním měsíci dítě nevidí ostře a rozeznává velké kontrasty, můžete mu vedle hlavičky rozsvítit třeba přenosnou lampičku. Pokud je vše v pořádku, začne otáčet oči směrem, odkud přichází světlo.
• Během třetího a čtvrtého měsíce začne dítě vnímat obličeje rodičů, jeho oči již akomodují. Správnou funkci očí ověříme tak, že budeme zrak fixovat na nějakém hodně barevném předmětu a budeme jím dítěti v dostatečné vzdálenosti pohybovat před obličejem. Dítě by ho mělo stále sledovat.
• V sedmém a osmém měsíci už začínají naše potomky zajímat okolní předměty, berou je do rukou, prohlížejí si je a samozřejmě strkají do pusy. Pozorujeme, zda si pro oblíbený předmět cíleně sáhnou.
• Na konci prvního roku už děti vědí, kdo je táta a kdo máma a na otázku, kde druhý rodič je, ho hledají očima.

Rodiče by měli zajít k odbornému lékaři, pokud zjistí některé odchylky. Dítěti se např. třesou oči, má nápadně velké oči, je světloplaché, má zakalenou zornici. Tyto alarmující příznaky se samozřejmě týkají především malých dětí, oční nemoci nebo slabosti zraku se u těch starších projevují jinak. “Náš Honzík začal stavět hrnek úplně na kraj stolu, občas se dokonce vůbec netrefil,” vzpomíná na odhalení astigmatismu u svého syna třicetiletá Kamila z Mladé Boleslavi. Varující je i to, když dítě začne např. při chůzi narážet do nábytku, nechce se mu už číst oblíbená knížka, odmítá při soumraku chodit ven nebo se mu zhorší známky ve škole, protože dobře nevidí na tabuli. Nejčastější vady Šilhání je sice nejčastější vadou u malých dětí, dobrá zpráva ale je, že léčení je jednoduché a v převážné většině případů i účinné. Šilhání může vzniknout jako důsledek toho, že svaly na každém oku se vyvíjejí nerovnoměrně, oči mají rozdílné dioptrie nebo je pouze na jednom astigmatismus. Šilhání bývá viditelné nebo ho můžeme zpozorovat pouze tehdy, když je dítě unavené a začne mu oko “ujíždět”. Léčení se provádí zakrytím zdravého oka speciální klapkou, tzv. okluzorem. Zrakově slabší oko se tak postupně trénuje, aby začalo normálně fungovat. Důležité je začít s léčbou včas. Astigmatismus je vada, kdy je nepravidelně zakřivená rohovka nebo čočka. Vada se dá zjistit už u malých dětí, koriguje se brýlemi. Dalekozrakost a krátkozrakost způsobuje špatná velikost oka – buď je menší než jeho schopnost lámat světlo (dalekozrakost) nebo v případě krátkozrakosti zase větší. Dalekozrakost se může během let vyřešit, každé malé dítě je totiž trochu krátkozraké. Tím, jak oko dorůstá, jeho velikost je stále blíž optimální schopnosti lámat světelný paprsek. Do tří let a pokud má dítě méně než tři dioptrie se proto dalekozrakost nijak neléčí. Při vyšším věku a samozřejmě v okamžiku, kdy některý člen rodiny trpí vrozenou dalekozrakostí, je třeba vadu korigovat. Prevence u dětí Věk tří let je podle očních specialistů předělovým momentem, tehdy by se měly postupně začít léčit případné oční vady, korigovat tzv. oční refrakce. Pokud k tomu nedojde, může být zrak pacienta nenávratně poškozen. Nebezpečí hrozí např. u astigmatismu vyššího stupně. A nějakou dioptrickou oční vadu má podle statistických údajů až pět procent dětí. Jestliže se v rodině už nějaká objevila, je samozřejmé, že rodiče sledují stav svého potomka doslova od narození. Při vyšetření byl dlouhou dobu jedním z limitujících faktorů i věk dítěte, jeho schopnost popsat to co vidí, i schopnost vydržet soustředěné delší dobu. Věda naštěstí nezapomněla ani na oblast očních vad u dětí a dnes již existuje přístroj, který dokáže vyšetřit zrak i šestiměsíčním kojencům. Pracuje metodou screeningu, dítě pouze sleduje blikající světlo. Aby se malý pacient lépe soustředil, přístroj při vyšetření ještě hraje melodii. Jak vybírat brýle Brýle je třeba vždy vybírat přímo s tím, pro koho jsou určeny. I když si to mnoho rodičů neuvědomuje, stálý kontakt obruby brýlí s pokožkou může u dětí způsobit vážné alergie. Proto je vhodné koupit nejen lehkou a pružnou obrubu, ale také vybrat materiál, který nezpůsobí alergii. Mezi hypoalergenní kovy patří např. titan. Stejně důslední bychom měli být i při výběru čoček do brýlí. Odolnější proti pádu jsou ty plastové. Měly by také obsahovat UV filtr proti slunečnímu záření, antireflexní vrstvu, aby nedocházelo k nežádoucím odleskům (u větších dětí např. při práci na počítači), a rozhodně by měly být čočky tvrzené. Zabrání se tak poškrábání. V očních optikách je možné ještě požadovat skla odlehčená nebo třeba samozabarvovací či barevná.

ČR zdraví děti oči

Reklama