Otřes mozku, komoce, je porucha mozkových funkcí způsobená úrazem. Jde o nejlehčí formu poranění hlavy. Typicky se projevuje krátkodobou ztrátou vědomí a paměti s následným zvracením.

Co jste možná netušili... Centrální nervový systém je důmyslně chráněn před venkovními vlivy a otřesy. Slouží k tomu systém obalů a mozkomíšní mok. Váš mozek a míchu obklopují tři obaly - mozkové pleny (blány). Přímo na mozek a míchu naléhá měkká plena, která obsahuje množství krevních cév. Nad měkkou plenou se nachází jemná pavoučnice. Prostor mezi oběma obaly vyplňuje mozkomíšní mok. Zevně od pavoučnice obaluje mozek a míchu ještě tvrdá plena. Komoce se týká samotného mozku. Nemusí při ní vůbec dojít k poranění kůže nebo kostí lebky. Stejně tak ale mohou nastat situace, kdy poranění lebky nebo měkkých tkání hlavy provází otřes mozku. Komoce je pouze lehké zranění, které v naprosté většině případů odezní bez následků. Nedochází při něm k dlouhodobému postižení mozku. Každý úraz hlavy je však spojen s rizikem nitrolebečního krvácení, které může bezprostředně ohrozit život nemocného. Ani komoci proto nelze v žádném případě podceňovat! Jak vzniká... Příčinou otřesu mozku je působení síly na Vaši hlavu. Může se jednat o náraz hlavy na podložku nebo tupý úder pohybujícím se tělesem do hlavy. Nejčastěji k němu dochází při sportu, následkem autonehody nebo pádu z výšky. Přesná příčina ztráty vědomí při otřesu mozku není známá. Žádné ze současně dostupných zobrazovacích vyšetření neprokazuje poškození mozkové tkáně. Pravděpodobně jde o mikroskopické poranění nervových vláken vznikající při náhlém zpomalení (při pádu) nebo zrychlení (při nárazu do hlavy) pohybu hlavy. Jak se projevuje... Typickým příznakem otřesu mozku je bolest hlavy a krátkodobá ztráta vědomí s poruchou paměti. Pacienti obvykle popisují, že se náhle probrali na zemi. Byli zmatení a nedokázali si vzpomenout co se stalo ani jak se na zem vůbec dostali. Točí se jim hlava a zvoní v uších. S odstupem několika minut nebo hodin se jim udělá nevolno a mohou začít zvracet. Ztráta vědomí po úrazu hlavy s otřesem mozku obvykle netrvá déle než 15 minut. Delší bezvědomí nebo jeho opakování po krátkém probrání může být známkou vážnějšího postižení. Otřes mozku může v některých případech proběhnout naopak i bez ztráty vědomí. Postižení jsou pouze zmatení a omámení. Jak se potvrdí... Cílem vyšetření při podezření na komoci je vyloučení vážnějšího poškození mozku. Lékař se bude vyptávat jak k úrazu došlo, jaký byl jeho průběh a co bezprostředně následovalo. Nemocný si obvykle nedokáže na okolnosti úrazu vzpomenout a je zmatený. Proto je s výhodou když jsou k dispozici svědkové úrazu. Po odběru anamnézy následuje neurologické vyšetření. Lékař si kromě jiného všímá vaší svalové síly, schopnosti udržet rovnováhu, citlivosti nervů, šlachových reflexů a orientačně i paměti. K vyloučení poranění lebky může lékař požadovat zhotovení rentgenového snímku hlavy. Přínosnější zobrazovací metodou je počítačová tomografie (CT). Ta umožňuje přehlédnout mozkovou tkáň a vyloučit případné krvácení. Jak se léčí... V případě ztráty vědomí bezprostředně po úrazu je nutné zajistit základní životní funkce postiženého. Zkontrolujte jeho srdeční tep a dýchání. Přivolejte pomoc nebo zajistěte převoz do zdravotnického zařízení. Po celou dobu zůstaňte s nemocným. Zabraňte zapadnutí jazyka a dušení. Po stanovení diagnózy komoce obvykle následuje několikadenní pobyt v nemocnici. Hospitalizace je nutná kvůli riziku náhlého zhoršení stavu nemocného. Ve většině případů nepřesáhne tři dny. Při vzniku poruch citlivosti, hybnosti končetin, další ztráty vědomí nebo objevení nepravidelnosti očních zornic následují okamžitě další vyšetření. Základem léčby i prevence vážnějších komplikací je klid na lůžku. Bolest hlavy a nevolnost je možné tlumit podáním analgetik a léků proti zvracení. Co dál... Bolesti hlavy nebo závratě mohou přetrvávat ještě několik dnů po úrazu. Otřes mozku je pouze lehké zranění, které v naprosté většině případů odezní bez následků. Nedochází při něm k dlouhodobému postižení. Je však důležité nepodceňovat situaci a včas postřehnout zhoršení stavu nemocného. K hlavním varovným příznakům nitrolebečního krvácení nebo vážnějšího poškození mozku patří:

• změna tvaru očních zornic
• zhoršování bolestí hlavy
• necitlivost končetin
• narůstající zmatenost nebo opakované upadání do bezvědomí

Jak se tomu všemu vyhnout... Riziku pádu a úrazu hlavy se každý z nás vystavuje prakticky denně. Stačí chůze po kluzké podlaze, náledí na chodníku nebo jen chvilková nepozornost. Prevence takových situací je velmi obtížná. V situacích zvýšeného rizika poranění hlavy - např. při jízdě na kole, motocyklu, kolečkových bruslích, při horolezectví, kanoistice nebo pohybu na staveništi - nikdy nezapomínejte na použití ochranné přilby. V automobilu jsou samozřejmostí bezpečnostní pásy. Riziko poranění hlavy při autonehodě snižují airbagy.

Reklama