Praha - Hlavní ruské dezinformační narativy o válce na Ukrajině se v posledních letech zásadně nemění a jejich cílem je především narušit společenskou shodu a důvěru v instituce. Podle expertů nejde jen o přesvědčování o konkrétní verzi událostí, ale zejména o vytváření zmatku a polarizaci společnosti. Shodují se na tom odborníci, které oslovila ČTK.
Základní narativy ruské propagandy zůstávají podle ukrajinské výzkumnice a mediální analytičky Olhy Bilousenkové dlouhodobě stejné. Patří mezi ně tvrzení, že Ukrajina je nacistický stát, že nejde o skutečný stát nebo že Ukrajina ničí Evropu. Mnoho dalších sdělení ruské propagandy podle ní z těchto rámců vychází. V současnosti jsou podle ní nejúčinnější zejména narativy zaměřené na ekonomickou oblast.
Podobně situaci hodnotí také Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj Rusko dlouhodobě opakuje, že se pouze brání a že za válku může Západ, především Spojené státy. "Každý, kdo se na situaci podívá bez předsudků, vidí, že jedna země zaútočila na druhou. Ruská propaganda se ale snaží tuto jednoduchou realitu rozbít a nabídnout různé alternativní verze," uvedl.
Oba experti zároveň upozorňují, že cílem dezinformačních kampaní není nutně přesvědčit veřejnost o jedné konkrétní interpretaci událostí. Důležitější je podle nich oslabit jistotu o tom, co se skutečně stalo, a společnost rozdělit. Svoboda připomněl například reakci ruských médií na sestřelení letu MH17 v roce 2014, kdy informační prostor zaplavila řada vzájemně si odporujících verzí události. Výsledkem bylo, že část veřejnosti začala pochybovat o tom, jak se incident stal.
Bilousenková uvedla, že polarizované společnosti Rusku vyhovují, protože v takovém prostředí je obtížnější nacházet shodu a přijímat společná rozhodnutí. Dezinformace podle ní často cílí na citlivá témata ve společnosti, aby posílily radikalizaci a rozdělení. "Obecně se jedná o dlouhodobý trend. Polarizované společnosti a polarizovaný svět jsou pro Rusko výhodné," dodala.
Ruská informační strategie je podle obou odborníků kombinací centrálního řízení a zapojení různých externích aktérů. Zatímco hlavní směřování určuje Kreml, samotné šíření zpráv zajišťují mimo jiné sítě botů, blogeři, pseudoexperti nebo zrcadlové weby.
Významnou součástí těchto aktivit je podle expertů také dlouhodobé oslabování důvěry ve státní instituce. Podle Svobody je cílem těchto kampaní mimo jiné oslabit jednotu Evropy a vytvářet rozpory mezi jednotlivými státy. Bilousenková zároveň upozornila, že Evropa sice už ruské dezinformace vnímá jako vážnou hrozbu, stále ale podle ní podceňuje rozsah prostředků, které Rusko do šíření propagandy investuje po celém světě.
