K nejmladším nástrojům na dnešním finančním trhu patří bezesporu opce, futures a swapy, které tvoří jeho neodmyslitelnou součást. Že vám tyto názvy nic neříkají? Zkusme si představit první z nich - opce.

Opce je kontrakt, který dává kupujícímu právo, nikoli však povinnost, koupit či prodat komoditu, aktivum nebo futures kontrakt za předem stanovenou cenu během sjednané doby. Opce se označuje za tzv. podmíněný obchod, protože kupující v budoucnu může, ale nemusí opce koupit nebo prodat. Pokud kupující využije své právo, prodávající opce musí vždy dostát svým závazkům. Takové právo má však svoji cenu. Pokud se dnes například akcie Českého Telecomu prodávají po 287 Kč a investor má opci na nákup této akcie za 277 Kč, tato opce musí mít hodnotu nejméně 10 Kč, tj. rozdíl mezi cenou, za kterou může investor nakoupit akcii Českého Telecomu (277 Kč) a cenou, za kterou ji může prodat na spotovém trhu (287 Kč). Opce lze rozdělit do několika skupin. Kupní opce zaručuje majiteli právo nákupu stanoveného množství finančních instrumentů za předem stanovenou cenu a v přesně určeném termínu. Prodejní opce dává stejné právo k prodeji. Dále lze rozlišit evropskou a americkou opci. Americká opce může být realizována podle volby majitele po celé opční období na rozdíl od evropské opce, kterou lze realizovat pouze v přesně určeném termínu, který připadá na den splatnosti této opce. Co lze obchodovat prostřednictvím opcí:

• Komodity (drahé kovy, průmyslové kovy, ropa, energie, obilniny a olejniny, průmyslové suroviny, maso, potraviny)
• Akcie
• Akciové indexy (Dow Jones, S&P 500, NASDAQ, Dax, FTSE100, NIKKEI atd.)
• Měny
• Dluhopisy
• Úrokové sazby

Cena, za kterou je komodita či aktivum koupena nebo prodána v případě uplatnění opce, se nazývá uplatňovací cena. Cena opce se nazývá opční prémie. Celou problematiku lze objasnit na jednoduchém příkladu: Na základě reklamního letáku se rozhodnete koupit televizor v hodnotě 10.000 Kč, a tak druhý den jdete do obchodu, kde se však dovíte, že daný televizor je již vyprodán. Avšak majitel obchodu vám napíše příslib (tj. nákupní opci), že pokud kdykoliv během příštího měsíce přijdete do obchodu, prodá vám ho za 10.000 Kč. Pak mohou nastat dvě situace: pokud další týden jdete do obchodu a zjistíte, že cena televizoru se vyšplhala na 12.000 Kč, uplatníte tedy tento příslib (neboli nákupní opci) a váš zisk bude činit 2.000 Kč. Anebo přijdete do obchodu a televizor se bude prodávat už jen za 8.000 Kč. V tom případě opci neuplatníte a koupíte si televizor za nižší cenu. Je tak zřetelné, že takovýto příslib má určitou hodnotu. Třetí alternativní možností je tedy prodat tento příslib někomu jinému třeba za 500 Kč (opční prémie). Uplatňovací cena zůstává 10.000 Kč a splatnost 1 měsíc. Pokud bude cena televizoru vyšší než 10.500 Kč, např. 12.000 Kč, opce bude při penězích a kupce této opce tak realizuje zisk 1.500 Kč. Pokud bude cena v intervalu 10.000 - 10.500 Kč, kupec opci uplatní a tratí méně než 500 Kč. Pokud cena klesne jakkoli hluboko, kupec tratí stále pouze 500 Kč, přičemž opci samozřejmě neuplatní. Z tohoto příkladu rovněž plyne důležitý závěr, že zisky kupujícího nákupní opce, který předpokládá růst cen, jsou neomezené, zatímco jeho ztráty jsou při poklesu cen, a tedy neuplatnění opce, omezené opční prémií. A naopak ztráty prodávajícího kupní opce, který předpokládá pokles cen, jsou při růstu cen neomezené, jeho zisk je však v případě poklesu cen a neuplatnění opce omezen opční prémií. Velmi často se opce používají v zajištěných fondech. Ty většinu majetku (až 90 %) investují na peněžním a dluhopisovém trhu. Za zbytek prostředků (kolem 10 %) je koupena nákupní opce na nějaký akciový index. Takto rozložené prostředky brání poklesu investice pod chráněnou hodnotu a zároveň dokáží zhodnotit růstový potenciál akciového trhu.

Reklama