V podvědomí se nám usazují různé informace. Myšlenky, vědomosti, zkušenosti, emoce jako radosti, strachy či nenávist. Člověk okolo sebe slýchá a přijímá mnoho pojmů, informací, které nějakým způsobem vyhodnocuje a dle toho k nim přistupuje. Slovo rakovina je v podstatě velice často skloňovaným slovem současnosti v tom negativním významu pro život. Podle statistického úřadu, jen za poslední rok, to je rok 2006, v Evropské unii onemocnělo 3,3 miliónu lidí a z toho 1,7 miliónu lidí na následky této nemoci zemřelo.

Prof. MUDr. Zdeňkem Dienstbier, DrSc., je zakladatelem Ligy proti rakovině Praha, autor mnoha knih a odborných publikací na toto téma. Celý svůj život zasvětil této problematice. Na základě jeho spolupráce vznikl tento text. Byl jsem na dovolené v jižní Francii, když kamarád volal, že naše společná kamarádka podlehla ve 38 letech rakovině. Byl to šok, který jsme "nikdo nečekal". Samozřejmě, že vás při oznámení této diagnózy napadne to nejhorší, co se může stát, ale nechcete si to připouštět a už vůbec to spojovat s vaším blízkých. Nebo snad myslet na smrt? To přeci není možné, to se nás netýká, říkáte si. "To se našich blízkých, nebo nás samotných nemůže týkat." V mysli se nám vyjevují otázky jako: "Záchrana? Má šanci? Smrt? Přežije to? Jak mohu pomoci?" To jsou slova, která si neustále opakujete. Co je to rakovina? Jedná se o zákeřnou nemoc, kdy se v těle rozšířily nakažené buňky, které se shlukují do nádorů. Tyto nádory mají tu vlastnost, že mohou metástazovat. Tedy rozšiřovat se do zdravých tkání. Zakládají tedy nové ložiska, tvz. metastázy. Zdravá buňka je napadena a pod vlivem iniciátoru, to je kancerogenu / negativní vliv - kouř, chemické látky, záření, volné radikály, špatná strava, stres, žádný pohyb, atd....../. K porušení může samozřejmě také dojít na základě dědičnosti anebo napadením různými viry. Umíte si představit, co se děje s tělem, když se o nás pokouší tato nemoc? Každé tělo je tvořeno z mnoha miliónu buněk. Ty mají nějakou genetickou informaci a neustále se rozmnožují. Touto reprodukcí vznikají přirozeně zdravé ale i občas nemocné buňky. Genetická informace je důležitá pro jejich správné fungování i jejich funkci, kterou v tkáních a celém systému zastupují. Buňky, které jsou nemocné, by měly být zničeny díky obranným mechanismům. Představte si, že se tyto mechanismy - například obranné bílé krvinky - lymfocyty seběhnou na poškozenou buňku a zničí ji. Když jsou ale obranné mechanismy oslabeny, negativní buňky mají tak větší pole působnosti a dokážou poničit, co jim přijde do cesty. V tom případě se může stát, že nemocné buňky se hromadí a vznikají jejich společenství, které mohou ještě navíc putovat organismem a napadat tak zdravé buňky a tkáně. Vznikají tedy nádory, nemoci. Dosud není zcela jasné, proč se zdravé buňky změní na rakovinné, ale je známé, že molekuly volných radikálů /poškozené buňky kyslíku, nebo produkt metabolismu buněk/ mohou poškodit genetický materiál v buňkách a porušením dělení buněk vyvolat zhoubný proces. Volné radikály vznikající při metabolismu jsou kontrolovány, ale často vzrůstá jejich produkce díky negativním vlivům na tyto buňky samotné. Tím jejich tvorba vzrůstá. Organismus je oslabený a dochází k snazšímu ohrožení z vnějšku pomocí negativních vlivů, které působí na organismus. Bohužel často projev, kdy shluk těchto buněk v těle pracuje proti nám, je delší dobu nerozpoznatelný. Nepoznáte, že by se něco dělo. Někdy dojde k rychlému úbytku váhy, radikální destrukce organismu, projevují se různé problémy orgánů, časté kašlání, únava. Různé projevy na kůži či na povrchu těla, bulky, nehojící se rány mohou být také projevem nemoci. Příklad. Je-li člověk nemocný a pod stresem, má oslabenou imunitu. Buňky v těle jsou slabé a lehce napadnutelné. Toho dokážou využít již zmíněné iniciátory a napadnout tak buňku. Donutí ji změnit svoji základní genetickou informaci a na problém je zaděláno. Zdravý organismus má obranné mechanismy, které se za normálních okolností dokážou s napadenou buňkou vyrovnat. Porucha těchto mechanismů usnadňuje zvrat normální buňky v buňku nádorovou. Nádor vzniká množením těchto rakovinových buněk. Aby nádor vznikl, musí se nádorové buňky pomnožit." Rozlišujeme nádory benigní, tj. nádory, které nejsou zhoubné a zvětšují pouze svůj objem. Dále jsou nádory maligní /zhoubné/ a ty prorůstají do okolních tkání, do cév a lymfatickou a krevní cestou se nádorové buňky uchytí i ve vzdálených tkáních a orgánech. Vezměte si příklad tak rozšířeného kouření. Na každém rohu slyšíte nekouřit. Prodávají se cigarety s nápisem, kouření škodí zdraví. Všude po světě se mluví o nekouření na veřejných prostranstvích, jen Česko je velice liberální. Kouření bohužel ovlivňuje i životy kuřáků i nekuřáků. Já jsem nekuřák. Jsem pro zákaz kouření na veřejnosti a převážně v restauracích a kavárnách. Není nic příjemného, když si pochutnáváte na výborném jídle a od vedlejšího stolu stoupá kouř přímo k vám. V tu chvíli se zvedám a odcházím. Chce-li někdo kouřit, to mi nevadí, je to jeho volba, ale nevidím důvod, aby to omezovalo nekuřáky. Proč by měl být nekuřák vystaven zdravotním rizikům souvisejícím s pasivním kouřením? Vzpomínám si na můj pobyt v Americe, kde kouření není tak veřejné jako v Evropě. Po příletu na pařížské letiště jsem vystoupil na letišti a oblak cigaretového kouře se vznášel všude okolo mě. To bylo nepříjemné přivítání v Evropě. Jenom kouření je 30-40% podílník na všech úmrtích zapříčiněných rakovinou a u karcinomu plic se podílí na jeho vzniku v 90 %. Jedná se o formu zabíjejícího nádoru a také špatně léčitelného, jako je dále postižení tlustého střeva, konečníku, žaludku a slinivky. Díky špatnému stravování můžeme založit na vznik nádoru tlustého střeva či konečníku. Dále bychom mohli jmenovat mnoho dalších nádorů jako prsu u žen, u mužů prostaty atd. Uvedl-li jsem například kouření, myslíte si, že to není hazard se svým zdravím? Základní preventivní opatření před vznikem rakoviny jsou:

