Německo zpřísnilo azylová pravidla a usnadnilo přístup azylantů na pracovní trh

foto Němečtí policisté při kontrole vozidel na hranicích - ilustrační foto.

Berlín - Německo dnes zpřísnilo svá azylová pravidla a zároveň usnadnilo přístup žadatelů o azyl na pracovní trh. Poslanci Spolkového sněmu schválili příslušné návrhy zákonů, které z velké části převádí do německého práva azylovou reformu Evropské unie z roku 2024.

Pro zákony hlasovaly vládní strany Křesťanskodemokratická unie (CDU), její sesterská bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) a sociální demokracie (SPD). Proti se postavili opoziční poslanci z Alternativy pro Německo (AfD), strany Zelených a Levice.

Migrační pakt Evropské unie, který byl schválen v roce 2024 a vstoupí v platnost 12. června 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Nová česká vláda ANO, SPD a Motoristů na svém prosincovém zasedání uvedla, že unijní migrační pakt odmítá.

Německa se jako státu obklopeného schengenskými zeměmi týká zpřísnění kontrol na letištích a v přístavech. Azylová řízení u lidí, kteří už podali žádost v jiném členském státě EU, by měla být výrazně kratší. Zároveň se prodlužuje doba, po kterou je možné žadatele o azyl do první země podání žádosti deportovat. Za účelem vyhoštění do jiné země EU budou moci německé spolkové země nyní zřizovat detenční centra.

Nově budou moci žadatelé o azyl, kteří žijí v přijímacích střediscích, pracovat už po třech měsících od příchodu do Německa namísto současných šesti. Kdo nebydlí v azylových centrech, může už nyní pracovat po čtvrt roce v Německu.

Největší opoziční strana ve Spolkovém sněmu, protiimigrační AfD, kritizovala přijaté návrhy jako nedostatečné. Zelení a Levice naopak v debatě uváděli, že vládní koalice přijala opatření v přísnější podobě, než jaká vyplývá z unijní reformy.

Počet lidí, kteří do Německa přicházejí ve snaze získat azyl, od podzimu 2023 setrvale klesá. Zatímco v roce 2024 přijaly německé úřady zhruba 230.000 žádostí o azyl, v loňském roce toto číslo kleslo na 113.000. Podle odborníků sehrály roli kontroly na vnitřních hranicích zemí schengenského prostoru, ale i změna režimu v Sýrii v prosinci 2024.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 27.02.2026 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pátek 27. února 2026

Očekáváme v 17:00 11°C

Celá předpověď