Kolik si vydělá průměrný Němec či Rakušan si můžeme najít ve statistických ročenkách publikovaných Evropskou unií. Tyto statistiky nám umožňují srovnávat úroveň průměrných hodinových mezd dosahovaných občany v jednotlivých členských státech Evropské unie v jednotlivých letech.

Rozdílnou výši mezd ovlivňuje produktivita práce Rozdíly v úrovni jsou pochopitelně v prvé řadě ovlivněny produktivitou práce, které příslušná země dosahuje. Je potom samozřejmé, že země s nízkou produktivitou práce si nemůže dovolit vysoké mzdy. V tomto případě by každá země riskovala totální úpadek konkurenční schopnosti svého národního hospodářství na světovém ale i evropském trhu. Nejvyšší hrubé mzdy jsou v Dánsku Nejvyšší mzdovou úroveň, jak vidíme, vykazují Německo a Dánsko. Určitý střed s malými rozdíly (na úrovni průměru celé Evropské unie) ve mzdové úrovni je v Nizozemí, Finsku, Belgii, Rakousku a překvapivě i ve Francii. Za nimi pak s uctivým odstupem následují Španělsko, Řecko a Portugalsko. Není tedy divu, že k největší migraci za prací v jiných zemích Evropské unie dochází právě z těchto tří zemí s nejnižšími průměrnými mzdami. Samotné porovnávání hrubých měsíčních mezd nesmíme provádět ukvapeně a zbrkle, neboť v tabulce jsou uvedeny hrubé příjmy, tj. před zdaněním. Výše zdanění je potom v každé zemi rozdílná. Nejvyšší zdanění z příjmů je potom tradičně ve Skandinávských zemích. Pozor na zdanění z příjmů Konkrétní případ je potom Dánsko. Vysoká úroveň mezd v Dánsku nás nesmí tedy vést k zjednodušeným závěrům. Dánsko má současně také nejvyšší stupeň zdanění osobních příjmů ze všech členských zemí Evropské unie. V každém případě je zajímavé a pozoruhodné zjištění, že rozdíly v úrovni průměrných mezd neodpovídají zdaleka velikosti rozdílům ve velikosti HDP na obyvatele. Pohlédneme-li na dvě nejchudší země Evropské unie (Portugalsko a Řecko), jejich úroveň HDP na hlavu je řádově nižší nežli v ostatních zemích Evropské unie, a do jisté míry na Španělsko, je nám zřejmý výrazný rozdíl mezi jihem a severem Evropské unie. Bohatší sever (výjimku tvoří pouze Irsko, i když dosahuje v posledních letech nebývalého rozvoje) má více méně vyrovnanou úroveň produktivity i mezd. Rozdíly mezi zeměmi - s výjimkou malého a netypického Lucemburska - a ani rozdíly ve mzdách nejsou - s výjimkou Francie - příliš pronikavé, avšak překvapuje zásadní rozchod mezi produktivitou a mzdami. Nadprůměrně výkonná Francie má mzdy pod průměrem, na druhé straně v podstatě průměrně produktivní Nizozemí má nadprůměrné mzdy.

Průměrná hrubá hodinová mzda zemích EU (v roce 2001)
Stát	Průměrná hrubá hodinová mzda (v Eurech)
EU	17,20
Belgie	17,20
Dánsko	23,80
Finsko	17,20
Francie	16,60
Irsko	14,70
Itálie	15,30
Lucembursko	20,40
Německo	20,10
Nizozemsko	17,90
Portugalsko	6,50
Rakousko	17,10
Řecko	7,70
Španělsko	10,60
Švédsko	19,00
Velká Británie	19,40

Pramen: Eurostat, Bevolkerung und soziale Bedingungen Nr. 7/2003

Reklama