Pravidelný a přiměřený pohyb

Zdravé stravování bez přejídání se

Odpočinek a eliminace stresových situací

Nekouřit, vyvarovat se přemíře alkoholu

Práce na zlepšování fyzické a psychické kondice

Vyhýbání se stresovým situacím, znečištěnému ovzduší Léčba probíhá operativní zákrokem a následnou chemoterapií. Chemoterapie je násilný zásah do celého organismu. Je to proces, kdy dochází k postupnému hubení a také léčbě nakažených buněk. Už z doslechu asi víte, že tento proces může být často doprovázen zvracením, bolestmi, nevolnostmi, ztrátou vlasů, zhubnutí a mnoha dalšími symptomy se projevuje. Zdravý životní styl není pouhé klišé a náplň mnoha časopisů a knížek. Všem, kteří o této záležitosti jakýmkoliv způsobem píší, díky. Protože i kdyby po přečtení tohoto článku jeden z vás, začal více přemýšlet o svém životním stylu, možná právě u něho jsme vzbudili zájem a nedali možnost zvítězit lhostejnosti, pohodlnosti a lenosti té většiny lidí, kteří právě se svým zdravím z již zmíněného důvodu hazardují. Život nám byl dán, je to dar, a tak nemáme právo s ním provádět nic, co by mu uškodilo. Upozornění. Toto není o způsobu léčení rakoviny. Pojedná pouze o možných příčinách vzniku a také o možné prevenci v rámci zdravého životního stylu. Dává základní jednoduchý pohled na to, co je to rakovina, a jaké máme možnosti v její prevenci. Následné scringové postupy, léčebné postupy a diagnóza jsou samozřejmě v rukách lékařů, ale zkuste i vy popřemýšlet, co a jak děláte a zdali nezadáváte příčinu možnému vzniku? Přemýšlet o tom, kdo jsme, co děláme, a sledovat prostředky pro naše cíle by mělo být úkolem každého z nás. Nebuďme lhostejní k sobě a k okolí. Doposud jsem mluvil o nemocech. Celkem o vážných nemocech, které by ale nemusely být tak rozšířené v současné populaci, kdyby mnozí pohyb a správnou životosprávu považovali za správnou a ne za obtížnou. Také se mi někdy nechce cvičit, tak občas zhřeším v restauraci, když dostanu chuť například na smažená vajíčka s pikantní klobásou. Ano to se mi také stává. Ale nedělám to každý den. Snažím se přemýšlet o tom, co sním, snažím se přemýšlet o tom, co dělám a jak to dělám. Vím, že pohyb a správná strava je dobrou prevencí v mnoha zdravotních omezeních.

zdraví cvičení

Autor: Václav Krejčík

Facebook Twitter

Vytisknout

Reklama

Reklama

Reklama