Nemocenské bude náleže pojištěncům – zaměstnancům až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. V období prvních 14 kalendářních dnů bude poskytovat náhradu mzdy zaměstnavatel.

Náhrada mzdy náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti, a to v době prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V mezích uvedeného období však náhrada mzdy přísluší pouze za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny (respektive přísluší za zaměstnancovy pracovní směny) a za svátky, za které zaměstnanci jinak přísluší náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí, pokud jsou splněny níže uvedené podmínky. Podmínky přiznání náhrady mzdy za dobu nemoci Právo na náhradu mzdy má zaměstnanec jen tehdy, jestliže ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény splňuje podmínky nároku na nemocenské podle zákona o nemocenském pojištění, jimiž jsou:

• uznání dočasné pracovní neschopnosti podle zákona o nemocenském pojištění nebo nařízení karantény podle zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
• vznik dočasné pracovní neschopnosti (karantény) v době trvání nemocenského pojištění,
• zaměstnanec si dočasnou pracovní neschopnost nepřivodil úmyslně.

Někdy jen polovina Právo na náhradu mzdy, avšak pouze v poloviční výši, přísluší v případech, jestliže si zaměstnanec přivodil dočasnou pracovní neschopnost:

• zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému,
• jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo
• při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

V jaké výši a za které pracovní dny Zákonem stanovená (základní) výše náhrady mzdy: a. při dočasné pracovní neschopnosti:

• za prvé 3 pracovní dny (směny) náhrada mzdy nepřísluší,
• od 4. pracovního dne (směny) náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku

b. při karanténě:

• za prvé 3 pracovní dny (směny) náhrada mzdy přísluší ve výši 25 % průměrného redukovaného výdělku,
• od 4. pracovního dne (směny) přísluší náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

Jak určit období pracovní neschopnosti Období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) pravidelně začíná v den vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény), s jedinou výjimkou, kdy pracovní neschopnost vznikla ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, neboť v takovém případě počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy až následujícím kalendářním dnem. Vznikne-li pracovní neschopnost ve svátek nebo v den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, počítá se období 14 kalendářních dní od tohoto dne. Období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) končí vždy uplynutím 14. kalendářního dne ve 24.00 hodin. Pro určení pořadí jednotlivých pracovních dní (směn) v rámci období prvních 14 kalendářních dní se vždy vychází ze zaměstnavatelem předem stanoveného rozvržení týdenní pracovní doby do směn (z harmonogramu směn). Prvou směnou v rámci období 14 kalendářních dní je pro účely náhrady mzdy vždy ta směna nebo její část, kterou zaměstnanec po vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízení karantény) jako prvou zcela nebo zčásti neodpracoval. Poslední směnou v rámci období 14 kalendářních dní je pro účely náhrady mzdy vždy ta ze stanovených směn, která jako poslední zcela nebo zčásti zasahuje do uvedeného období a kterou zaměstnanec z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zcela nebo zčásti neodpracoval. Přechází-li směna ze 14. na 15. kalendářní den, je relevantní z hlediska náhrady mzdy pouze ta její část, která připadá na 14. kalendářní den – tedy od začátku směny v tento den do 24.00 hodin tohoto dne.

ČR právo nemocenská

Reklama