Zůstavitel může vydědit svého potomka za podmínek stanovených občanským zákoníkem.

Částečné vydědění Je možné i (jen) částečné vydědění. Potomek zůstavitele tak může být vyloučen z dědění části svého dědického podílu, např. bude vyděděn z poloviny svého podílu, a tak místo např. jedné poloviny dědictví, na kterou by jako neopomenutelný dědic měl nárok, bude dědit jen jednu čtvrtinu majetku. Nebo může být částečným vyděděním vyloučen z dědění majetku určitého druhu, např. nemovitostí. Podmíněné vydědění přípustné není. Obrana proti vydědění Zůstavitel může mít mnohdy zájem nebýt tak přísný a podíl na majetku toliko zkrátit, aniž by chtěl či mohl přistoupit k úplnému nebo částečnému vydědění potomka v souladu se zákonem. Proti neplatnému vydědění poskytuje totiž zákon obranu - v řízení o projednání dědictví lze vydědění popřít a to co do důvodu i formální platnosti. (Např. nenechá-li si potomek vydědění z důvodu neprojevování opravdového zájmu o zůstavitele líbit a dojde ke sporu, bude se zkoumat, zda tento potomek zůstavitele měl reálnou možnost o zůstavitele projevit opravdový zájem, který by jako potomek měl projevit, tj. zda vůbec zůstavitel sám měl zájem se s dítětem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahy. Vydědění totiž dle rozhodnutí Nejvyššího soudu přichází v úvahu jen tam, kde zůstavitel o blízký příbuzenský vztah stojí, kde se ho nezájem potomka osobně citově dotýká, kde mu tento stav vadí; nikoliv pokud je mu tento stav lhostejný, případně kdy k němu sám i podstatně přispěl. Zájem, který by potomek měl o zůstavitele projevovat, je třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu; je-li skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění.) V případě, že vyděděný potomek platnost listiny o vydědění odmítá a popírá, soud na návrh soudního komisaře (notáře pověřeného soudem k vyřízení dědictví) odkáže usnesením toho z dědiců, jehož dědické právo se jeví jako méně pravděpodobné, tedy vyděděného potomka, aby své právo uplatnil žalobou o určení, že je v daném případě dědicem. Zrušení vydědění A co když se nezvedený potomek polepší a dočká zůstavitelova odpuštění? Listina o vydědění se pak zrušuje odvoláním vydědění, které musí mít stejnou formu jaké je třeba k sepsání platné vyděďovací listiny. Nejpraktičtější však bude listinu o vydědění fyzicky zlikvidovat, neboť zůstavitel zruší akt vydědění také tím, že zničí listinu, na níž byl napsán. Samotná skutečnost odpuštění bez písemného dokladu odvolání anebo zničení listiny nepostačí.

ČR právo rodina paragrafy

Reklama