Praha - Demokracie není jen politický systém, ale i způsob každodenního myšlení, tuto myšlenku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka dnes v Senátu připomněl místopředseda horní komory Jiří Drahoš (za STAN). Drahoš to řekl v projevu k uctění památky prvního československého prezidenta, od jehož narození letos uplyne 176 let.
"Tomáš Garrigue Masaryk byl velký demokrat, ale často opakoval, že demokracie není jen politický systém, ale také způsob myšlení a každodenního uvažování lidí," řekl v projevu Drahoš, který také k Masarykově bustě v Senátu položil věnec s trikolorou. Akt zakončený českou hymnou sledovala asi dvacítka studentů, kteří se s ním pak zúčastnili debaty. Masarykova busta od sochaře Josefa Mařatky je pod klasicistním schodištěm Valdštejnského paláce.
"Demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty," připomněl Drahoš také známý Masarykův výrok. Studentům řekl, že tato myšlenka je v dnešní době důležitá a doufá, že si Masarykův citát zapamatují.
Pietního aktu se zúčastnila sokolská stráž, jež je čestnou jednotkou České obce sokolské, předseda Stálé komise pro sdělovací prostředky David Smoljak (STAN), místopředseda Ústavně-právního výboru Jan Holásek (bezp.) a senátor Martin Bednář (ANO).
Narození T. G. Masaryka si dnes připomněli i na hřbitově v Lánech, kde například ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč položil u Masarykova hrobu květiny. Informoval o tom v příspěvku na síti X.
Tomáš Garrigue Masaryk byl filozof, sociolog, politik a hlavní osobnost vzniku Československa. Narodil se 7. března 1850 v Hodoníně v tehdejším Rakouském císařství, studoval ve Vídni a později působil jako profesor na pražské univerzitě. Ve svých pracích se věnoval zejména otázkám demokracie, národní identity, etiky a náboženství. Za první světové války odešel do exilu. S Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem prosazoval vznik samostatného československého státu. Po jeho vzniku byl v listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem Československa a v úřadu zůstal do roku 1935.
